Žloutenka – velmi nebezpečný suvenýr z letních dovolených i dětských táborů

Doba dovolených v Česku i zahraničí je v plném proudu. Mnoho z nás se v průběhu léta také účastní hudebních festivalů či dalších společenských akcí, děti pak často tráví prázdniny na táborech. Právě v kolektivech nejčastěji hrozí propuknutí infekční žloutenky neboli nemoci špinavých rukou. Jedná se o onemocnění, které ohrožuje zejména ty, kteří nedodržují základní hygienický standard. Virová hepatitida je velice nakažlivá, způsobuje nepříjemné příznaky a může mít i velmi závažné zdravotní následky. Jak minimalizovat riziko žloutenky a vyvarovat se dalších nepříjemností spojených se špatnými hygienickými návyky vám poradí v nejbližší lékárně.

Tisková zpráva ČLnK 23. 7. 2019

Žloutenka je nejčastější příčinou onemocnění jater. Akutní poškození může vyústit až k nutnosti jejich bezodkladné transplantace. „Samotný termín žloutenka ve skutečnosti neoznačuje nemoc samotnou, ale její hlavní příznak, tedy zežloutnutí kůže a očního bělma, které je způsobeno nahromaděním barviva bilirubinu v krvi,“ uvádí PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident České lékárnické komory (ČLnK). U hepatitidy rozlišujeme tři základní typy – A, B a C. Méně často se vyskytují hepatitidy D a E. Proti typům A i B existují účinné očkovací látky, nicméně pouze druhý jmenovaný typ hepatitidy je v povinném očkovacím schématu.

V hlavní roli prevence

Infekční žloutenkou typu A může onemocnět úplně každý. Protože neexistuje specifická léčba, obzvláště důležitá je prevence. „Základem prevence je očkování, které přináší nejvhodnější ochranu před nákazami žloutenkou typu A a B. Dalším zásadním opatřením v rámci prevence je dodržování základních hygienických pravidel, především omývání potravin a důsledné mytí rukou,“ upozorňuje viceprezident ČLnK Mgr. Aleš Krebs, Ph.D. a dodává: „Pokud máte v plánu poslat své děti na tábor nebo chcete vycestovat do zemí s nižším hygienickým standardem, je dobré konzultovat minimalizování rizika s odborníkem. Toho najdete také ve vaší lékárně, jelikož odborné poradenství je součástí práce každého lékárníka.“

Přibalte přípravky pro zajištění hygienického standardu

V mnoha případech není úplně snadné základní hygienické návyky dodržovat. „Na festivaly a podobné akce je vhodné vybavit se dezinfekčním bezoplachovým gelem na ruce i jednorázovými ubrousky na dezinfekci povrchů. Tyto pomůcky často využijete také na cestách. Zejména v rizikových oblastech je vhodné si ověřit, že tyto prostředky jsou účinné nejen proti bakteriím nebo proti virům chřipky, ale že účinkují i na velmi odolné viry žloutenky typu A. Při návštěvě exotičtějších končin se nabízí přibalit i přípravky k dezinfekci vody. Zásady pro použití jednotlivých přípravků vám vysvětlí váš lékárník,“ vysvětluje lékárnice a tisková mluvčí ČLnK Mgr. Michaela Bažantová.

Žloutenka si nevybírá. Nakazit se může malé dítě na táboře i cestovatel

Žloutenka typu A se nejčastěji objevuje v uzavřených kolektivech. U dětí například ve školkách, na letních táborech atd. K nákaze může dojít také při cestě do zemí s vysokým výskytem tohoto typu infekce (onemocnění se vyskytuje na celém světě, zejména v zemích s nízkým hygienickým standardem). Často se žloutenkou typu A nakazí také homosexuálové, narkomani a osoby v těsném kontaktu s infikovanými osobami. Nákaza se přenáší oro-fekální cestou. Virové částice jsou vylučované nakaženým pacientem stolicí a do organismu následně vstupují ústy (např. kontaminovanými předměty, potravinami, vodou) a odtud pronikají do jater.

