Nespavost

Spánek a rizika spojená s jeho nedostatkem

Spánek je rytmický děj, který je nedílnou součástí lidského života a také přirozenou lidskou potřebou, nezbytnou k regeneraci organismu. Tato potřeba i délka spánku s rostoucím věkem klesá. Také kvalita spánku se s přibývajícím věkem snižuje. Není tedy překvapující, že se setkáváme s potížemi zejména u osob starších 45 let. Spánkem strávíme přibližně třetinu našeho života. Je-li kvalitní a osvěžující, vstáváme ráno plní nové energie, dobré nálady a s chutí do každodenních činností. Pokud tomu tak není, stává se problém se spánkem závažným zdravotním, až socioekonomickým problémem, neboť negativně ovlivňuje nejen naši náladu, ale i výkonnost, pozornost a celkově psychický a fyzický stav. Dlouhodobá nespavost má nepříznivý vliv také na paměť a proces učení, imunitu, zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku, infarktu nebo mrtvice a může vést až k rozvoji duševních poruch.

Průběh spánku

Během spánku, který trvá obvykle 6-9 hodin, se pravidelně střídají dvě fáze. Označují se jako fáze REM a non-REM (z anglické zkratky Rapid Eye Movement neboli rychlý pohyb očí). REM je tzv. snový spánek, kdy mozek pracuje, jako by byl v bdělém stavu. Jedná se o aktivní formu spánku, která zabírá asi čtvrtinu celkové délky spánku. Fáze non-REM je hluboká, klidová fáze, kdy mozek i ostatní orgány v těle odpočívají a regenerují se. Pro kvalitní a osvěžující spánek je potřeba, aby se fáze pravidelně střídaly a aby měly patřičnou délku (cca 90-120 minut).

Druhy nespavosti

Pokud usnete, ještě než položíte hlavu na polštář, a vzbudíte se až s ranním rozbřeskem, možná vás překvapí, kolik různých potíží se spánkem mohou někteří prožívat. Problémy s nespavostí mohou být různého charakteru a závažnosti a také mohou trvat různě dlouho.

Nespavost je tedy možné rozdělit následujícím způsobem:

• podle potíží pacienta na:
  • obtížné usínání – trvá-li usnutí déle než půl hodiny; příčinou bývá často úzkost, negativní myšlenky a přepracovanost
  • opakované probouzení – je-li častější než 3x za noc, je již příčinou nevyspání; bývá spojeno s děsivými sny
  • předčasné probuzení a neschopnost znova usnout – objevuje se často u psychických poruch (deprese, úzkostné poruchy, psychosomatická onemocnění)
  • probdělá noc – absolutní nespavost
  • nedostatečný a neklidný spánek – obvykle se objevuje jako doprovodný příznak jiných onemocnění (neurologického i jiného původu)
  • chrápání a zástavy dechu

• podle délky trvání na nespavost:
  • krátkodobou(akutní) – v řádu několika dní, maximálně týden
  • přechodnou – do 3 týdnů
  • dlouhodobou – déle než 3 týdny
  • chronickou– trvající déle než 6 měsíců a vyžadující farmakologickou léčbu

Příčiny poruch spánku

• psychiatrické onemocnění (psychózy, neurózy, deprese, úzkosti)
• neurologické onemocnění (epilepsie, Parkinsonova choroba, syndrom neklidných nohou apod.)
• další onemocnění (srdeční vady – arytmie, bušení srdce, vysoký krevní tlak, astma a dráždivý kašel, alergie, ekzém – svědění, pálení žáhy, chronické bolesti a infekce, cukrovka a hospodaření s glukózou, onemocnění štítné žlázy)
• menopauza (nespavost způsobená hormonálními výkyvy)
• obezita (tlak na srdce a bránici, obtížné dýchání)
• zvětšená prostata, nucení na močení, noční pomočování
• vedlejší účinky některých léčiv (např. k léčbě psychiatrických onemocnění)
• syndrom nespavosti z vysazení léků proti nespavosti (tzv. rebound fenomén)
• nesprávný životní styl (přemíra kávy a jiných povzbuzujících nápojů, alkoholu nebo drog, kouření a konzumace těžkých jídel před spaním)
• duševní problémy (stres, strach, ztráta partnera, úmrtí blízké osoby apod.)
• změna prostředí (časový posun, cestování), směnný provoz v zaměstnání

Léčba nespavosti

Základem úspěšné léčby je pečlivý rozbor na základě rozhovoru s pacientem, zjištění příčiny a komplexní přístup ke stanovení postupu v léčbě s ohledem na individuální potřeby pacienta.

Odstranění příčiny

Nejprve je důležité odstranit příčinu, pokud je to možné. Znamená to zjistit, co nespavost způsobuje, je-li spojena s jiným onemocněním, zaměřit se primárně na léčbu tohoto onemocnění, je-li důsledkem nevhodného životního stylu, pak je potřeba přehodnotit tento styl života. Duševní problémy je vhodné konzultovat s odborníkem – psychoterapeutem, psychologem. Jedná-li se o nežádoucí účinek užívaných léků, poraďte se s ošetřujícím lékařem o možné výměně, případně jiném nejvhodnějším postupu.

