Fytoterapie pomáhá… ale má i své limity

Fytoterapie, tedy léčba nemocí pomocí rostlin, anebo přípravků z nich vyrobených, provází lidstvo odnepaměti. Počátek jejich užívání můžeme datovat od okamžiku, kdy si lidé poprvé začali všímat, že některé z rostlin, které původně používali pouze jako zdroj potravy, mohou léčit některé jejich neduhy, a začali je proto cíleně používat.

A tak se postupně léčivé rostliny, anebo jejich části, staly součástí „léčebných obřadů" šamanů, až byly některé z nich nakonec uznány i současnou medicínou. A to nejen tou východní, ale i západní. Hovoříme pak o „lékopisných drogách", jak se odborně říká sušeným rostlinám či přesněji jejich částem, se kterými se můžeme setkat v lékopise („Kniha knih" lékárníků obsahující mj. seznam léčiv včetně drog, a pravidel, jak zajistit, aby byla tato léčiva nejen účinná, ale též kvalitní a bezpečná. Dodržování těchto pravidel je pro všechny lékárníky závazné.). Stejně tak se můžeme setkat v lékopise i s některými přípravky vyrobenými z takových drog. Nelze opomenout ani skutečnost, že řada dnes používaných moderních léčiv má svůj původ právě v látkách obsažených v rostlinách.

Mohlo by vás zajímat: Jak si správně připravit bylinný čaj

Fytoterapie má tedy dlouhou tradici a její využití má dnes i svá jasná pravidla. Racionální, správnou a bezpečnou, léčbou rostlinnými produkty, počínaje sušenými bylinami a konče např. sirupy obsahujícími bylinné extrakty, se zabývá věda farmakognosie vyučovaná na vysokých i vyšších odborných farmaceuticky orientovaných školách. Studenti během výuky farmakognosie získávají informace nejen o využití rostlin v lékařství, ale dozvídají se také o způsobu jejich pěstování, sběru, dalším zpracování, uchovávání i o případných rizicích plynoucích z jejich užívání. Existují samozřejmě i jiné, alternativní, přístupy jak studovat a používat fytoterapii, ne vždy se však shodují se současným vědeckým poznáním, tedy medicínou založenou na důkazech, jak ji používá i současná „západní" medicína a farmacie. Je však nutno uvést, že řada indikací (situací, kdy je podání léku opodstatněné a můžeme očekávat jeho léčebný efekt) vychází právě z tradičních, dnes označovaných jako alternativních, „bylinářských" nauk řídících se heslem „Jsme-li součástí přírody, pak neexistuje nemoc, na kterou by příroda neměla léku".

Léčba rostlinnými přípravky je laickou veřejností většinově považována za zcela bezpečnou. Vždy tomu tak ale není. Přestože dnes víme, že léčebný účinek bylin je dán často kombinací více látek v nich obsažených (na rozdíl od klasických léků, které nejčastěji obsahují pouze jednu účinnou látku), některé z drog obsahují i velmi silně působící a nebo dokonce i jedovaté látky, které již samy o sobě mohou být v závislosti na dávce nejen léčivé, ale i smrtící. Příkladem z praxe může být náprstník červený (Digitalis purpurea), obsahující látku digitoxin.

Velmi podobnou látku digoxin obsahuje i stejnojmenný lék, ovšem v podstatně menším množství než je např. obsaženo digitoxinu v silném nálevu ze sušených listů náprstníku. Zatímco lék Digoxin® je určen k léčbě srdeční nedostatečnosti, předávkování jím, nebo vypití nálevu ze sušených listů náprstníku, může skončit fatálně – srdeční zástavou. Existují rovněž drogy, které není vhodné užívat při určitých onemocněních nebo v době těhotenství či kojení. V posledních dvou situacích je vhodné vyhnout se např. prze chlumní (Arnica montana), lapachu (Tabebuia serratifolia), medvědici lékařské (Arctostaphylos uva-ursi), pelyňku pravému (Artemisia absinthium), šalvěji lékařské (Salvia officinalis). Stejně tak není pravdou, že lze všechny byliny užívat dlouhodobě bez zdravotního rizika. Proto platí doporučení užívat i přírodní preparáty s opatrností a respektovat zdravotní stav nemocného.

