Nespavost v klimakteriu

Menopauza je poslední přirozené krvácení z dělohy (menstruace), které u žen přichází nejčastěji v období mezi 48. a 52. rokem věku. Poslední menstruaci předcházejí tzv. premenopauzální syndromy, kdy dochází k útlumu činnosti vaječníků a ke snížení tvorby hormonů, prodlužování intervalů mezi menstruacemi, až k jejímu úplnému vymizení. Toto období se často označuje jako klimakterium neboli přechod, neboť je přeměnou ženy-matky ve vyzrálou ženu.

Nespavost

V souvislosti s vyhasnutím funkce vaječníků přicházejí také další změny, které bývají u jednotlivých žen méně či více výrazné. Nejčastěji se jedná o psychické výkyvy – náladovost, podrážděnost, zvýšené pocení a návaly horka, bolesti kloubů a hlavy, závratě, bušení srdce, sklony k přibývání na váze a velmi často také poruchy spánku.

Nespavost a její příčiny byly podrobně popsány ve stejnojmenném článku. Jedná se o jednu z nejčastějších poruch spánku, která může být v současné uspěchané době a hektickém způsobu života vnímána v podstatě jako civilizační choroba. Praktický lékař se s problémem nespavosti setkává v ordinaci každý den a lékárníci se denně setkávají s předepsanými recepty na hypnotika, která mají potíže s nespavostí odstranit. Nejsou však (nebo by neměly být) řešením pro dlouhodobé potíže s nespavostí. Důležité je zabývat se příčinou nespavosti.

Příčiny nespavosti v klimakteriu

Klimakterium je období plné změn. Souhrn změn, které se mohou projevovat, se označuje jako tzv. klimakterický syndrom. Objevuje se u většiny žen (uvádí se až 80 %), a to cca 2-3 roky před poslední menstruací. Postupně se snižuje činnost vaječníků a výrazně klesá hladina estrogenů (ženských pohlavních hormonů), což je příčinou širokého spektra jak fyzických, tak psychických obtíží.

Pokud se projeví příznaky spojené s přechodem již kolem 40. roku věku, mohlo by jít o tzv. premenopauzu, tedy hormonální výkyvy, které přicházejí i o několik let dříve, než nastoupí samotná menopauza. I k nim je však potřeba přihlédnout jako k možné příčině potíží se spánkem.

Nejčastější příčinou nespavosti jsou psychické změny. Žena si uvědomuje, že s vymizením menstruace končí určitá část jejího života – období, kdy mohla být (nebo také byla) matkou. V dnešní době je poměrně časté, že žena odsouvá těhotenství až do pozdějšího věku, a menopauza tak může přijít i několik let poté, co žena porodí dítě. O to jsou pak změny hůře snášeny.

Naopak ženy, které měly děti v mladším věku, čeká jiná, psychicky náročná situace, a to odchod dětí. Dospělé děti si najdou životního partnera, zatouží po samostatnosti a odstěhují se. Ovšem s dítětem mladé rodiny nespěchají. Věková hranice pro početí, jak bylo již zmíněno dříve, se posouvá. Ženy si tak musejí počkat na vnoučata i několik let. Vyrovnat se se samotou po odchodu dětí a změny denního režimu, které s tím souvisejí, bývají také častou příčinou potíží se spánkem.

Také partner prochází určitými změnami, a ne vždy dokáže ženě zajistit patřičnou oporu. Nezřídka dochází k nepochopení a neporozumění vzájemným potřebám, obavám a celkově změnám, kterými oba partneři v aktuálním období procházejí. Následkem úbytku hormonů dochází u žen k problémům se zvlhčením poševní sliznice a snížení chuti k intimnostem a sexu. Muž naopak potřebuje ujištění, že je stále schopný, přitažlivý a také výkonný. Velmi důležitá je proto v tomto období komunikace mezi partnery a zvýšená tolerance k někdy neobvyklému či pro druhého nepochopitelnému chování. Nespavost může pramenit i z tohoto nesouladu a rozčarování.

Psychické změny se mohou odrazit i v jiných oblastech. Nepříznivě mohou ovlivnit například výkonnost v zaměstnání, nebo dokonce ohrozit pracovní pozici. Žena může být roztěkaná, nesoustředěná, těžko zvládá běžné činnosti nebo pracovní úkoly. Nespavost, která následuje, zhoršuje schopnost koncentrace, myšlení a celkového pracovního nasazení. Výsledkem pak bývají pocity méněcennosti a rozvoj úzkostných či depresivních poruch.

