Dárcovství dřeně je považováno za nejvyšší dar člověka člověku, a proto je v České republice, stejně jako na celém světě, bezplatné.

Kdo se může stát dárcem

Do registru mohou vstoupit lidé ve věku od 18 do 35 let, s dobrým zdravotním stavem, tělesnou hmotností nad 50 kg a bez trvalého užívání léků (výjimkou je například hormonální antikoncepce nebo léky na sezónní alergii). Zapotřebí je samozřejmě i ochota překonat určité nepohodlí a ztrátu času spojené s jednou či několika návštěvami zdravotnického zařízení, případně s odběrem krvetvorných buněk v zájmu záchrany života druhého člověka. Jednou zapsaní dárci zůstávají v registru až do věku 60 let, pokud si dříve sami nezvolí ukončení členství nebo pokud nenastanou trvalé zdravotní překážky.

Členství v registru dobrovolných dárců dřeně znamená určitý morální závazek. Zapíšete-li se, můžete být kdykoliv v budoucnu vybráni jako jediný možný dárce pro konkrétního těžce nemocného člověka. Jeho osud pak může záviset jen na vaší rychlé dostupnosti a na vaší ochotě krvetvorné buňky skutečně darovat. Jako dobrovolník nejste zavázáni svou dřeň či krvetvorné buňky darovat a z registru můžete kdykoliv vystoupit bez udání důvodu – vaše rozhodnutí bude respektováno a zůstane zcela diskrétní. Odmítnutí dárcovství na poslední chvíli, kdy je nemocný již v přípravě k transplantaci, však znamená bezprostřední ohrožení jeho života. Úmysl darovat kousek sebe sama pro záchranu života druhého člověka by proto měl být míněn zcela vážně už v okamžiku vstupu do registru.

Zdravotní podmínky a registrace

Registrovaný potenciální dárce by měl být obecně zdravý člověk, který v minulosti neprodělal žádné závažné onemocnění. Podmínky pro dárcovství dřeně jsou podobné jako u dárců krve, svým způsobem dokonce trochu mírnější – to proto, že na rozdíl od dárce krve bývá dárce kostní dřeně často jediným člověkem na světě, který může těžce nemocného natrvalo zachránit.

Každý budoucí dárce při registraci vyplňuje zdravotní dotazník. Veškeré uvedené údaje jsou důvěrné a chráněné proti zneužití. Individuální nejasnosti lze prodiskutovat při vstupním pohovoru s vyškolenými pracovníky dárcovského centra, kteří posoudí, zda případná zdravotní odchylka je či není překážkou vstupu do registru. Dárcovská centra jsou zřizována ve většině fakultních nemocnic; aktuální seznam a další informace jsou dostupné na webu Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD) kostnidren.cz.

Samotná registrace probíhá vyplněním přihlášky do registru. Po podpisu formuláře zdravotní sestra odebere ze žíly malé množství krve (2 ml), které se odesílá k vyšetření transplantačních znaků do centrální laboratoře. Vzorek je zde analyzován a transplantační znaky jsou identifikovány. Se souhlasem dárce je malá část vzorku zároveň uložena v DNA depozitáři ČNRDD pro případ budoucí potřeby. Vyšetřené transplantační znaky jsou pod kódem odeslány do koordinačního centra, kde jsou vloženy do databáze a zaslány i do mezinárodní databáze dárců.

Registrace na náborových akcích

Kromě registrace přímo v dárcovském centru je možné se zapsat do registru i na tzv. náborových akcích, které dárcovská centra ve spolupráci s pořadateli (vysoké školy, firmy, veřejné akce apod.) pořádají mimo nemocniční prostředí. Na těchto akcích se místo odběru krve ze žíly nejčastěji používá stěr z ústní sliznice – zájemce si sám setře vnitřní stranu tváře štětičkou, což je zcela nebolestivé a celá registrace včetně vyplnění zdravotního dotazníku trvá jen kolem deseti minut. K registraci na místě je potřeba mít u sebe průkaz totožnosti a kartičku pojištěnce. Odebraný vzorek se stejně jako krev odesílá k vyšetření transplantačních znaků a nový dárce je poté veden v registru úplně stejně jako ten, kdo se zaregistroval s odběrem krve v dárcovském centru.

Dostane-li se dárce do užšího výběru, je pozván v předem dohodnutém termínu k návštěvě svého dárcovského centra k pohovoru a odběru nových vzorků krve. Při podrobném pohovoru s lékařem znovu vyplní zdravotní dotazník zahrnující všechny okolnosti, které by mohly být překážkou případného darování. Během pohovoru má dárce dostatek času ptát se na cokoliv nejasného a má právo vyžádat si konzultaci či vyšetření nezávislým odborníkem.

Ukáže-li se v budoucnu, že je právě on nejvhodnějším dárcem pro konkrétního pacienta, a trvá-li jeho souhlas s odběrem, je pozván k podrobnému lékařskému vyšetření do předodběrového (tzv. work-up) centra ČNRDD ve Fakultní nemocnici v Plzni. Vyšetření provádí nezávislý zkušený lékař, který se nepodílí na léčbě konkrétního pacienta a odpovídá výhradně za bezpečnost odběru u dárce.

