Preventivní prohlídky

Na preventivní prohlídku bychom měli jít i v případě, že nás žádné zdravotní problémy netrápí. Zvláště, umožňuje-li nám to náš dosavadní zdravotní systém. Jsou onemocnění, která jsou v raném stadiu rozpoznatelná např. jen z laboratorního vyšetření. Cukrovka (diabetes mellitus), vysoký krevní tlak (hypertenze) ani vysoká hladina cholesterolu (hyperlipidemie) nebolí. O takovém onemocnění člověk často ani neví a přitom by se měl léčit, aby se vyvaroval riziku například mozkové mrtvice nebo srdečního onemocnění.

Preventivní prohlídky jsou hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Jde však o platby, které se pojišťovnám vyplatí. Za prevenci totiž uhradí méně než za léčbu onemocnění, která jsou následně finančně nákladnější a v neposlední řadě pro pacienta náročnější v mnoha ohledech.

Preventivní prohlídky provádějí v pravidelných intervalech registrující lékaři primární péče (praktický lékař, praktický lékař pro děti a dorost, zubní lékař a gynekolog a porodník) u osob, jež ještě žádné příznaky postižení zdravotního stavu nepociťují, ale při prohlídce mohou být objeveny známky nemoci, která zachycená v takto raném stadiu je zcela vyléčitelná a to i v případě zhoubného onemocnění.

Praktický lékař by měl každému svému pacientovi provést preventivní prohlídku vždy jednou za dva roky. Nechat si preventivně prohlédnout chrup u stomatologa je žádoucí jednou za rok, u dětí a dospívajících do 18 let dvakrát ročně. Gravidní žena by měla navštívit stomatologa 2x za těhotenství. Stejně tak ženy a dívky po dovršení 15 let by měly jednou ročně preventivně navštívit svého gynekologa. Kojenci mají v prvním roce života stanoveno devět preventivních prohlídek. Dále je vhodné absolvovat 1x ročně vyšetření znamének u dermatologa. Osoby nosící brýle by měli 1x ročně navštívit očního lékaře. Od 45 let by měly ženy jednou za dva roky absolvovat mamografické vyšetření prsou. Mezi preventivní prohlídky lze zařadit i samovyšetření prsou a varlat, která by měl každý dospělý provádět alespoň 1× měsíčně.

A jak má vypadat preventivní prohlídka u praktického lékaře?

Preventivní prohlídka je komplexní vyšetření, jehož cílem je zhodnotit celkový zdravotní stav a včas odhalit případná onemocnění. Lékař obvykle:

• změří tělesnou hmotnost, výšku a krevní tlak,
• zkontroluje zrak a sluch,
• zeptá se na prodělaná onemocnění, užívané léky a změny zdravotního stavu od poslední prohlídky,
• zhodnotí rodinnou anamnézu a případné rizikové faktory,
• provede základní fyzikální vyšetření (např. vyšetření krku, hrudníku, poslech srdce a plic).

Součástí prevence jsou také screeningová vyšetření zaměřená na včasný záchyt nádorových onemocnění:

• U žen od 45 let lékař ověří účast na pravidelném mamografickém vyšetření. Pokud žena v posledních dvou letech mamografii neabsolvovala, vystaví jí doporučení.
• U mužů s pozitivní rodinnou anamnézou nebo dalšími rizikovými faktory může doporučit odborné vyšetření varlat.
• Od 50 let je součástí prevence screening kolorektálního karcinomu pomocí testu na okultní (skryté) krvácení do stolice. Alternativou je od 55 let screeningová kolonoskopie prováděná jednou za 10 let. U osob se zvýšeným rizikem mohou být intervaly vyšetření kratší.

EKG vyšetření

Od 40 let je součástí preventivní prohlídky každé čtyři roky také EKG (elektrokardiografie, lidově „natáčení srdce“). Toto jednoduché a nebolestivé vyšetření zaznamenává elektrickou aktivitu srdce a pomáhá odhalit případné poruchy srdeční činnosti.

Nejčastěji se využívá při diagnostice bolestí na hrudi, dušnosti, závratí nebo pocitů bušení srdce. Včasný záchyt srdečních onemocnění umožňuje zahájit léčbu dříve a snížit riziko závažných komplikací.

