Jak se dá Alzheimerova choroba otestovat?

Co je Alzheimerova nemoc?

Alzheimerova nemoc je degenerativní onemocnění mozku, které se projevuje zhoršením mozkových funkcí, které jsou spojeny s pamětí a chováním (kognitivních funkcí. Bývá nejčastější příčinou demence, která vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka.

Tuto nemoc poprvé popsal německý lékař Alois Alzheimer v roce 1907. V té době se považovala za nemoc vzácnou. Nyní se některé z forem demence vyskytuje u více než padesáti miliónů obyvatel po celém světě.

Alzheimerova nemoc začíná pozvolna. Nejdříve se u nemocného zhoršuje krátkodobá paměť a není schopen se postarat o základní věci v domácnosti. Rychlost, kterou Alzheimerova nemoc postupuje, se u každého postiženého liší. Nemocný má však čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, je zmatenější. Mění se celá jeho osobnost. V posledních stádiích nemoci už vůbec není schopen se sám o sebe postarat.

Co je demence?

Demence, jejíž nejčastější příčinou je Alzheimerova choroba, v průběhu času způsobuje zhoršování různých funkcí mozku, mezi které patří paměť, myšlení, schopnost vyjadřování, plánování, a celkově mění také osobnost člověka. Alzheimerova choroba stojí za 50–60 % případů demence.

Demence má, bez ohledu na příčinu, obdobné příznaky:

• problémy s pamětí
• problémy s myšlením a plánováním
• problémy s vyjadřováním
• neschopnost rozpoznávat lidi či věci
• změna osobnosti

Demence je díky stárnutí populace velmi rozšířený problém. Celosvětový počet lidí s demencí přesahuje 50 miliónů, v roce 2030 se tento počet pravděpodobně zvýší na téměř 76 miliónů, v roce 2050 se počet lidí s demencí odhaduje na cca 135 miliónů.

Evropské organizace, které se věnují monitorování Alzheimerovi nemoci, v roce 2009 odhadovaly, že v ČR žije více než 123 000 lidí s demencí. V roce 2013 už podle stejných odhadů bylo u nás lidí s demencí o 20 000 více (tedy zhruba 143 000).

Mírná kognitivní porucha

Mírná kognitivní porucha (Mild Cognitive Impairment - MCI) je poměrně široký pojem používaný k popsání mírných, ale měřitelných poruch paměti či poznávacích funkcí, například soustředění, rozhodování nebo orientace v čase a prostoru.

Člověk s mírnou kognitivní poruchou má tedy s pamětí o něco větší potíže, než odpovídá jeho věku, rozhodně ale nesplňuje kritéria pro diagnózu demence. Tato mírná porucha - na rozdíl od demence - nijak zásadně nebrání v každodenních aktivitách a soběstačnosti.

Podle současných studií je v populaci 65letých a starších lidí výskyt mírné kognitivní poruchy přibližně 20 %, tedy jedna pětina. Pro srovnání, výskyt demence v populaci 65 – 69letých je menší než 2 %.

Podobně jako u mnoha jiných onemocnění (například infarktu či rakoviny), nemůžeme jednoduše pojmenovat jednu příčinu této poruchy, přestože známe faktory, které zvyšují riziko jejího vzniku. Známými rizikovými faktory pro kognitivní poruchu (a také pro demenci) jsou: věk, onemocnění demencí („sklerózou“) u příbuzných, dědičné vlohy - typ genetické informace „apoE4“, v osobní anamnéze cévní mozkové příhody a úrazy hlavy (zejména s bezvědomím trvajícím déle než 15 minut). Z ovlivnitelných rizikových faktorů jsou známy: zvýšená hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak, špatně kompenzovaný diabetes, požívání většího množství alkoholu, nižší úroveň vzdělání. V neposlední řadě je významným rizikem nedostatek mentální a fyzické aktivity.

Někdy však mohou být obtíže s pamětí a výsledky testů odpovídající mírné kognitivní poruše způsobeny jinými prostšími příčinami: například depresí, chronickým stresem či náročným životním obdobím.

Příznaky

Každý někdy hledá, kam založil brýle či klíčky, nebo si při setkání s bývalým spolužákem nemůže honem vzpomenout na jméno. Tyto drobné potíže potkávají (nejen) ve vyšším věku každého.

Pokud však často zapomínáte i na události, které jsou pro vás důležité, například termín návštěvy lékaře či smluvenou schůzku, je důvod zpozornět. Jestliže se hledání věcí či zapomínání jmen stane spíše zvykem než výjimkou, je možné, že se jedná o mírnou kognitivní poruchu, nebo dokonce počínající demenci.

Kdy je dobré vyhledat pomoc

Pokud se vyskytují výše popsané poruchy paměti, případně jsou-li doprovázené jinými obtížemi, je vhodné poradit se s odborníkem – lékařem (nejlépe s neurologem, psychiatrem či geriatrem, eventuálně praktickým lékařem nebo lékárníkem) či specializovaným psychologem.