Hepatitida B, označovaná též jako sérová žloutenka, je onemocnění, jehož výskyt v ČR klesá. Tento typ žloutenky se přenáší parenterálně – nejčastěji krví (při poranění infikovanou jehlou, při použití společného holicího strojku, zubního kartáčku apod.), méně často i při sexuálním styku. V jedné třetině případů však není způsob přenosu jasně znám. Nejvíce ohroženi rizikem nákazy virem hepatitidy B jsou pacienti s opakovanými transfúzemi, hemodialyzovaní pacienti, uživatelé injekčních drog, vězni a pracovníci ve zdravotnictví.

Žloutenka si nevybírá. Nakazit se může malé dítě na táboře i cestovatel

Žloutenka typu A se nejčastěji objevuje v uzavřených kolektivech. U dětí například ve školkách, na letních táborech atd. K nákaze může dojít také při cestě do zemí s vysokým výskytem tohoto typu infekce (onemocnění se vyskytuje na celém světě, zejména v zemích s nízkým hygienickým standardem). Často se žloutenkou typu A nakazí také homosexuálové, narkomani a osoby v těsném kontaktu s infikovanými osobami. Nákaza se přenáší oro-fekální cestou. Virové částice jsou vylučované nakaženým pacientem stolicí a do organismu následně vstupují ústy (např. kontaminovanými předměty, potravinami, vodou) a odtud pronikají do jater.

Hepatitida B, označovaná též jako sérová žloutenka, je onemocnění, jehož výskyt v ČR klesá. Tento typ žloutenky se přenáší parenterálně – nejčastěji krví (při poranění infikovanou jehlou, při použití společného holicího strojku, zubního kartáčku apod.), méně často i při sexuálním styku. V jedné třetině případů však není způsob přenosu jasně znám. Nejvíce ohroženi rizikem nákazy virem hepatitidy B jsou pacienti s opakovanými transfúzemi, hemodialyzovaní pacienti, uživatelé injekčních drog, vězni a pracovníci ve zdravotnictví.

Příznaky onemocnění

Zpočátku se projevuje onemocnění podobně jako chřipka, onemocnění provází zvýšená teplota, bolest hlavy a svalů, únava, rýma a kašel. Někdy se objevují také střevní a žaludeční potíže, nevolnost a zvracení, pouze ojediněle se objevuje bolest kloubů a otoky, případně kožní projevy. V další fázi však dochází ke zhoršení potíží, nemocný má tmavší moč, světlou stolici a svědí ho kůže, která zpravidla žloutne. V případě, že žloutenka propukne naplno, může způsobit postižení jater a v krajním případě jejich selhání a následně smrt.

Žloutenka v kostce (ledu)

Žloutenka nejčastěji souvisí s nedostatečným dodržováním hygieny, nakazit se ale můžeme i kontaminovanou vodou (včetně kostek ledu), neoloupaným ovocem, zeleninou, mořskými plody a dalšími potravinami, například zmrzlinou. Zvláště na pozoru by se měli mít cestovatelé do exotických destinací. Vyhnout by se měli syrovým, nebo tepelně nedostatečně zpracovaným potravinám, jídlu od pouličních prodejců a pití nebalené vody. Nakazit se můžeme dokonce i při čištění zubů, když použijeme vodu z veřejného vodovodu.

Světový den boje proti žloutence

Pod záštitou Světové aliance proti žloutence (World Hepatitis Alliance) byl tento den poprvé vyhlášen v roce 2008. V roce 2010 byl Světový den žloutenky oficiálně schválen a od té doby je organizován každoročně. Připadá na 28. července a jeho účelem je zvýšit povědomí o žloutence a o možnostech předcházení infekci. Virová žloutenka je sedmým největším zabijákem na světě, předčí i HIV, tuberkulózu či malárii.