Alergen je jakákoliv běžně neškodná cizorodá látka bílkovinné povahy (bílkovinná na chemicko-molekulární úrovni), která u člověka (bez rozdílu věku, pohlaví a zdravotního stavu), který se s touto látkou opakovaně (minimálně podruhé) setkal, vyvolala alergickou reakci.

Alergeny

Alergeny jsou všudypřítomné a jsou zařazeny do hlavních skupin (Tabulka).

Skupina

Alergen

Poznámka

Roztoči

Jsou to všudypřítomní členovci z třídy pavoukovců, jejichž přežití je vázáno na společné soužití s lidmi. Dosahují velikosti 0,3 mm, jsou průsvitní, slepí a mají 5 vývojových stádií. Žijí v lidských příbytcích, protože se živí kožním odpadem lidského těla a dalším biologickým odpadem, který najdou v lidském obydlí. Dýchají celým povrchem těla, nemají specifický dýchací systém.

Alergeny jsou obsaženy ve slinách, ve výkalech roztočů a v jejich tělesné schránce.

Jejich mikroskopické alergeny se „nalepí“ na částečky prachu, proto jsou roztočové alergeny všude, kde se domácí prach hromadí.

Švábi

Různé druhy; nejčastější je u nás Rus domácí, který je velký 10-16 mm, žlutohnědý a žije tam, kde je teplo (25-30ºC), vlhko a blízké potraviny.

Alergeny jsou obsaženy ve slinách, exkrementech švábů a v jejich tělesné schránce.

Zvířecí alergeny

Většina zvířecích alergenů se vylučuje slinami, mazovými žlázami, močí zvířat, a až v druhé řadě hraje úlohu srst a chlupy zvířete.

Nejagresivnější a nejdéle přetrvávající v prostředí jsou kočičí alergeny.

Neexistují bezalergenoví psi a kočky, tzv. „bezalergenoví“ psi a kočky se od sebe liší pouze množstvím produkovaného alergenu.

Obecně každé domácí zvíře produkuje alergeny a za únosné a alergologicky méně rizikové jsou považovány želvy a akvarijní ryby.

Řadí se mezi alergeny vzdušné (inhalační) a kontaktní.

Mnoho alergiků je přecitlivělých na alergen kočky, aniž by měli doma kočku a stačí jim jen občasný kontakt, např. pobyt v domácnosti, kde kočku chovají.

Pylové alergeny

Jsou všudypřítomné.

Pacient může být alergický proti pylu určité rostliny nebo společně pro pyly příbuzných rostlin nebo pro zkřížené alergeny, které nejsou botanicky příbuzné (např. pacient je alergický zároveň na břízu, mrkev, jablko, vosí jed z píchnutí vosou).

Plísně

Jsou všudypřítomné.

U alergie na venkovní plísně je nevhodné dělat zemědělské práce, děti si nemají hrát v listí.

U domácích plísní se doporučuje snížit vlhkost, vhodně větrat, případně použít přípravky ničící plísně.

Potravinové alergeny

Jiné alergeny hrají roli u mladších dětí, u starších dětí a v dospělosti.

Jiné alergeny převládají v různých geografických zemích s odlišnou spotřebou různých potravin, stravovacími zvyklostmi.

V našich podmínkách nejčastěji obsahuje alergeny: kravské mléko, slepičí vejce, luštěniny (arašídy, sója), stromové ořechy, obiloviny, ovoce a zelenina, koření, ryby, korýši a měkkýši.

Některé potravinové alergeny ztrácí část své alergické agresivity tepelnou úpravou (rostlinné alergeny), některé mohu být stejně agresivní syrové i tepelně upravené (mléko, vejce, ryby).

Jed blanokřídlého hmyzu

Alergeny jsou obsaženy v jedu Včely medonosné, Vosy útočné, Vosy obecné, Vosy prostřední (vzhledem připomíná sršně), Sršně obecné, Vosíka skvrnitého, Čmeláka zemního a jiných druhů.

U různých jedinců stejného druhu je obsah jedu dosti variabilní.

