Dětská mozková obrna

Dětská mozková obrna (DMO) je nejčastějším důvodem, proč se dítě špatně pohybuje. Hovoří se o poruše hybnosti, nebo poruše motoriky.

Jak častý je výskyt dětské mozkové obrny?

Udává se, že dětská mozková obrna se vyskytuje u 25 dětí z 10 000 živě narozených a řadí se mezi vývojová onemocnění.

Proč dětská mozková obrna vzniká?

Dětská mozková obrna  vzniká poškozením mozku, který se teprve vyvíjí. Poškození nervových vláken, která vedou v těle, nejsou důvodem pro vznik DMO.

Je dětská mozková obrna nakažlivá?

Rozhodně ne.

Co může poškodit mozek a způsobit tak dětskou mozkovou obrnu?

Zdrojem poškození mozku může být buď nějaká cizorodá látka (např. alkohol), nebo chybné krevní zásobení mozku, při kterém krev nepřinesla všechno, co bylo potřebné k tomu, aby se mozek dobře vyvíjel (např. přinesla do mozku málo kyslíku).

Kdy dochází k poškození mozku, které vede ke vzniku dětské mozkové obrny?

K poškození může dojít v době, kdy je miminko v maminčině bříšku, nebo při porodu, nebo v době těsně po porodu.

Vzniká dětská mozková obrna u matek, které nejsou zdravé, a prostě by neměly mít děti?

Rozhodně ne.

Co je považováno za rizikový faktor pro vznik dětské mozkové obrny?

Za rizikové faktory v období před narozením dítěte jsou považovány cizorodé látky (např. alkohol, drogy, léčiva), infekce těhotné způsobující poškození plodu (např. toxoplazmóza), chybná strava těhotné (nedostatek, nebo nadbytek jódu a kyseliny listové v potravě), onemocnění matky (např. štítné žlázy, těhotenské onemocnění zvané preeklampsie).

Rizikovým faktorem je také, pokud maminka čeká více miminek, nebo pokud se novorozenec narodí s nízkou porodní váhou.

V období porodu mezi rizikové faktory patří především dušení rozeného dítěte způsobené nedostatkem vzduchu (např. omotání pupeční šňůry kolem krku dítěte), poranění v průběhu porodu, dlouhotrvající porod, atd.

Konkrétní faktor, který vznik DMO zapříčinil, se u řady pacientů s DMO nepodaří zjistit.

Jsou nějaké děti vznikem dětské mozkové obrny ohroženy více?

Ano. Výskyt DMO je vyšší u novorozenců s nízkou porodní váhou, kdy polovinu dětí s DMO tvoří novorozenci s váhu při narození pod 2 500 g.

Když se s dětskou mozkovou obrnou narodí jedno dítě, musí mít DMO i druhé dítě?

Může, ale nemusí.

Může mít dětskou mozkovou obrnu i dospělý člověk?

Ano. V dnešní době se většina lidí s diagnózou DMO dožívá dospělého věku a stáří.

Člověk onemocní DMO na začátku svého života a tuto nemoc sebou nese až do jeho konce. DMO postiženého omezuje, avšak nebývá příčinou úmrtí.

Existuje jeden typ dětské mozkové obrny?

Ne.

Pod jednu diagnózu DMO se řadí skupina různých typů DMO, jejichž společným a vedoucím znakem je porucha mozku, který chybně řídí pohyb postiženého.

Existují různé typy DMO, které se rozlišují podle rozsahu poškození těla (postižení horních končetin nebo dolních končetin nebo všech čtyř končetin) a závažnosti postižení, což se odvíjí od toho, která část mozku dítěte se právě vyvíjela, když byl mozek poškozen.

Jak se dětská mozková obrna projevuje?

Je nutné rozlišit projev samotné DMO, jejich komplikací a projevy přidružených potíží.

Samotná DMO se projevuje hlavním příznakem, kterým je problém s pohybem a napětím svalů. Postižený nedokáže vlastní činností a vůlí vyvolat pohyb končetiny, nebo končetin, a není schopen vlastní vůlí uvolnit napětí svalů.

U nejčastější, tzv. spastické formy DMO, která je mezi DMO zastoupena z 62 %, je hlavním projevem zvýšené napětí svalů končetin (např. u postižení dolních končetin s touto formou DMO vzniká typická „nůžkovitá“ chůze po špičkách, kdy se stehna a kolena třou o sebe).