Zvláště v případě, pokud si potíží s pamětí všimlo i okolí, a současně se vyskytují rizikové faktory pro poruchu paměti, je důležité odborné vyšetření neodkládat.

Čím dříve je zjištěna příčina poruchy paměti, tím dříve a účinněji je možné zvolit strategii k jejímu zvládnutí.

Průběh testování

TEGEST
Nový test se podle hlavního obsahu nazývá Test gest se zkratkou TEGEST vzniklou spojením obou slov názvu. Úkolem vyšetřované osoby je předvést šest pokynů, které se týkaly pohybu ruky hlavy, jakousi pantomimu. Tato gesta symbolizují lidské smysly, což pomáhá administrátorovi si je zapamatovat a pak je testovat zpaměti. Naopak vyšetřovaná osoba nemá tušení o souvislosti s lidskými smysly, protože o tom není informována. Test trvá přibližně 5 minut.

Test písemného záměrného Pojmenování OBrázků A jejich Vybavení (písemný záměrný POBAV)
Písemné záměrné pojmenování obrázků a jejich vybavení (POBAV) je původním českým a krátkým testem, jehož smyslem je rychle prověřit současně psanou řeč, dlouhodobou sématickou a krátkodobou vizuální paměť. Název vystihuje hlavní obsah testování a z klíčových písmen vznikla zkratka POBAV (Pojmenování OBrázků A jejich Vybavení). Úkolem vyšetřovaného je napsat jedním slovem názvy 20 obrázků a zároveň si je zapamatovat. Vzápětí je požádán znovu napsat názvy obrázků, na které si vzpomene. Test POBAV je jednoduše proveditelný kýmkoli bez zvláštních zkušeností po krátkém zácviku. Je náročný pro vyšetřovaného na více kognitivních funkcí. Má dobrou senzitivitu a specificitu k časné detekci mírné demence způsobené Alzheimerovou nemocí. Trvá krátce (3,5-4 minuty). Vzhledem k těmto přednostem může být vhodným nástrojem ke všestrannému použití v běžné praxi pro různé odborníky v mnoha klinických situacích nejen u demencí.

Krátký test slovní paměti pomocí věty u Alzheimerovy nemoci
Při vyšetřování paměti se prověřuje nejdříve schopnost učení a vštípení nové informace následně odvedeme pozornost jinými činnostmi. Nakonec žádáme vybavení původní informace. Na tomto obecném principu jsou založeny jak náročné psychologické metody, tak orientační vyhledávací zkoušky.

TRÉNOVÁNÍ PAMĚTI A ZDRAVÉ STÁRNUTÍ

Trénování paměti je jedním ze způsobů udržování duševní svěžesti a samostatnosti během postupujícího věku. Představuje určitou kognitivní zátěž, která udržuje mozek činorodým, a zároveň se stává pilířem budování náhradních, alternativních strategií při řešení problémů čili aktivní kognitivní rezervy. Při aktivním přístupu jedince ke kognitivnímu cvičení lze předpokládat kompenzaci přirozeného úbytku duševní flexibility.

Základním kamenem trénování paměti jsou mnemotechniky, jejichž původ můžeme vysledovat až do antického Řecka. Během lekcí jsou procvičovány kognitivní neboli poznávací funkce prostřednictvím rozmanitých cvičení kombinujících různé způsoby vnímání, zpracování informací a zařazena jsou i cvičení s pohybem. Cílem je aktivovat co nejvíce mozkových center a drah. Kurzy trénování paměti jsou v současnosti dostupné na mnoha místech republiky.

Trénování paměti je typem náročné duševní aktivity, jež je důležitá po celý život a i ve starším věku je tedy významnou složkou zdravého životního stylu. Pro zdravé stárnutí je vedle duševní činnosti vysoce důležitý tělesný pohyb, nejlépe některé aerobní cvičení uzpůsobené zdravotnímu stavu jednotlivce. Zásadní jsou vztahy s ostatními lidmi a udržování četných společenských kontaktů. Samozřejmostí je správná skladba potravy a pitný režim.

INTERAKTIVNÍ TRÉNINK PAMĚTI

1) Pokud chcete svou paměť trénovat sami doma, doporučujeme navštívit webové stránky www.vzpominkovi.cz , kde najdete edukační materiály pro pacienty, příručky pro pečující i další zajímavé informace.

2) Další pěkné trénování paměti a dalších poznávacích funkcí je připraveno na http://www.rskompas.cz/kognitivni-trenink

Máte nejasnosti ohledně medikace osoby trpící Alzheimerovou chorobou či jinou formou demence? Pociťujete změny v chování a zvyklostech s podezřením na degenerativní onemocnění mozku? Řada lékáren poskytuje profesionální poradenství k tomuto tématu. Při poradenství lze provést jednoduchý test, který může potvrdit nebo vyvrátit možné riziko. Chcete se dozvědět více o tom, jak podpořit léčbu nemocného a jak s ním správně komunikovat? Seznam lékáren poskytující tuto konzultační činnost naleznete ZDE.

PharmDr. Aleš Novosád

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.