Alergen může vyvolat alergickou reakci při jakémkoliv kontaktu s citlivým člověkem. Člověk jej může vdechnout, polknout, sníst, může se mu dostat na kůži nebo může kůží proniknout.

Přecitlivělou reakci obranného systému organismu (alergickou reakci) může vyvolat nejen přímo alergen, ke kterému se stal člověk přecitlivělý jako k prvnímu, ale také alergen, který je s prvním alergenem příbuzný, a také alergen, který není s prvním alergenem botanicky příbuzný a dokonce je jiný i vzhledově a chuťově.

Důvodem je skutečnost, že přecitlivělou reakci může vyvolat i botanicky nepříbuzný druh alergenů a alergeny si mohou být podobné pouze na chemicko-molekulární úrovni, a tak mohou spoluvytvářet tzv. zkříženou alergii. Následkem existence zkřížené alergie se proto může stát, že člověk primárně přecitlivělý na pyl břízy (poprvé přecitlivěle zareagoval na pyl břízy), může mít přecitlivělou (alergickou) reakci (např. začne mu otékat obličej, jazyk a dutina ústní, začíná sípat) po kousnutí do jablka nebo po kousnutí do broskve, nebo na jed vosy po píchnutí vosou, atd.

TABULKA: PŘÍKLADY MOŽNÉ ZKŘÍŽENÉ REAKTIVITY: PYLY - POTRAVINA

Inhalační alergeny

Potravina (tučně písmo: velmi častá zkřížená reakce)

Pyly břízy

jablko, hruška, třešeň, broskev, nektarinka, meruňka, švestka, kiwi, lískový ořech,

mandle, vlašský ořech, celer, mrkev, arašídy, sója, syrové brambory; petržel, rajské jablíčko, maliny, koření mix (kari),

Pyly trávy

rajské jablíčko, hrášek, pšenice a žito, syrové brambory, sója, pažitka, vermut,

Pyly pelyňku

celer, mrkev, petržel, koření mix (koriandr, paprika, pepř, kmín, anýz), slunečnice, med, meloun, liči, mango, broskev, pistácie, kešu ořechy, hroznové víno,

rajské jablko, paprika, okurka, brokolice, květák, zelí, fenykl, cibule, česnek, hořčice; kopr,

vermuty, alkoholické nápoje (absint, fernet),

Pyly ambrózie

banán, cuketa, okurka; jablko, heřmánek (čaj), med, medovina (nápoj), slunečnice (semínka), pampeliška, melouny (různé druhy),

Pyly kukuřice

pyly: ječmen, oves, proso, trávy (lipnicovité),

Pyly platanu

lískový ořech, arašídy, broskev, jablko, meloun, kiwi, kukuřice, cizrna, hlávkový salát, zelené fazolky, olivy.

Bc. PharmDr. Ivana Minarčíková, Ph.D.

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.

aplikace lékárny v čr


VYUŽIJTE ON-LINE PORADNU

Ptejte se odborných farmaceutů na oblast léčiv on-line. Rádi Vám zodpoví dotazy související se správným užíváním, dávkováním či (ne)vhodným užíváním léků či lékovými interakcemi nebo s dalšími tématy z oblasti lékárenství. Poradna je anonymní, pro rychlejší a co nejpřesnější odpověď je třeba vyplnit potřebné informace o Vás.

Formulář pro on-line dotaz

Odpověď na Váš dotaz Vám bude odeslána v nejkratším možném čase, obvykle během 1 – 3 dní. Pokud by Váš dotaz přesahoval rámec kompetencí našich odborníků, informujeme Vás o tom a doporučíme Vám konzultaci u Vašeho ošetřujícího lékaře.

V případě otrav nebo podezření na předávkování léky kontaktujete Toxikologické informační středisko na telefonu

  • 224 919 293
  • 224 915 402

Otázka a odpověď budou v anonymizované podobě zveřejněny na našem portálu.

Vážíme si Vašeho soukromí

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami:
Přečtěte si naše zásady pro soubory cookie

Přihlásit se k odběru novinek