Podpora usnutí a spánku

Následně můžete v lékárně konzultovat výběr vhodného přípravku, který pomůže s usínáním nebo spaním a zároveň je k dostání i bez lékařského předpisu. Jedná se především o čajové směsi nebo bylinné přípravky s obsahem meduňky, kozlíku, chmelu, mučenky, levandule či třezalky (u té však pozor na velké množství interakcí s jinými léčivy), případně přípravky s obsahem melatoninu.

Melatonin je spánkový hormon, který se v lidském těle přirozeně vyskytuje a významným způsobem ovlivňuje usínání a spánek. Jeho produkce je řízena tzv. cirkadiánními rytmy neboli závisí na střídání dne a noci. S rostoucím věkem postupně klesá, a tím může dojít k rozvoji potíží se spánkem. V těchto případech je možné vyzkoušet přípravky ve formě doplňků stravy, které jsou v lékárnách k dostání i bez lékařského předpisu (např. Melatonin Sníček® 80 tbl., Nature´s Bounty® Melatonin 1mg 180 tbl.). Podáváním některého z těchto přípravků se zkrátí doba usnutí, zlepší se kvalita, délka i plynulost spánku. Účinnost melatoninu v léčbě nespavosti se hodnotí po cca 3 týdnech užívání, nejsou-li výsledky uspokojivé, není důvod v léčbě pokračovat.

Farmakologická léčba

K léčbě pomocí léčiv na lékařský předpis se přistupuje v případě, kdy jiná opatření a postupy selhávají. Využívá se zklidňujících a uspávacích účinků sedativ a hypnotik, případně léčiv z jiných farmakologických skupin, která jsou primárně určena k léčbě jiného onemocnění (např. alergických reakcí, depresí nebo psychóz). Použití hypnotik je nejjednodušší a nejčastější, je však vhodné pouze k terapii krátkodobé a přechodné nespavosti, a to zejména kvůli riziku vzniku tolerance a závislosti. Doporučuje se proto tzv. přerušované (intermitentní) podávání, kdy se střídá několik dní podávání hypnotika (většinou 4-5) a pak 2-3 dny pauzy.

Podrobné informace ohledně sedativ a hypnotik najdete v samostatně zpracovaných článcích.

Kromě farmakoterapie jsou důležitá také tzv. režimová opatření. V případě nespavosti sem patří zejména spánková hygiena, případně psychoterapie.

SPÁNKOVÁ HYGIENA je soubor opatření, která přispívají k usnadnění usínání a celkově zlepšení délky i kvality spánku. Jedná se o toto „spánkové desatero“:

1. Ke spánku uléhejte, až když se cítíte unavení.
2. Přes den se snažte nespat, nebo omezte spánek na odpolední siestu v maximální délce cca 45 minut.
3. Pokud po ulehnutí nebudete moci do cca 30 minut usnout, vstaňte a věnujte se jiné uklidňující činnosti (čtení, relaxační hudba, koupel apod.), která vás připraví ke spánku.
4. Snažte se chodit spát i vstávat přibližně ve stejnou dobu bez ohledu na den v týdnu.
5. Několik hodin před spaním už nepijte kávu ani jiné povzbuzující nápoje, nejezte těžká jídla a nekuřte.
6. Nepijte před spaním nadměrné množství alkoholu, usnadňuje sice usínání, nicméně spánek je nekvalitní a po probuzení přichází nejen kocovina, ale také únava, ospalost a nesoustředěnost.
7. Dopřejte si přes den přiměřenou fyzickou aktivitu, která přispívá k tělesné únavě a snadnějšímu usnutí. Před spaním se zkuste projít nebo si lehce protáhněte tělo nenáročným cvičením.
8. Připravte si ložnici – vyvětrejte, teplotu udržujte raději nižší, ztlumte světlo a omezte rušivé elementy (např. hodiny na očích, hlasité zvuky apod.).
9. Pokuste se neuléhat v rozrušení, ve stresu, po hádce nebo s hlavou plnou starostí či úkolů. Snažte se vyhradit si na řešení těchto věcí čas přes den (tzv. worry time) a před spaním už na ně nemyslete.
10. Postel používejte hlavně ke spaní (maximálně se v ní můžete věnovat partnerovi), neměli byste se dívat na televizi, učit se v ní nebo pracovat. Nevhodné návyky jsou častým rušivým elementem spánku!

Závěrečná doporučení

Objeví-li se jakékoliv potíže se spánkem, nebojte se obrátit na svého lékárníka. Lékárnici jsou zpravidla prvními odborníky, kteří přicházejí do styku s pacientem. Na základě správně vedeného rozhovoru, kdy se zjišťuje, jak dlouho potíže trvají, jakého jsou rázu a intenzity, jak se projevují či jak se pacient cítí ráno po probuzení, mohou lékárníci doporučit vhodná opatření nebo přípravek, který pacienta s krátkodobou nebo přechodnou nespavostí zbaví obtíží. Při dlouhodobých potížích je vhodné obrátit se na ošetřujícího lékaře, případně navštívit spánkovou laboratoř, kde se podrobně sleduje spánek a jeho fáze a podle výsledků se pak doporučí další postup léčby. Chronická nespavost je ve většině případů léčena přípravky, které vyžadují doporučení a předepsání odborným lékařem.

PharmDr. Kateřina Dubská

Lékárna Dům zdraví, Hodonín

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.