Proč je dobré mít doma tlakoměr a jak ho vybrat?

Krevní tlak je důležitou výpovědní hodnotou aktuálního zdravotního stavu, ale také faktorem, který má vliv na vývoj zdravotního stavu do budoucna. Zejména vysoký krevní tlak neboli hypertenze patří mezi rizikové faktory pro rozvoj onemocnění srdce a cév, neboť postihuje téměř polovinu naší populace a jeho následky jsou v dlouhodobém měřítku velmi závažné.

Nejen vysoký krevní tlak je však možným důvodem pro nákup tlakoměru. Impulzem mohou být i jiná chronická onemocnění (cukrovka, onemocnění ledvin), akutně prodělaná srdeční či mozková příhoda, vyšší věková kategorie, těhotenství, stresové zaměstnání a také tzv. pozitivní rodinná anamnéza, tedy výskyt srdečně - cévního onemocnění mezi nejbližšími příbuznými, nebo prostě jen zájem mít svůj zdravotní stav pod kontrolou.

Obvykle je tlakoměr vhodným dárkem pro rodiče či prarodiče, kteří jsou rizikovou skupinou výskytu tzv. civilizačních chorob (včetně hypertenze a jiných onemocnění oběhového systému).

Někdy přijde doporučení od ošetřujícího lékaře, u kterého probíhají pravidelné preventivní prohlídky, a vysoký krevní tlak je tak náhodně zjištěn právě v rámci preventivního vyšetření.

Ale i osoby s nízkým nebo kolísavým krevním tlakem mohou mít díky domácímu měření přehled o svém momentálním stavu, a předejít tak nechtěným úrazům, které by se mohly přihodit následkem závratě či mdloby při nízkém krevním tlaku, nebo také migrénám a nevolnostem, které mohou provázet výkyvy krevního tlaku.

Jak vybrat vhodný přístroj pro měření krevního tlaku?

Není tomu tak dlouho, co bylo měření krevního tlaku možné pouze v ordinaci lékaře. K měření se používal rtuťový tonometr, manžeta nafukovaná balonkem a fonendoskop, pomocí nějž zdravotník poslechově určil tlak odečtením na stupnici rtuťového sloupce. Dnes už i v ordinacích vídáme především digitální tlakoměry, pouze výsledné hodnoty zůstaly v původních jednotkách a stále se vyjadřují pomocí milimetrů rtuťového sloupce (mm Hg). Odečítáme je ale snadno na displeji automatického digitálního tlakoměru.

Doba pokročila a přístrojů k měření krevního tlaku je nyní k dostání nepřeberné množství za příznivou cenu. Momentálně také s mnoha inovativními funkcemi, které ocení především mladší generace a milovníci moderních technologií a mobilních aplikací.

Jak tedy vybrat vhodný tlakoměr? Nejprve si stanovíme, co od přístroje očekáváme.

Postupujeme následovně:

1. Pro koho je přístroj určen? Případně je určen pro více osob? Kolik měření budeme chtít pro každou z nich v přístroji uložit?
2. Kolik chceme (nebo můžeme) do přístroje investovat? Nezapomínejme také na možnou poruchovost a opravy v rámci záručního, případně pozáručního servisu (nebo i možnost prodloužení záruky), nákup náhradních dílů (zejména manžety) a také možnost dokoupení dalšího příslušenství (širší manžety apod.).
3. Bude přístroj na stálém místě, připojen v síti, nebo jej bude potřeba mít stále u sebe? Ideální je možnost volby – síťový adaptér nebo baterie.
4. Bude přístroj sloužit k orientačnímu měření, nebo požadujeme přesné měření s minimální odchylkou s ohledem například na kolísavost tlaku nebo zachycení nepravidelnosti srdečního tepu (arytmie)? Citlivější přístroje dokážou zachytit arytmie i kolísání tlaku. Na druhou stranu se najdou i příznivci zápěstních, méně přesných přístrojů.
5. Jakou obsluhu zvládne sama měřená osoba? Měli bychom zohlednit schopnost správně nasadit manžetu, popřípadě odečíst správně výsledek měření a uložit jej do paměti přístroje.
6. Budeme chtít nějaké funkce navíc? Možnost mobilní aplikace a sledování naměřených hodnot mobilním telefonem či počítačem, dotykový displej, manžeta s chytrým zapínáním apod.

Digitální tlakoměry, které jsou v současné době nejprodávanější a nejrozšířenější pro použití doma, můžeme rozdělit na zápěstní a pažní.

Výhody a nevýhody můžeme jednoduše shrnout v následující tabulce:

Jaké parametry zohledňujeme při výběru:

• Kvalitní značka (výrobce, který má tradici a osvědčil se ve výrobě medicínských přístrojů).
• Certifikace – kvalitní přístroje jsou testovány významnými společnostmi a oceněny i více certifikáty, které mají velkou vypovídací hodnotu o přesnosti měření (např. BHS certifikace, AAMI certifikace a IP protokol).
• Velikost manžety – klasický rozměr manžety je 22-32 cm, pro širší obvod paže je potřeba větší manžeta 32-42 cm nebo zvolíme přístroj, který má manžetu univerzální 22-42 cm. Chceme-li použít tlakoměr pro měření tlaku dětí, existuje rovněž dětská manžeta 17-22 cm.
• Paměť – pohybuje se od 60 do 300 měření, pacient si tak může hlídat změnu krevního tlaku v závislosti na zvoleném (i dlouhodobém) časovém úseku.
• Samotná obsluha přístroje a zobrazení výsledku na displeji.

Jak správně měřit krevní tlak?

Přístroje používají k měření 2 senzory. První pracuje na principu oscilace (chvění cév při průchodu krve), získá se tak hodnota středního tlaku, při kterém jsou tlakové změny v cévě největší. Druhý senzor zaznamenává ozvy srdce v momentě, kdy se ve stlačené tepně obnoví průtok krve. Výsledkem je tzv. systolický tlak - první naměřený tlak po obnovení průchodu krve a diastolický tlak – poslední zaznamenaný tlak. Přesnější přístroje mají technologii „Duo Sensor“, která zajišťuje vysokou přesnost naměřených hodnot, neboť kombinuje principy obou metod při měření. Pokud se používá pouze oscilometrická metoda, hodnoty systolického a diastolického tlaku se dopočítávají elektronicky z naměřených hodnot středního tlaku.

Postup samotného měření tlaku

1. Před měřením je důležité být několik minut (cca 5 - 10) v klidu a alespoň 30 minut předem nekouřit, necvičit, nepít alkohol ani kávu.
2. Vsedě nasadíme vhodnou manžetu (šíři volíme podle obvodu paže) tak, aby byla cca 2 prsty nad loketní jamkou, nebyla příliš utažená a gumová hadička směřovala volně od manžety ve směru k zápěstí.
3. Manžeta i tlakoměr by měly být v úrovni srdce, ruka volně položená na podložce.
4. Neměli bychom zavírat oči, mluvit ani zadržovat dech. Také nohy jsou volně položeny, nekřížíme je.
5. Spustíme automatické nafouknutí manžety a vyčkáme na zvukový signál započatého a ukončeného měření.
6. Po pár minutách měření opakujeme. Měření můžeme provádět na obou pažích. Pokračujeme na té, kde jsme naměřili vyšší hodnoty. Výsledné hodnoty zapíšeme nebo uložíme do paměti. První hodnota je obvykle nejvyšší, průměr se provádí z druhé a třetí naměřené hodnoty.
7. Měření provádíme pravidelně ve stejnou denní dobu (v případě užívání léků na vysoký tlak před podáním ranní anebo večerní dávky).