V průběhu stárnutí organismu dochází i ke stárnutí imunitního systému. Zhoršuje se kvalita a funkčnost přirozených bariér (kůže, sliznice) a tělo již nedokáže produkovat dostatečné množství protilátek. K tomu se často přidávají chronická onemocnění a nutriční nedostatky.

To vše činí ze seniorů (osob nad 65 let) rizikovou skupinu více náchylnou k infekcím, které u nich mívají těžší průběh, častěji vyžadují hospitalizaci a jsou spojeny s vyšším rizikem komplikací i úmrtí. Preventivní opatření, zejména očkování, proto u této věkové skupiny hrají zásadní roli.
Očkování proti sezónní chřipce
Při nakažení chřipkou hrozí u seniorů několikanásobně vyšší riziko vzniku komplikací než u mladších jedinců. Zvýšené riziko platí zejména pro ty, kteří trpí chronickým onemocněním srdce, cukrovkou, astmatem, chronickou bronchitidou nebo jiným chronickým onemocněním. Jaké mohou vzniknout komplikace? Jedná se především o zápal plic, zánět srdečního svalu a zhoršení chornických onemocnění (např. srdeční selhání, astma, CHOPN). Tyto komplikace mohou být život ohrožující.
V České republice probíhá očkování proti sezónní chřipce jako nepovinné, dobrovolné očkování. V roce 2025 přibližně 600–1 300 Kč v závislosti na typu vakcíny. Očkování je plně hrazeno všem osobám od 65 let věku, stejně jako osobám s vybranými chronickými onemocněními. Řada pojišťoven také přispívá dalším skupinám klientů.
Proočkovanost seniorů se pohybuje okolo 25-35 %, ideálně by ovšem měla dosáhnout až 75 %. Očkuje se každý rok vždy novou vakcínou vyvinutou na aktuální chřipkovou sezónu. Nejlepší je nechat se naočkovat co nejdříve, jakmile je vakcína k dispozici (většinou v září). Očkování se provádí do poloviny prosince. Aplikovat vakcínu je ale teoreticky možné po celou dobu výskytu chřipky. Vakcína začne tělo chránit zhruba 14 dní po aplikaci. V případě domovů pro seniory či léčeben pro seniory, by měli být očkováni ideálně všichni senioři včetně personálu. Očkování sice nedokáže zabránit nákaze, dokáže ovšem zmírnit průběh onemocnění a tím předejít i možným komplikacím.
Očkování proti pneumokokům
Pneumokokové infekce jsou jedny z nejčastějších infekčních onemocnění. Pneumokoky se mohou přirozeně vyskytovat v dýchacích cestách. Pokud ale dojde k narušení imunity, například poraněním, virovou infekcí nebo chronickým onemocněním, může se tato bakterie dostat do krevního oběhu. Infekce může mít následně různorodý průběh od lehkých respiračních onemocnění, přes záněty dutin a středouší až po těžké zápaly plic (pneumonie) a mozkových blan (meningitidy). Právě zápal plic je u seniorů nejčastější komplikací, která může ohrožovat život.
Očkování proti pneumokokům spadá mezi doporučená (nepovinná) očkování. Pro seniory jsou k dispozici 2 pneumokokové vakcíny. Ani jedna z nich sice nechrání proti všem devadesáti typům pneumokoků, ale pokrývá ty, které způsobují většinu závažných invazivních pneumokokových onemocnění. Od 1. července 2024 je očkování pro osoby starší 65 let plně hrazeno ze zdravotního pojištění (např. vakcína Prevenar 20). U jiných rizikových skupin mohou zdravotní pojišťovny očkování částečně hradit nebo nabízet příspěvek podle vlastních programů. Konjugované vakcíny nevyžadují přeočkování po 5 letech. Proočkovanost je u seniorů ale stále velmi nízká (okolo 1%). V zařízeních dlouhodobé péče (např. LDN, domovy pro seniory) je očkování silně doporučováno pro všechny obyvatele i personál, aby se snížilo riziko přenosu infekce a těžkého průběhu.