Důvodem, proč užívat rostlinné preparáty s opatrností, ať už se jedná o bylinné čaje nebo potravinové doplňky s obsahem rostlinných extraktů, je i riziko vzájemného, často nežádoucího, působení. Příkladem může být nevhodnost kombinace warfarinu, léku proti srážení krve, lidově „na ředění krve", s větším množstvím česneku kuchyňského (Allium sativum), třapatky nachové (Echinacea purpurea) či jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba), které mohou způsobit klinicky významné změny „protisrážlivého" účinku warfarinu. Je-li však u pacienta pravidelně kontrolována účinnost léčby warfarinem, a optimálně upravována i jeho dávka podle aktuálního stavu, pak je výše popisované riziko zanedbatelné.

Dalším typickým příkladem nevhodnosti kombinace léků a bylinných přípravků je třezalka tečkovaná (Hypericum parforatum), kombinovaná s celou řadou léčivých přípravků. Patří sem například léky snižující hladinu cholesterolu, některé léky snižující krevní tlak nebo ovlivňující psychiku. I proto jsou pacienti užívající takové léky v lékárnách varováni před kombinací svých léků s touto bylinou či extrakty z ní. Třezalku najdeme zejm. v čajích či doplňcích stravy usnadňujících usínání.

Vždy platí, že je fytoterapie určena k léčbě nezávažných zdravotních potíží, především jako léčba doplňková. Lze ji využít jako součást léčby chronických (dlouhodobých) potíží mírného charakteru. V každém případě by však o léčbě jakýmikoliv dalšími přípravky měl vědět lékař i lékárník, kteří mohou kvalifikovaně posoudit, zda jsou užívané kombinace léčiv a bylinných preparátů pro pacienta bezpečné.

Fytoterapie byla, je a bezesporu zůstane jednou z možných přínosných a nezastupitelných léčebných metod. Je ale třeba používat ji správným způsobem, tedy užívat správnou rostlinu či přípravek z ní ve správné dávce a ve správný čas.

Budete-li mít jakékoli pochybnosti o vhodnosti volby bylinného čaje či doplňku stravy obsahujících extrakt z léčivých rostlin, nebo o jejich bezpečné kombinaci s léčivými přípravky, neváhejte se obrátit na svého lékárníka.

Mgr. Ondřej Šimandl

Ústavní lékárna IKEM

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.

aplikace lékárny v čr


VYUŽIJTE ON-LINE PORADNU

Ptejte se odborných farmaceutů na oblast léčiv on-line. Rádi Vám zodpoví dotazy související se správným užíváním, dávkováním či (ne)vhodným užíváním léků či lékovými interakcemi nebo s dalšími tématy z oblasti lékárenství. Poradna je anonymní, pro rychlejší a co nejpřesnější odpověď je třeba vyplnit potřebné informace o Vás.

Formulář pro on-line dotaz

Odpověď na Váš dotaz Vám bude odeslána v nejkratším možném čase, obvykle během 1 – 3 dní. Pokud by Váš dotaz přesahoval rámec kompetencí našich odborníků, informujeme Vás o tom a doporučíme Vám konzultaci u Vašeho ošetřujícího lékaře.

V případě otrav nebo podezření na předávkování léky kontaktujete Toxikologické informační středisko na telefonu

  • 224 919 293
  • 224 915 402

Otázka a odpověď budou v anonymizované podobě zveřejněny na našem portálu.

Vážíme si Vašeho soukromí

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami:
Přečtěte si naše zásady pro soubory cookie

Přihlásit se k odběru novinek