Komplikací samotné DMO může být postupně se rozvíjející znetvoření kostí, svalů a kloubů (deformity muskuloskeletárního aparátu), které vzniká jako důsledek permanentního zvýšeného napětí svalů. Sval, který je nepřetržitě v napětí, roste pomaleji než „normální zdravý“ sval. Pomaleji rostoucí sval se reflexně stáhne (kontraktura), a protože kosti a klouby rostou „normálně“, ale stažený sval je krátký, sval je „stahuje“. Pokud se nepřistoupí k dostatečné léčbě, takto stažený sval se už nedá natáhnout a dojde k znetvoření (deformitám) kloubů a kostí (např. těžké vychýlení páteře do strany (skolióza), vykloubení kyčelního kloubu).

Přidružené potíže DMO, které pacienty s DMO doprovází, je široké spektrum. Patří k nim postižení intelektu, smyslů, citlivosti, padoucnice (epilepsie), poruchy řeči a komunikace, problémy s chováním, neudržení moče s počůráním se, potíže v trávicím traktu (zejména pálení žáhy s bolestí břicha (gastroezofageální reflux), poruchy příjmu potravy (obtíže se sáním a polykáním) a poruchy růstu.

Postižení intelektu je v různém stupni přítomno u 1/2 – 2/3 dětí. Nejčastěji se jedná o děti, kterým DMO postihla všechny čtyři končetiny a výskyt vzrůstá také u dětí s DMO a současně přítomnou epilepsií.

Poruchy řeči jsou přítomny u 80 % dětí a nejčastěji se projeví jako různě velké problémy s vyslovováním (artikulací).

Padoucnice (epilepsie) se vyskytuje u 20 – 40 % dětí s DMO.

Trávicí potíže (zejména pálení žáhy s bolestí břicha (gastroezofageální reflux)) a poruchy příjmu potravy (obtíže se sáním a polykáním) jsou pozorovány až u poloviny dětí.

U dětí s DMO je časté, že tělesně neprospívají tak, jako jejich zdraví vrstevníci. Kojenci málo přibývají na váze, děti vyrostou do menší výšky a na dospívajících jsou později vidět pohlavní znaky dospělosti.

Děti s DMO mívají spíše horší tělesnou kondici a část z nich mívá nadváhu.

Jak si mám představit napětí svalů u postiženého s dětskou mozkovou obrnou?

Napětí svalů si je možné představit tak, že zdravý člověk zatne ruku a tím dojde k napětí svalů. Když chce, ruku povolí a svaly se uvolní (např. při zvednutí činky se sval napne, při položení činky se sval uvolní). Postiženému s DMO se sval zatne sám od sebe, zůstává zatnutý a postižený s DMO jej nedokáže povolit, i když chce.

Zhoršuje se dětská mozková obrna v čase, se stárnutím postiženého?

Samotná DMO se v čase nezhoršuje, ale její projevy se v průběhu vývoje organismu postiženého mění.

Pocit rodičů, že DMO se zhoršuje, je vyvolán tím, že poškození mozku se projeví až v době, kdy se daná část mozku stává funkční (např. zhoršená funkce ruky se začne projevovat, až v době rozvoje úchopu nebo to, že má dítě problém s chůzí, se nezjistí hned po narození, ale až v době, kdy děti začínají chodit). To, jak se bude DMO u konkrétního dítěte projevovat, se definitivně narýsuje až kolem 2. roku věku.

K samotné poruše hybnosti způsobené DMO se mnohdy připojuje padoucnice (epilepsie; u 33 % dětí s DMO), poruchy citlivosti a smyslů (těžké poškození zraku bývá u 19 % dětí), poruchy učení (u 40 %), vnímání, rozpoznávání a chování, špatná komunikace, nebo zpomalení duševního vývoje (mentální retardace).

Jaké potíže přináší dětská mozková obrna v dospělém věku?

V průběhu let narůstají problémy s chůzí a velmi častou příčinou zhoršení aktivního pohybu jsou bolesti a únava.

Bolest je jedním z výrazných příznaků, které ovlivňují běžné denní aktivity pacientů s DMO. Uvádí se, že jí trpí více než 30 % oproti 15 % ve skupině zdravých lidí.

