Rezistentní bakterie

Proč přestávají některá antibiotika fungovat?

Antibiotika se v moderní medicíně používají od čtyřicátých let 19. století. Řada dříve smrtelných infekcí se najednou dala vyléčit, a tak se začaly antibiotika hojně používat. Důsledkem masivního používání antibiotik jak v lidské, tak veterinární medicíně, si bakterie vybudovaly účinné mechanismy rezistence (odolnosti) na běžně používaná antibiotika. K rozvoji rezistence napomohlo nesprávné používání antibiotik u virových infekcí nebo zbytečné používání širokospektrých antibiotik u infekcí, u kterých by stačilo použít úzkospektrá antibiotika.

Antibiotika jsou skupina různorodých látek, které se dělí do několika skupin (cca 16 skupin) podle původu, struktury a mechanismu účinku antibiotik. Na základě toho funguje každé antibiotikum proti jinému spektru bakterií. Antibiotika lze na základě různých mechanismů účinku kombinovat s cílem zvýšit jejich účinnost. Antibiotika by měla být správně používána pouze proti bakteriálním infekcím. Výběr antibiotika může být empirický (založený na zkušenosti), zejména u akutních infekcí, kdy není čas čekat na kultivaci (pomnožení a určení typu bakterie). Po kultivaci nebo při chronických infekcí se přistupuje k cílené léčbě antibiotiky, kdy se kultivací přesně stanoví, které antibiotikum a v jaké dávce bude účinkovat. Pokud se antibiotikum zvolí nevhodně nebo se podává v malých dávkách, může se u bakterií vybudovat rezistence.

Jak vzniká rezistence na antibiotika?

Odolnost bakterií vůči antibiotikům se v přírodě přirozeně vyskytuje. Je to důsledek přítomnosti antimikrobních látek v přírodě. U bakterií se tak vyvinuly mechanismy, jak se s přítomností antimikrobních látek vypořádat. Jeli v prostředí přítomna antimikrobní látka v nízké koncentraci (v koncentraci, která nevede k likvidaci bakterií), vede to k přežití (selekci) odolných druhů bakterií, které se dále množí a šíří prostředím.

Bakterie jsou jednobuněčné organismy, které si mezi sebou mohou předávat genetickou informaci. Tento přenos je možný mezi bakteriemi jak stejného, tak různého druhu. Tímto přenosem se může mezi bakteriemi šířit odolnost proti antibiotikům. Navíc se může stát, že se v jedné bakterii potká více genů rezistence k různým antibiotikům a tyto geny se začnou šířit společně. Tak mohou vznikat bakterie, které jsou rezistentní k více druhům antibiotik (dokonce i s jiným mechanismem účinku).

Přečtěte si také: Nadužívání antibiotik i zbytečné obavy z jejich užívání jsou extrémy, které škodí

Jak lze šíření rezistentních bakterií zabránit?

Bakterie odolné vůči antibiotikům se vyskytují přirozeně, ale vzhledem k nadužívání a nesprávnému užívání antibiotik roste výskyt rezistentních bakterií. Šíření a vznik rezistence je složitý proces, avšak existuje několik zásad, kterými může přispět každý:

  • Nevyžadujte předepsání antibiotik na virové infekce.
  • Užívejte antibiotika vždy v předepsaném intervalu (např. po 8 hodinách) a dodržujte předepsanou dobu užívání (např. 7 dní). Při zkrácení doby užívání si můžete vypěstovat bakterie rezistentní na dané antibiotikum.
  • Nevyhazujte antibiotika do běžného odpadu. Vždy je vracejte k likvidaci do lékárny.

Mezi další opatření patří např. omezení používání antibiotik ve veterinární medicíně. Používání antibiotik pro zlepšení růstu zvířat je v Evropské unii zakázáno. Dále se zvyšuje kontrola předepisování a užívání antibiotik. Bakteriální rezistence souvisí s množstvím použitých antibiotik. Je tudíž snaha omezit necílené podávání širokospektrých antibiotik. Pokud to lze, tak se antibiotika podávají cíleně. Existují tzv. vázaná antibiotika, která se podávají pouze po schválení antibiotickým střediskem (většinou v nemocnici). Antibiotické středisko má na starosti antibiotickou politiku v nemocnicích a hodnotí výskyt rezistentních bakterií. Vázaná antibiotika jsou drahá antibiotika, která mohou být doprovázena závažnými nežádoucími účinky nebo vedou k rozvoji rezistence. Cílem je omezit jejich používání jednak z ekonomických důvodu, jednak pro omezení vzniku rezistence.

Lze léčit infekce způsobené rezistentními bakteriemi?

Pokud je infekce způsobena rezistentními bakteriemi, je potřeba vyšetřit citlivost a nasadit antibiotikum podle výsledků mikrobiologické laboratoře. Léčba bývá zpravidla dražší a nákladnější (často se používají vázaná antibiotika). V nemocnici mohou být pacienti s takovou infekcí na samostatných pokojích.

Někteří pacienti mohou být nosiči rezistentních bakterií. To znamená, že bakterii mají např. na kůži, ale netrpí žádnou infekcí. V tomto případě se antibiotika nenasazují. Nebezpečím je předání těchto bakterií další osobě, zejména s oslabenou imunitou. Je tedy potřeba si důsledně mýt ruce a případně používat i dezinfekce. Takto se lze i těchto bakterií zbavit. Případně mohou rezistentní bakterie samovolně vymizet v důsledku obnovení vlastní zdravé mikroflóry a vytlačení rezistentních bakterií.

Objev antibiotik umožnil vyléčit dříve smrtelná onemocnění, avšak nadužívání antibiotik způsobilo vznik a šíření rezistentních bakterií. Léčba takových infekcí je jak pro pacienta, tak pro lékaře velmi náročná. Existují rezistentní bakterie, proti kterým je pouze jedno účinné antibiotikum (mnohdy je tato léčba doprovázena nežádoucími účinky). Může se ale stát, že se objeví bakterie, proti kterým nebude existovat žádná účinná antibiotická léčba. Cílem výzkumu je syntéza nebo izolace nových antibiotik, proti kterým nebude rozvinuta rezistence, avšak výzkum nové účinné látky trvá řadu let. Proto bychom měli s antibiotiky zacházet zodpovědně a při léčbě dodržovat doporučení lékaře.

Mohlo by vás také zajímat: Antibiotika u dětí? Ano, ale ne za každou cenu

Další články na téma antibiotik najdete ZDE

Mgr. Jana Pokorová