Dárce je následně informován o dalším postupu, definitivně si zvolí způsob darování krvetvorných buněk a proberou se všechny zbývající otázky. Součástí přípravy je i interní vyšetření, které by mělo včas odhalit případná skrytá rizika spojená s odběrem – patří sem EKG, RTG plic a základní rozbor krve včetně tzv. infekčních markerů sloužících k odhalení infekcí přenosných krví (HIV, hepatitida typu B a C, syfilis, infekce cytomegalovirem a akutní fáze infekční mononukleózy). V případě potřeby lékař doplní další vyšetření nezávislým odborníkem.

Způsoby darování krvetvorných buněk

Existují dva rovnocenné způsoby, kterými lze od dárce odebrat krvetvorné buňky vhodné k transplantaci:

• klasickým odsátím dřeně z vnitřku kostí,
• novějším způsobem – jejich získáním ze žilní krve procesem zvaným separace (aferéza).

V obou případech jde o darování takzvaných kmenových krvetvorných buněk, které po převedení do krve druhého člověka dokážou putovat krevním oběhem do svých obvyklých míst v kostní dřeni, usadit se v ní a postupně se množit a vyzrávat v celé spektrum normálních krvinek (červených, bílých i krevních destiček).

Za normálních okolností sídlí kmenové krvetvorné buňky téměř výhradně uvnitř kostí, v krvi je jich velmi málo. Z vnitřku kostí je lze získat jednoduchým odsátím jehlami z dutiny kostí v celkové narkóze. Mají-li být získány přímo z krve, je nejprve třeba je namnožit a vyplavit z kostní dřeně do krve pomocí tzv. růstového faktoru G-CSF (Granulocyte Colony Stimulating Factor) – bílkoviny, kterou si tělo běžně samo vytváří k regulaci tvorby krvinek a která se dnes vyrábí i jako léčivo; její bezpečnost byla ověřena u tisíců zdravých dárců. Jakmile se kmenové buňky pomocí růstového faktoru vyplaví do krve, lze je odtud bezpečně oddělit na přístroji zvaném separátor, běžně používaném na transfuzních stanicích i u dárců plazmy nebo krevních destiček.

Z hlediska pacienta je někdy výhodnější transplantovat dřeň získanou z kosti, jindy čistý koncentrát kmenových buněk získaný separátorem. Dárce má však právo zvolit způsob, který mu lépe vyhovuje, a jeho přání musí být respektováno.

Po jakémkoliv způsobu odběru zůstává dárce dál v kontaktu s lékařem, minimálně do doby, než se cítí zcela v kondici a zvládá bez problémů všechny své původní aktivity. Zprávu o odběru dostává i jeho praktický lékař a z dárcovského centra mu budou pravidelně volat, aby zjistili, zda něco nepotřebuje. Vyskytnou-li se sebemenší potíže, praktický lékař ve spolupráci s dárcovským centrem zajistí veškeré potřebné ošetření a péči.

Kompenzace nákladů a benefity pro dárce

Samotné darování krvetvorných buněk zůstává bezplatné v tom smyslu, že dárce za darování jako takové nedostává žádnou odměnu – jde o základní etický princip dárcovství, stejně jako u dárcovství krve nebo orgánů. To ale neznamená, že by dárce měl na celou věc doplácet:

• Cestovné a další účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložené výdaje spojené s odběrem dárci hradí registr.
• Podle zákoníku práce má dárce nárok na čtyři dny placeného pracovního volna.
• Od roku 2025 (novela transplantačního zákona) mají dárci tkání a buněk – tedy i krvetvorných buněk a kostní dřeně – stejně jako dárci orgánů nově nárok na plnou náhradu ušlého výdělku po celou dobu případné pracovní neschopnosti, pokud by po odběru výjimečně došlo ke komplikacím; dříve na takovou náhradu nárok neměli.
• V daňovém přiznání si dárce může uplatnit odpočet až 20 000 Kč jako dar pro zdravotnické účely.
• Řada zdravotních pojišťoven navíc v rámci svých programů péče o dárce nabízí aktivním dárcům kostní dřeně příspěvek na zdravotní a wellness služby (např. na rehabilitaci, lázně nebo dentální hygienu) v řádu tisíců korun ročně. Konkrétní výše, podmínky i způsob čerpání (proplacení, kredit) se liší pojišťovnu od pojišťovny a rok od roku, proto je vhodné si aktuální nabídku ověřit přímo u své zdravotní pojišťovny.
• Komplikace vyžadující hospitalizaci jsou po odběru krvetvorných buněk velmi vzácné.

Anonymita dárce a příjemce

Dárce a příjemce dřeně se v době transplantace z mnoha vážných důvodů zásadně nesetkávají. Přísná anonymita chrání obě strany proti možným psychickým i jiným zátěžím. Není třeba být zklamaný, že příjemce vašich buněk nepoznáte osobně – morální odměnou zůstává vědomí, že jste mohli dát neznámému člověku naději na život. Je to dar, který mu nemohl dát nikdo jiný na světě; díky němu dostává pacient šanci na překonání závažné nemoci a plné uzdravení.

Autor: Mgr. Veronika Hurtová, Fakultní nemocnice Olomouc

Revize (září 2026): PharmDr. Lucie Malečová, Ústavní lékárna IKEM