Další výrazný problém, který provází stárnutí pacientů s DMO, je poškození až zničení kloubů. Setkáváme se syndromem karpálních tunelů u pacientů užívajících francouzské hole, bolestmi plosek a kloubů nohou, způsobených špatným zatěžováním.

Je možné dětskou mozkovou obrnu vyléčit?

Ne.

U postižených s DMO je cílem dosažení nezávislosti postiženého, zlepšení jeho schopností a zvětšení funkčnosti postižených končetin.

Je dobré udržovat aktivní pohyb postiženého a podporovat vývoj jeho mozku v oblasti paměti, vnímání a rozpoznávání. Nezanedbatelné je také zapojení postižených do života svých vrstevníků a do života společnosti vůbec (sociální integrace).

Jak se dětská mozková obrna léčí?

O postiženého s DMO by se měl starat celý tým specialistů, který tvoří nejen pediatr, neurolog, rehabilitační lékař a fyzioterapeut, ale také ortoped, neurochirurg, logoped, psycholog, speciální pedagog, sociální pracovník a osobní asistent.

Základem léčby DMO je speciální rehabilitace.

V prvních dvou letech života postiženého je snaha o co největší zlepšení jeho vývoje v oblasti pohybu a dosažení předem vytýčených cílů, které stanoví, jaký největší rozsah pohybů postižený při své DMO pomocí rehabilitace zvládne.

V rámci rehabilitace je nejvíce využívána rehabilitační technika „Vojtova metoda“, kterou lze užít ve všech věkových kategoriích, včetně dospělých.

V pozdějším životním období je rehabilitace zásadní v léčbě svalového napětí, v prevenci stažení svalů a při udržování celkové kondice pacienta. Součástí rehabilitace je fyzikální léčba, lázně (balneoterapie), terapie na koních (hippoterapie), terapie se psy (canisterapie) a léčba využívající výtvarného umění (arteterapie).

U starších dětí je důležitá tzv. ergoterapie, která slouží k nácviku jak zvládat běžné činnosti a každodenní aktivity, čímž pomáhá k dosažení soběstačnosti dítěte.

Součástí léčebné péče je užití ortopedických (ortéz) a dalších rehabilitačních pomůcek, především pro prevenci stažení svalů a zajištění vzpřímeného stoje a chůze postiženého s DMO. V každodenním životě je potom zásadní vyvarovat se všech faktorů, které stažení svalů mohou vyvolat nebo zhoršit, jako je infekce, působení bolesti a změny nálad.

Vedle léčby samotné DMO se přidává terapie jejich doprovodných projevů. Při poruchách myšlení se podávají léčiva pro zlepšení rozvoje mozkové činnosti, u zvýšeného napětí svalů se podávají léčiva k uvolnění svalů, pokud je přítomna epilepsie (padoucnice), léčí se léčivy proti epilepsii. V případě potřeby, kdy hrozí, že napětí svalů způsobí deformitu, nastupují chirurgické zákroky.

Bc. PharmDr. Ivana Minarčíková, Ph.D.

www.eLekarnice.cz


VYUŽIJTE ON-LINE PORADNU

Ptejte se odborných farmaceutů na oblast léčiv on-line. Rádi Vám zodpoví dotazy související se správným užíváním, dávkováním či (ne)vhodným užíváním léků či lékovými interakcemi nebo s dalšími tématy z oblasti lékárenství. Poradna je anonymní, pro rychlejší a co nejpřesnější odpověď je třeba vyplnit potřebné informace o Vás.

Formulář pro on-line dotaz

Odpověď na Váš dotaz Vám bude odeslána v nejkratším možném čase, obvykle během 1 – 3 dní. Pokud by Váš dotaz přesahoval rámec kompetencí našich odborníků, informujeme Vás o tom a doporučíme Vám konzultaci u Vašeho ošetřujícího lékaře.

V případě otrav nebo podezření na předávkování léky kontaktujete Toxikologické informační středisko na telefonu

  • 224 919 293
  • 224 915 402

Otázka a odpověď budou v anonymizované podobě zveřejněny na našem portálu.

Vážíme si Vašeho soukromí

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami:
Přečtěte si naše zásady pro soubory cookie

Přihlásit se k odběru novinek