Apnoe

I přestože je spánek důležitý, podle posledního průzkumu firmy STEM/MARK z roku 2024 trpí poruchou spánku 7 lidí s 10 ve věku 18 - 64 let. Často jde např. o nespavost, brzké buzení nebo nemožnost usnout. Další chorobou, která narušuje spánek je tzv. spánková apnoe.

Spánková apnoe je výskyt zástavy dechu ve spánku, který trvá nejméně deset sekund s frekvencí více než pětkrát za hodinu. Toto přerušení dýchání může být vyvoláno obstrukcí (neprůchodností) dýchacích cest, to je tzv. obstrukční spánková apnoe (OSA), nebo na úrovni mozku, kdy dochází k poruše řízení dýchání, tento druh apnoe nazýváme centrální spánková apnoe (CSA).

CSA se vyskytuje méně často (10% všech spánkových apnoí). Rizikovými faktory pro vznik CSA je vyšší věk, chronické onemocnění srdce, užívání opiátů a u lidí po mrtvici. Naproti tomu OSA (obstrukční spánková apnoe) je v populaci častější porucha dýchání ve spánku. Při této formě onemocnění dochází k přílišnému uvolnění svalů v zadní části krku. Toto uvolnění svalů vyvolá stažení tzv. měkkých tkání (patro, mandle, boční stěny hrdla a jazyk) a dojde k zamezení dýchání. Mozek ví, že není něco v pořádku, a tak vyšle signál pro mikroprobuzení, které svaly uvolní. Postižený si tento proces nepamatuje. Takových mikroprobuzení může být za noc několik, což vede k nemožnosti dosáhnou hlubokých fází spánku. Hluboké fáze spánku potřebuje tělo k celkové regeneraci, proto se postižení cítí přes den unavení a nevyspaní.

Obstrukční spánková apnoe se může vyskytnout jak u dospělých, tak i u dětí. U dětí bývá obvykle problém ve zbytnělé nosní mandli. V tomto případě se mandle chirurgicky odstraní a dítě je poté bez jakýchkoliv obtíží.
U dospělých hraje roli několik faktorů, které jsou popsány níže.

Riziko vzniku obstrukční spánkové apnoe (OSA)

1. OBEZITA – zde se hodnotí zejména obvod krku. Pokud je kolem zevní strany krku nahromaděný tuk, může docházet k zúžení nebo neprůchodnosti dýchacích cest.
2. HYPERTENZE – neboli vysoký krevní tlak (↑130/90) se vyskytuje u 50% pacientů, kteří trpí OSA.
3. DYSLIPOPROTEINÉMIE - zvýšená hladina tuků v krvi.
4. MUŽSKÉ POHLAVÍ – zde 2x častěji, ale vyskytuje se také u žen.
5. VĚK – nejčastější vznik OSA bývá po padesátém věku života.
6. POLOHA NA ZÁDECH – způsobeno gravitací a umístění jazyka vzadu.
7. KONZUMACE ALKOHOLU A KOUŘENÍ.
8. UŽÍVÁNÍ NĚKTERÝCH LÉKŮ – léky na spaní, léky na svalové uvolnění.
9. GENETIKA

Projevy obstrukční spánkové apnoe

Projevy OSA můžeme rozdělit na noční a denní. Mezi noční projevy řadíme chrápání, na které postiženého upozorní partner sdílející ložnici. Nemocný si často stěžuje na probouzení se nebo nemožnost usnout. Ráno se pak cítí neodpočatě, jako by nespal celou noc. K dalším příznakům může také patřit ranní bolest hlavy, noční pocení, známky vytékání slin během spánku a pocit sucha v ústech po probuzení.
K denním příznakům pak patří nadměrná denní spavost, únava, porucha soustředění, erektilní dysfunkce.

Stanovení diagnózy obstrukční spánkové apnoe

Diagnózu spánkové apnoe určuje somnolog (odborný lékař zaměřující se na poruchy spánku a spánkovou medicínu) ve spánkovém centru nebo v některé ze spánkových laboratoří.

Aby mohla být správně stanovena diagnóza, je nutná dobrá spolupráce pacienta. Vychází se z údajů, které pacient sám sdělí (např. denní a noční potíže, fyzikální vyšetření- obvod krku, hmotnost, skus zubů, dotazníky), k určení diagnózy patří samozřejmě i screeningové vyšetření a noční monitorace spánku. K orientačnímu výsledku lze dojít také použitím přístroje pro domácí prostředí – tento přístroj zaznamená pravidelnost dechu, ale neurčuje, zda se jedná o centrální nebo obstrukční spánkovou apnoi.

Léčba obstrukční spánkové apnoe

• REŽIMOVÁ OPATŘENÍ

Ovlivní rizika vzniku spánkové apnoe.

- mezi nejdůležitější opatření patří redukce hmotnosti, úprava životosprávy a zvolení vhodných pohybových aktivit.

- zásady spánkové hygieny – přiměřená teplota v ložnici, nepřejídání se před spaním, nepít alkohol, omezit fyzickou zátěž dvě hodiny před spaním a další.

• KONZERVATIVNÍ TERAPIE

- stomatologická léčba aparáty - které umožňují aktivní předsunutí dolní čelisti.

- trvalé přetlakové dýchání – metoda, kdy dochází k trvalému přetlaku v dýchacích cestách za pomocí nosní (někdy celoobličejové) masky. Zabrání se tak sevření ochablých stěn hltanu a nedochází k neprůchodnosti dýchacích cest. Tlak vzduchu potřebný k odstranění apnoických pauz a také velikost nosní (celoobličejové) masky se vybírá pro každého pacienta individuálně. Přístroj poté pacient používá každou noc v domácím prostředí a výrazně se zvyšuje kvalita života.

Tato léčba je hrazena zdravotní pojišťovnou za předpokladu splnění schvalovacích kritérií, která schvaluje revizní lékař.

• CHIRURGICKÁ LÉČBA

- chirurgická léčba je indikována, pokud lze odstranit anatomické překážky. Jsou zde zahrnuty výkony, které zlepší nosní průchodnost (nosní polypy, zbytnělá sliznice).

- odstranění nosních a krčních mandlí

- plastika měkkého patra

Léčba obstrukční spánkové apnoe je možná. Nutné je však rozlišení pacientů trpících primární ronchopatií (chrápaním) od apnoiků. Proto je důležité, aby pacient a jeho okolí nepodceňovali příznaky. Pokud se objevuje při spánku chrápání, lapání po dechu, časté noční probouzení s pocitem dušnosti, zvýšené noční močení nebo denní mikrospánek, zvýšená únava a ranní bolest hlavy, je nutné poradit se se svým ošetřujícím lékařem, který navrhne další postupy vedoucí k určení správné diagnózy a nasazení správné a individuální léčby. Určení správné diagnózy a nasazení léčby vede k výraznému zlepšení kvality života a snížení dalších nežádoucích účinků, které jsou s tímto onemocněním spojeny. Podle údajů různých autorů jsou pacienti, kteří přijdou za lékařem s jediným příznakem – chrápáním, z 50 % pacienti se syndromem spánkové apnoe.

Mgr. Veronika Sábl Maňáková, Lékárna Dr. Max, Valašské Meziříčí

Revize (duben 2025): PharmDr. Lucie Malečová, Ústavní lékárna IKEM, Praha

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.