Filtr článků / Lékarnické kapky

Otrava houbami

Doba vzniku prvních příznaků otravy houbami se různí podle druhu houby, která je původcem otravy a pohybuje se od půl hodiny do sedmi hodin. Po odeznění prvních příznaků se mohou objevit následné příznaky, které jsou známkou těžkého poškození jater nebo ledvin s možným celoživotním poškozením jater, popř. i ledvin nebo smrtelným koncem.

Mykóza nohou

Pálení, svědění, zčervenání a olupování kůže patří mezi typické příznaky akutního projevu kožní mykózy. Mykózou bývají nejčastěji postiženy ty části těla, které jsou náchylné k zapaření, tzn. prostory mezi prsty na nohou, chodidla, třísla, různé záhyby na těle, ale i nehty.

Jak na podráždění očí?

Oči jsou po mozku naším nejsložitějším orgánem. Ze smyslových jsou navíc tím nejzranitelnějším, proto je velice důležité péči o ně nezanedbávat.

Kontaktní čočky a péče spojená s jejich užíváním

Moderní doba přináší spoustu nových technických objevů usnadňujících náš život. Vynález kontaktních čoček určitě mezi takové vynálezy patří. Nošení kontaktních čoček umožňuje elegantní korekci očních vad. Pokud se rozhodnete místo nošení brýlí začít používat čočky, navštivte svého očního lékaře nebo optiku s odborným personálem, který vám zvolí vhodný typ čoček. Odborník vám ukáže jak správně čočky nasadit a jak s nimi zacházet.

Očkování proti žloutence

Žloutenka odborně hepatitida (zánět jater) je nejčastěji způsobena viry, ale může být způsobena také bakteriálními infekcemi, toxiny, neinfekčními nemocemi, léky nebo nadměrnou konzumací alkoholu. Termín žloutenka označuje pouze jeden z příznaků nemoci, a to zežloutnutí očního bělma a kůže. Podle viru, který hepatitidu způsobil, se hepatitida označuje jako hepatitida A, hepatitida B nebo hepatitida C (méně často se vyskytují hepatitidy D a E).

Eliminujme společně hepatitidu vhodnou prevencí!

Mezi nejčastější příčiny onemocnění jater patří virové hepatitidy (zánět jater), laicky nazývané "žloutenky". Samotný termín žloutenka (tzv. ikterus) však ve skutečnosti neoznačuje nemoc samotnou, ale její hlavní příznak, tedy zežloutnutí kůže a očního bělma. To je způsobeno nahromaděním barviva bilirubinu v krvi. Bilirubin vzniká při rozkladu červených krvinek a je za normálních okolností vychytáván v játrech a následně vylučován žlučí. Při závažném jaterním onemocnění, vč. virové hepatitidy, je tento proces narušen a u nemocného často pozorujeme žloutenku i další, mnohdy v počáteční fázi netypické, příznaky jaterního onemocnění.

Žloutenka – velmi nebezpečný suvenýr z letních dovolených i dětských táborů

Doba dovolených v Česku i zahraničí je v plném proudu. Mnoho z nás se v průběhu léta také účastní hudebních festivalů či dalších společenských akcí, děti pak často tráví prázdniny na táborech. Právě v kolektivech nejčastěji hrozí propuknutí infekční žloutenky neboli nemoci špinavých rukou. Jedná se o onemocnění, které ohrožuje zejména ty, kteří nedodržují základní hygienický standard. Virová hepatitida je velice nakažlivá, způsobuje nepříjemné příznaky a může mít i velmi závažné zdravotní následky. Jak minimalizovat riziko žloutenky a vyvarovat se dalších nepříjemností spojených se špatnými hygienickými návyky vám poradí v nejbližší lékárně.

Syndrom suchého oka

Syndrom suchého oka postihuje skoro každého 3. pacienta očního lékaře. Zjednodušeně se dá říct, že toto onemocnění je způsobeno nerovnováhou mezi tvorbou a odtokem slz. Slzy jsou velice důležitou a nezbytnou součástí očního prostředí.

Oční vody, kapky, gely, masti... Jak správně aplikovat přípravky do očí?

Oko je jedním z nejdůležitějších a zároveň nejzranitelnějších smyslových ústrojí našeho těla. Většina našich vzpomínek je založena na tom, co jsme viděli. Navíc jsou oči druhým nejsložitějším orgánem (hned po mozku), je tedy velmi důležité péči o ně nezanedbávat, jakýkoliv problém nepodceňovat a nejlépe jej ihned řešit s odborným očním lékařem.

Chlamydie – možná příčina chronických infekcí

Chlamydie jsou mikroskopické parazitující organismy. Svou velikostí se podobají virům, ale nejčastěji jsou řazeny mezi bakterie. Zajímavostí je, že oproti klasickým bakteriím získávají energii pro svůj život a rozmnožování uvnitř živých buněk hostitele. Chlamydie přežívají v buňce v neinfekční podobě a následný osud buňky je poté dvojí. V prvním případě dochází k rozpadu buňky a uvolnění infekční formy chlamydií do okolí, nebo v druhém případě zůstává buňka zachována a infekční forma se uvolňuje pomocí exocytózy (buňka „vyvrhne“ větší molekulu či strukturu).