Hormonální změny jsou rovněž příčinou přibývání na váze. Na tělesnou hmotnost má vliv i psychický stav a stres, stejně jako snížená fyzická aktivita. Vnější vzhled vnímá žena velmi citlivě. Nejen výkyvy hmotnosti, ale také šedivějící vlasy, nově objevené vrásky a snižující se fyzická kondice zhoršují u některých žen zvládání tohoto období. Všechny tyto změny, provázející klimakterický syndrom, mohou být příčinou rozvoje spánkových poruch a nespavosti.

Nespavost však souvisí také s přirozeným stárnutím organismu a řízením rytmu spánku a bdění. Je naprosto normální, že se snižuje potřeba spánku, posouvá se doba usínání a zkracuje se čas, kdy se člověk probouzí.

Jaké jsou možnosti léčby

Zohlednit je nutné všechny faktory, které se na rozvoji nespavosti podílejí. Od výchovy a zvyklostí v rodině, zázemí a vztahu s partnerem a s dětmi, přes zlozvyky (alkohol, kouření, návykové látky), denní a spánkový režim až po užívané léky, stres a psychický stav, věk a hormonální nerovnováhu. Všeobecné postupy při léčbě nespavosti jsou podrobně rozepsány v samostatném článku. Dále se proto detailně zaměříme pouze na specifika v případě nespavosti provázející ženy před menopauzou, v jejím průběhu a po ní.

Spánková hygiena

Jedná se o soubor opatření, která slouží k navození příjemné atmosféry, ke zklidnění organismu a připraví tělo ke spánku. Patří k nim vhodná místnost – tichá, tmavá, vyvětraná, určená ke spánku; dále opatření týkající se jídla a pití (těsně před spaním nepít, nejíst, nekouřit), odpoledne již nepít žádné povzbuzující nápoje (káva, energetické nápoje, černý a zelený čaj atd.), vhodný není ani alkohol, neboť po něm není spánek kvalitní. Důležité je psychické naladění – neřešit před spaním žádná zneklidňující témata, naopak věnovat se relaxaci, józe, meditaci, čtení oblíbené (nerozrušující) knihy. Přes den se doporučuje zařadit fyzickou aktivitu, která přispívá k přirozené únavě a podpoře spánku.

Farmakologická léčba

Léčivé přípravky určené k léčbě nespavosti jsou vhodné pouze k překlenutí krátkodobé a jinými způsoby nezvládnutelné nespavosti. Důležité je uvědomit si, že léčiva, používaná za účelem zklidnění či navození spánku, mohou vyvolat závislost (psychickou i fyzickou). Je-li to tedy možné, snažte se jim vyvarovat nebo jejich užívání omezit na nezbytně dlouhou dobu (nejlépe několik dní), popřípadě léčiva střídat či dělat v užívání pauzy.

Další možností, která ovlivňuje nejen přechodem navozenou nespavost, ale klimakterický syndrom celkově, je tzv. hormonální substituční terapie (HST). Jedná se o umělé dodání ženských pohlavních hormonů (ve formě tablet, krémů, sprejů či náplastí) do organismu. Tento způsob léčby je nutné vždy konzultovat s ženským lékařem (gynekologem), který nejlépe zváží přínos a rizika této formy terapie.

Nefarmakologická léčba

Psychoterapie

Není nad to mít kamarádku, které se můžete se vším svěřit, rozebrat s ní své starosti a pocity, ulevit svému trápení a rozptýlit se. Pokud takovou kamarádku nemáte, nezoufejte. Obraťte se na zkušeného psychoterapeuta. Nebojte se hledat toho pravého, který vám bude sympatický a před kterým se nebudete stydět. Časem se z něj stane „kamarádka“, které můžete plně důvěřovat, a navíc vám dobře a objektivně poradí. Psychoterapie je jedním z nejefektivnějších způsobů, jak se se změnami v tomto období vyrovnat.

Fytoterapie

Bylinky a přírodní produkty jsou také velmi oblíbenou metodou řešení klimakterických obtíží. Pokud vás trápí pouze nespavost, vyzkoušejte bylinky, které vás před spánkem příjemně zklidní, například levanduli, meduňku, chmel, kozlík nebo mučenku. K dostání jsou ve formě čajových směsí nebo tablet či kapek. Výběr konzultujte s lékárníkem, který má o přípravcích i účincích přehled a dokáže vám nejlépe v této oblasti poradit. Pokud vás trápí návaly horka či noční pocení, můžete vyzkoušet šalvěj. Popíjejte čaj nebo si v lékárně kupte šalvějové tablety.