Očkování proti žloutence (hepatitidě)
- Žloutenka typu A známá taktéž jako „nemoc špinavých rukou“ - virové onemocnění jater se vyskytuje především v zemích s nedostatečnými hygienickými návyky, občas se ale objeví epidemie i u nás (často po povodních). Nákaza je možná od infikovaných osob, od cestovatelů, dále pak kontaminovanou vodou či jídlem. Stejně jako u předešlých nemocí i zde hrozí komplikace vlivem horší obranyschopnosti, přidruženým onemocněním či nižší snášenlivostí antivirové léčby. Léčba se pak může protáhnout i na několik měsíců. Na druhé straně ale až 70% naší populace se se žloutenkou typu A již za svůj život setkalo a protilátky proti ní má. Očkování v tomto případě nemá smysl. Je doporučeno především lidem s rizikem nákazy - např. cestovatelům do oblastí s vyšším výskytem, osobám s onemocněním jater, nebo kontaktům nakažených.Základní očkování obvykle zahrnuje 2 dávky v odstupu 6 až 18 měsíců. Po jedné dávce může vzniknout ochrana již za 2–4 týdny, ale druhá dávka významně prodlužuje ochranu. Očkování by mělo tělo chránit přibližně od 7. dne po aplikaci.Vakcína proti hepatitidě A není standardně hrazena státem, kromě případů, kdy je zahrnuta do očkování pro zaměstnance a členy záchranných složek nově přijímané do služby.
- Žloutenka typu B je forma žloutenky přenášená zejména krví, tělními tekutinami či při pohlavním styku. V ČR je očkování proti hepatitidě B součástí povinného očkovacího kalendáře pro děti. léčebnách dlouhodobě nemocných nebo domovech pro seniory je toto očkování povinné. Očkování proti žloutence typu B poskytuje dlouhodobou až celoživotní ochranu.
- Vakcíny proti výše zmíněným typům žloutenky jsou dostupné buď samostatně, tzn. proti A nebo B, nebo v kombinaci zajišťující ochranu proti oběma typům žloutenky, tzn. proti A + B.
Očkování proti klíšťové encefalitidě
Klíšťová encefalitida je zánětlivé onemocnění mozku a mozkových blan. Toto onemocnění je způsobeno viry, které mohou na člověka přenášet klíšťata při sání krve.
Očkování proti klíšťové encefalitidě je vhodné zvážit zejména u aktivních seniorů trávících hodně času v přírodě, na chatě a převážně těm z rizikových oblastí, což jsou místa s vyšší nadmořskou výškou v blízkosti hranic (severozápadní oblast Čech, severní Morava) a oblast českomoravské vrchoviny. Největší počet nakažených klíšťovou encefalitidou je sice hlášen u osob 55 - 64letých, ale ani u osob nad 65 let není toto číslo zanedbatelné. Navíc čím je organismus starší, tím bývá průběh onemocnění vážnější, častěji zanechává trvalé následky a je prokázána vyšší úmrtnost.
Očkuje se třemi dávkami vakcíny, očkování se zahajuje nejlépe v zimních měsících (lze ale očkovat kdykoliv během roku). Ochrana se obvykle dostaví zhruba 14 dní po druhé dávce. Očkování proti klíšťové encefalitidě je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění pro osoby starší 50 let. U osob mladších 50 let je očkování samoplátcovské, ale některé zdravotní pojišťovny poskytují příspěvky z programů prevence.
Podrobnější informace ohledně očkování naleznete např. na stránkách www.vakcinace.eu
Autor: PharmDr. Nora Tůmová, Lékárna Mendlovo náměstí, Brno
Revize (listopad 2025): Mgr. Kateřina Kafuňková
Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.
VYUŽIJTE ON-LINE PORADNU
Ptejte se odborných farmaceutů na oblast léčiv on-line. Rádi Vám zodpoví dotazy související se správným užíváním, dávkováním či (ne)vhodným užíváním léků či lékovými interakcemi nebo s dalšími tématy z oblasti lékárenství. Poradna je anonymní, pro rychlejší a co nejpřesnější odpověď je třeba vyplnit potřebné informace o Vás.