Vyšetření cholesterolu

Při první preventivní prohlídce u praktického lékaře (v 19 letech) a následně ve věku 30, 40, 50 a 60 let se provádí laboratorní vyšetření hladiny cholesterolu. V případě dědičné zátěže nebo dalších rizikových faktorů může lékař doporučit kontrolu častěji. Vyšetřují se zejména:

• celkový cholesterol,
• HDL-cholesterol,
• LDL-cholesterol,
• triacylglyceroly.

Zvýšená hladina cholesterolu sama o sobě obvykle nezpůsobuje obtíže, představuje však významný rizikový faktor pro vznik aterosklerózy (kornatění tepen), ischemické choroby srdeční a srdečního infarktu.

Vyšetření glykemie

Od 40 let je součástí preventivní prohlídky také vyšetření glykemie, tedy hladiny cukru v krvi. Zvýšená glykemie může být prvním příznakem diabetu. Pokud přetrvává dlouhodobě, může postupně poškozovat cévy a řadu orgánů v těle. Pravidelné kontroly proto umožňují zachytit onemocnění včas a zahájit vhodná opatření.

Preventivní prohlídka u stomatologa

Součástí preventivní stomatologické prohlídky je:

• kontrola stavu chrupu a dásní,
• vyšetření sliznic a dalších měkkých tkání dutiny ústní,
• onkologická prevence zaměřená na odhalení přednádorových a nádorových změn v oblasti dutiny ústní, čelistí, obličeje a krku,
• doporučení týkající se správné ústní hygieny.

Obsah a časové rozmezí všeobecné preventivní prohlídky dětí

Obsah všeobecných preventivních prohlídek dětí od narození do 18 měsíců věku:

1. do 2 dnů po propuštění z porodnice pokud je to možné v jeho vlastním sociálním prostředí – součástí první prohlídky je posouzení sociálního prostředí dítěte, rodinná anamnéza, osobní a těhotenská anamnéza matky, posouzení lékařské zprávy o novorozenci stav novorozence, orientační vyšetření sluchu, kontrola preventivního podání vitaminu K.
2. ve 14 dnech věku – mimo základní vyšetření dítěte, zjištění výživy dítěte, zahájení preventivního podávání vitaminu D proti křivici, potřebná poučení rodiče dítěte a doporučení odborného ortopedického vyšetření kyčlí mezi třetím až šestým týdnem věku.
3. v 6 týdnech věku – kontrola výsledku ortopedického vyšetření a kontrola preventivního podávání vitaminu D, orientační vyšetření zraku, zahájení očkování a plán dalšího očkování dětí.
4. ve 3 měsících věku – kontrola preventivního podávání vitaminu D, kontrola očkování a plán dalšího očkování.
5. ve 4 až 5 měsících věku, orientační vyšetření zraku a sluchu, kontrola očkování a plán dalšího očkování dětí.
6. v 6 měsících věku, kromě základního vyšetření kontrola preventivního podávání vitaminu D, kontrola vývoje chrupu a poučení rodiče o nutnosti registrace dítěte u zubního lékaře v druhém půlroce života dítěte a jeho zapojení do pravidelných zubních prohlídek.
7. v 8 měsících věku - orientační vyšetření zraku a sluchu.
8. v 10 až 11 měsících věku - kontrola preventivního podávání vitaminu D.
9. ve 12 měsících věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a) bodě 2, zjištění základních antropometrických ukazatelů a jejich zhodnocení, kontrola preventivního podávání vitaminu D, zjištění velikosti velké fontanely, vyšetření zraku a sluchu, vývoje řeči a chrupu a potřebná poučení rodiče dítěte, informace o hygieně dutiny ústní, individuální zvážení celkového příjmu fluoridů, doporučení stomatologického vyšetření, kontrola očkování a plán dalšího očkování dítěte.
10. v 18 měsících věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a) bodě 2, kontrola stavu velké fontanely, vývoje a stavu chrupu včetně doporučení stomatologického vyšetření, vyšetření zraku a sluchu, posouzení psychomotorického vývoje se zaměřením na hrubou a jemnou motoriku, rozvoj řeči a sociální chování dítěte, kontrola očkování a plán dalšího očkování dítěte.

