Paradentóza je po zubním kazu druhou nejčastější formou postižení chrupu. Ze statistik vyplývá, že určitým stupněm paradentózy je postiženo až 90% populace starší 30 let.
Paradentóza je chronické onemocnění zubního lůžka. Typickým projevem je zánět dásní, který se postupně rozšiřuje a následně vede k odhalování zubních krčků. Následkem zánětu a poškození zubního závěsného aparátu dochází postupně až k jejich uvolnění a ztrátám.
Zubní závěsný aparát tvoří dásně, zubní kostěná lůžka, ozubice a zubní cement. Stejně jako u zubního kazu nesou odpovědnost za vznik tohoto onemocnění bakterie v ústní dutině (a zubním plak), které se množí na dásních a v mezizubních prostorech. Přitom vylučují toxiny a kyselé látky, které poškozují sklovinu a mohou vyvolat zánět dásní. Při nedostatečné zubní hygieně se mohou bakterie vyskytovat také ve žlábcích mezi dásní a zuby, kde svým působením poškozují závěsný zubní aparát. Následně vznikají tzv. choboty, ve kterých dochází k množení bakterií a prohlubování zánětu.
Příznaky paradentózy
Paradentóza může postihnout jeden nebo více zubů najednou. Prvním příznakem je krvácení dásní při čištění zubů či při jídle, objevuje se i otok a zarudnutí dásní. Později dochází ke vzniku viditelných mezer mezi zuby, dásně přestávají lnout k zubům, odhalují se zubní krčky, často se objevuje bolestivost a také zápach z úst. V poslední fázi dochází k uvolňování zubů, které může skončit až jejich vypadnutím.
Objevují se i další zdravotní komplikace spojené s prostoupením bakterií dál do těla. Průběh onemocnění může zhoršit nadměrná konzumace alkoholu, kouření nebo poruchy zažívání.
Jak už bylo řečeno, paradentóza je chronické onemocnění, úspěšnost léčby závisí na včasném odhalení a vhodné léčbě. Diagnózu stanovuje lékař na základě odborného stomatologického vyšetření. Samotná léčba spočívá v odstranění projevů onemocnění a jejich příčiny, jde tedy v první řadě o léčbu zánětů a vyčištění chobotů v dásni. V některých případech může lékař odstranit části sliznice nebo provést plastiku kostního lůžka či další speciální zákroky.
Prevence paradentózy
Předcházet paradentóze je přitom jednoduché. Správná ústní hygiena a pravidelné návštěvy zubního lékaře jsou základními prvky prevence. Lékař díky pravidelným prohlídkám může včas zasáhnout či upozornit na možnost rozvoje onemocnění. Odstraňování zubního plaku by mělo probíhat minimálně dvakrát denně, nejlépe však po každém jídle. Velice důležité je pak večerní čištění zubů. Zubní kartáček, který člověk používá, by měl být měkký s velkým počtem vláken (čím více vláken, tím lépe), aby nedocházelo k poškození dásní, a malou čistící ploškou, díky které se lze dostat v ústní dutině i do hůře přístupných míst.
Zubní kartáček by se měl měnit minimálně po 3 měsících nebo po prodělané nemoci ústní dutiny.
Zubní pasty obsahují často různé látky, jejichž cílem je omezit přítomnost bakterií, regenerovat a vyživovat tkáň dásní nebo mít tzv. adstringentní účinek, tzn. že se dásně "stáhnou" a člověk má po omezenou dobu po vyčištění zubů lepší pocit.Odolnosti skloviny vůči sníženému pH a působení kyselin napomáhají sloučeniny fluoru, hlavně fluorid sodný, fluorid cínatý, aminfluorid nebo monofluorofosforečnany. Nejdéle působí aminfluorid (Elmex, Meridol, aj.). Dále mohou pasty obsahovat výtažky z různých léčivých bylin, které mají antimikrobiální, protizánětlivé, hojivé a regenerační účinky (Promise, Herbadent, Ajona, Paradontax, Santoin aj.) nebo aktivní proteolytické enzymy (Parodont Enzymel). Další látkou, která může být obsažena v zubních pastách, je chlorhexidin.
Chlorhexidin má silnou protizánětlivou, antibakteriální, antimykotickou a antivirotickou účinnost, ale také řadu vedlejších účinků - zabarvuje zuby a sliznice - kvůli nimž je vhodné používání přípravků s jeho obsahem ve vyšší koncentraci než 0,06 % omezit na jeden až dva týdny (Curasept, Paroex, Enzymel Intensive, Lacalut Aktiv). Zubní pasty s obsahem chlorhexidinu 0,06% a nižší lze používat dlouhodobě (Paroex, Lacalut Aktiv).
Kromě kartáčku a pasty je vhodné naučit se používat dentální nitě nebo mezizubní kartáčky, které odstraní zbytky potravy a zubního plaku, které se zachytily v prostorách mezi zubem a dásní. Na závěr je dobré použít ústní vodu. Obecně se rozlišují ústní vody kosmetické a léčebné.
Cílem kosmetických ústních vod je dosáhnout zejména zlepšení zápachu z úst, způsobeného špatnou hygienou, jídlem či onemocněním. Maji i dodatkový účinek na prevenci zubního kazu a parodontopatie a je možné je používat dlouhodobě. Naopak léčebné ústní vody s obsahem účinné látky chlorhexidinu se používají po ošetření (zejména po chirurgických výkonech) nebo při nemožnosti provádět řádně hygienu ústní dutiny (úrazy, hospitalizace). Mezi další látky můžeme řadit esenciální oleje (mentol, tymol, eukalyptový olej a methylsalicylát). Ač jsou významně méně účinné, i tak snižuji zánětlivé reakce a lze je používat déle.
Mgr. Dita Otradovcová
Ústavní lékárna IKEM
Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.
VYUŽIJTE ON-LINE PORADNU
Ptejte se odborných farmaceutů na oblast léčiv on-line. Rádi Vám zodpoví dotazy související se správným užíváním, dávkováním či (ne)vhodným užíváním léků či lékovými interakcemi nebo s dalšími tématy z oblasti lékárenství. Poradna je anonymní, pro rychlejší a co nejpřesnější odpověď je třeba vyplnit potřebné informace o Vás.