Nedostatek hormonů můžete zkusit kompenzovat pomocí hormonů rostlinných, nejčastěji se používá sója a červený jetel. Jedná se o tzv. fytoestrogeny, které se nacházejí také ve chmelu, lněném semínku nebo mateří kašičce (zde se tedy nejedná o bylinu, ale včelí produkt!). Přípravků ke zmírnění klimakterických příznaků (včetně nespavosti) je velké množství a budete muset nejspíš samy vyzkoušet, který přípravek vám sedne nejlépe. Z přípravků, které svým složením zohledňují také problémy s nespavostí, můžeme vybrat např.: NatureVia® PerfectDay cps.60, Liftea® Hormonální komfort® tob.60, Biomedica® MenoPrima Bella® tob.120, Biovitality® Menopauza® 30 tob. nebo Elli® MenoOsteo® Forte 60 tob.

V poslední době je také oblíbený extrakt z kořene indického ženšenu Aschwagandy. Pomáhá lépe zvládat stres a udržovat dušení zdraví. Vhodné je doplnit magnesium (hořčík) s vitaminem B6, které se podílejí na zmírnění únavy, podpoře nervové soustavy a mentální vitality. Neměli bychom zapomínat ani na komplexní účinek medicinálních hub, jako je reishi, cordyceps nebo maitake.

Melatonin

Melatonin je tzv. hormon spánku, který hraje významnou roli při řízení spánkových cyklů (tvz. cirkadiálního rytmu). Tělo si jej produkuje přirozeně samo v závislosti na denním světle, respektive se jeho množství v těle s nástupem tmy zvyšuje a vrcholí v noci. S přibývajícím věkem se však jeho produkce snižuje, a to s sebou nevyhnutelně přináší potíže se spánkem. Je ale možné melatonin doplnit do těla ve formě tablet, tobolek, ústního spreje a kapek, nebo dokonce pleťového krému (např. Vichy® Mineral89 hydratační noční krém). Pravidelné doplňování obnoví přirozený spánkový rytmus a může být adekvátní náhradou léků na spaní.

Režimová opatření

Důležitou součástí terapie je také životospráva, jídelníček, pitný režim a fyzická aktivita. Podílí se nejen na zmírnění potíží se spánkem, ale pomáhají také předcházet nadváze a osteoporóze, které jsou pro ženy v přechodu výrazným rizikem.

Závěr

Nespavost způsobená hormonálními výkyvy je pro ženy velmi nepříjemným problémem. Pokud se jedná o krátkodobé potíže, je možné je zvládnout pomocí bylinných preparátů, případně se poradit s lékařem ohledně použití léčiv, která jsou k tomuto účelu vhodná. Dlouhodobě je však potřeba zvážit i jiné, zejména psychologické příčiny a doporučit ženám psychoterapii nebo jiné alternativní způsoby zvládání psychické nerovnováhy. Klimakterium není nemoc, přestože může být provázena mnoha často výraznými a subjektivně nepříjemnými obtížemi. Citlivý přístup a porozumění by měly být na prvním místě. Obraťte se proto se svými obavami na někoho, komu věříte, ať už je to váš ošetřující lékař, gynekolog nebo lékárník. I toto období se dá zvládnout tak, aby se žena cítila dobře fyzicky i psychicky.

Autor: PharmDr. Kateřina Dubská, Lékárna Dům zdraví, Hodonín

Revize (březen 2025): PharmDr. Lucie Malečová, Ústavní lékárna IKEM, Praha

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.

aplikace lékárny v čr


VYUŽIJTE ON-LINE PORADNU

Ptejte se odborných farmaceutů na oblast léčiv on-line. Rádi Vám zodpoví dotazy související se správným užíváním, dávkováním či (ne)vhodným užíváním léků či lékovými interakcemi nebo s dalšími tématy z oblasti lékárenství. Poradna je anonymní, pro rychlejší a co nejpřesnější odpověď je třeba vyplnit potřebné informace o Vás.

Formulář pro on-line dotaz

Odpověď na Váš dotaz Vám bude odeslána v nejkratším možném čase, obvykle během 1 – 3 pracovních dní. Pokud by Váš dotaz přesahoval rámec kompetencí našich odborníků, informujeme Vás o tom a doporučíme Vám konzultaci u Vašeho ošetřujícího lékaře.

V případě otrav nebo podezření na předávkování léky kontaktujete Toxikologické informační středisko na telefonu

  • 224 919 293
  • 224 915 402

Otázka a odpověď budou v anonymizované podobě zveřejněny na našem portálu.

Vážíme si Vašeho soukromí

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami:
Přečtěte si naše zásady pro soubory cookie
TOPlist

Přihlásit se k odběru novinek