Další preventivní prohlídky se provádějí ve 3 letech a následně každé 2 roky, nejpozději v den před dovršením 19 let dítěte. Poté přechází do péče praktického lékaře pro dospělé.

A proč by maminky neměly odmítat podávat kojencům vitamin K a vitamin D?

Podávání vitamínu K slouží jako prevence neočekávaného krvácení z jeho nedostatku, které se může vyskytnout i u zcela zdravě se jevících novorozenců a kojenců.

Krvácení se vzácně může objevit již 1. den po porodu, nejčastěji se však 2. den až 2 týdny po porodu, kdy může dítě krvácet do zažívacího traktu, méně často z pupečníku nebo po krevních odběrech. U pozdní formy mezi 2.–12. týdnem věku dítěte převládá nitrolebeční krvácení.

Vitamin K mohou lékaři aplikovat dvěma způsoby:

• Dítě dostane 1 mg vitamínu K do svalu přímo v porodnici mezi 2.–6. hodinou po porodu, v tomto případě již dávku není nutno opakovat.
• Nebo se podává 1 kapka roztoku vitaminu K perorálně (do úst) po porodu. U plně kojených dětí je nutné opakovat tuto dávku 1x týdně až do stáří 10.–12. týdnů věku.

Roztok s vitaminem K podáváme s trochou mateřského mléka na kávové lžičce. Nikdy nekapeme přímo do úst.

O způsobu podání vždy rozhoduje lékař.

Podávání vitamínu D

Vitamín D se podává jako prevence křivice u dětí a zdravých novorozenců. U zdravých novorozenců se podává 1 kapka denně (667 IU vitamínu D3), u předčasně narozených dětí 2 kapky denně (1 334 IU vitamínu D3).

Děti užívají vitamin D ve formě kapek od druhého týdne do konce prvního roku života. Ve druhém roce je další preventivní léčba doporučována obzvláště během zimních měsíců. Kojencům a malým dětem se kapky podávají na lžíci mléka nebo kaše. Nedoporučuje se přidávat kapky do dětské lahve nebo do většího množství kaše, protože tak není zaručeno podání plné dávky.

Starší děti a dospělí užívají vitamín D v polévkové lžíci s tekutinou, případně kápnutý na kousek pečiva. Při kapání je nutno držet lahvičku ve svislé poloze.

Co jsou tzv.screeningové programy?

Cílem screeningových programů je včasný záchyt zhoubných nádorů tlustého střeva a konečníku, prsu a nádorů děložního hrdla a v neposlední řadě prenatální screening plodu. Prohlídky v průběhu těhotenství jsou velmi důležité. Pravidelná ultrazvuková vyšetření slouží k tomu, aby lékař zkontrolovat miminko, jestli se správně vyvíjí, roste, má dostatek plodové vody a zkontroloval placentu. V prvním trimestru je maminkám nabízeno screeningové vyšetření zaměřující se na vrozené vývojové vady.

Typy ultrazvukových vyšetření v těhotenství

• Potvrzení nitroděložního těhotenství – při první kontrole s pozitivním těhotenským testem.
• Vyšetření v raných fázích těhotenství k určení stáří těhotenství – kolem 10. těhotenského týdne.
• 1. ultrazvukový screening v prvním trimestru - je nabízen ke zhodnocení rizika vrozených vývojových vad.
• 2. ultrazvukový screening ve 20. týdnu těhotenství - kontrola růstu a orgánů plodu.
• 3. ultrazvukový screening ve třetím trimestru – kontrola růstu plodu.
• Mimořádné ultrazvukové vyšetření kontroly růstu a vývoje dítěte, individuální přístup např. u matek s těhotenskou cukrovkou nebo podezřením na malý růst miminka.

Každý občan ČR má nárok na zdraví. Přistupujme nejen ke svým nejbližším, ale hlavně k sobě samým zodpovědně.

Autor: Pavla Mikulcová, Ústavní lékárna IKEM

Revize (červen 2026): Mgr. Šárka Voříšková, BENU Lékárna, Praha 10

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.