Slovo katarakta pochází z latiny, kde původně označovalo vodopád – teprve v polovině 16. století se začalo používat jako termín pro šedý zákal. Jde o jedno z nejčastějších očních onemocnění vyššího věku, může se ale objevit i u mladších lidí a výjimečně i u novorozenců. Podstatou je poškození normálně čiré oční čočky. Přestože je šedý zákal dnes díky operaci velmi dobře řešitelné onemocnění, celosvětově patří stále mezi nejčastější příčiny slepoty, zejména tam, kde není operace snadno dostupná. Proto se v žádném případě nevyplácí příznaky podceňovat a včas vyhledat očního lékaře.
Co je to šedý zákal?
Šedý zákal je onemocnění, při kterém dochází k zakalení normálně čiré oční čočky. Při vyšetření na štěrbinové lampě lékař pozoruje na čočce bělavé, kaskádovité zákalky. Tyto změny postupně zhoršují ostrost vidění, typicky zejména do dálky.
Příčiny a typy
Příčin šedého zákalu může být několik a podle nich rozlišujeme jeho jednotlivé podtypy.
Vrozená (kongenitální) katarakta
Podle mezinárodních epidemiologických studií se vrozená katarakta vyskytuje přibližně u 2 až 4 dětí na 10 000 narozených. Výskyt je v České republice sledován v rámci registru vrozených vad.
Nejčastější příčinou bývá infekce prodělaná matkou v těhotenství (např. zarděnky), vada může být ale i geneticky podmíněná. Vrozená katarakta se řeší chirurgicky, a to podle současných doporučení pokud možno co nejdříve, ideálně v prvních týdnech až měsících života dítěte – včasný zákrok je klíčový pro správný vývoj vidění.
Toxická katarakta
Vzniká na podkladě dlouhodobého užívání tzv. kataraktogenů – látek, jejichž dlouhodobé užívání přispívá ke vzniku katarakty. Patří mezi ně zejména kortikosteroidy (tzv. kortisonová katarakta), dále některé léky jako inzulín, adrenalin nebo antiglaukomatika.
Senilní (věkem podmíněná) katarakta
Souvisí s přirozeným stárnutím organismu a je celosvětově nejčastější příčinou šedého zákalu. Podle recentních souhrnných analýz postihuje přibližně 17 % populace starší 50 let, výskyt ale s věkem prudce narůstá – ve věkové skupině 65-75 let jde přibližně o 20-40 % lidí, u osob nad 80 let přesahuje výskyt 70 %.
Podle lokalizace poruchy dělíme senilní zákal čočky na 3 typy:
Subkapsulární (pod pouzdrem) zákal – zakalení začíná převážně na zadním pólu čočky a šíří se přes jádro do přední korové vrstvy. Porucha zrakových funkcí bývá u této formy časná (často i před 50. rokem života), projevuje se rychlým zhoršením vidění do blízka, vidění do dálky bývá zachováno déle.
Nukleární (jaderný) zákal – vyvíjí se mnohem pomaleji. Dochází ke zvýšené skleróze jádra (patologickému tvrdnutí tkáně), jádro může postupně měnit barvu od žluté přes hnědou až po černou. Pacienti s touto formou vidí déle relativně dobře na blízko a za šera, horší bývá vidění do dálky a za silného světla.
Kortikální (korový) zákal – zákalky se tvoří nejprve na periferii čočky a odtud se nepravidelně šíří směrem ke středu. Zpočátku nemusí významně ovlivňovat zrakové funkce.
Katarakty způsobené fyzikálními vlivy
Vzácnější podtypy, jejichž společným jmenovatelem je vnější fyzikální příčina poškození čočky:
Traumatická katarakta – následek úrazu oka.
Radiační katarakta – následek škodlivého záření, například při ozařování nádorů.
Elektrická katarakta – následek zásahu vysokým elektrickým napětím nebo bleskem.
Katarakty při metabolických poruchách
Diabetická katarakta – lidé s cukrovkou mají zhruba dvojnásobně až vícenásobně vyšší riziko vzniku katarakty než nediabetici. Riziko roste s délkou trvání cukrovky a s mírou kompenzace glykémie; u diabetiků se katarakta také často objevuje v mladším věku a bývá potřeba ji řešit chirurgicky dříve.
Tetanická katarakta – důsledek dlouhodobě snížené hladiny vápníku (např. při poruchách příštitných tělísek nebo po odstranění štítné žlázy).
Kataracta dermatogenes – čočka i kůže pocházejí ze stejného zárodečného listu, což vysvětluje častější vznik katarakty u řady kožních onemocnění.
Komplikovaná katarakta – součást jiných očních (glaukom, chronické záněty) nebo kožních onemocnění (např. atopická dermatitida).
Metabolická katarakta – následek jiné metabolické poruchy, například cukrovky, poruchy příštítných tělísek nebo Wilsonovy choroby.
Rizikové faktory
Neovlivnitelné
Věk – s přibývajícím věkem riziko zákalu roste. Nejčastěji se objevuje po 65. roce života, ale může se objevit dříve i později.
Pohlaví – šedý zákal o něco častěji postihuje ženy, mimo jiné vlivem hormonálních změn.
Genetické predispozice – výskyt šedého zákalu v rodině může jeho vznik urychlit.
Ovlivnitelné
Nadváha a obezita– zdravý životní styl může snížit riziko onemocnění.
Kouření – podle metaanalýz observačních studií mají kuřáci přibližně 1,4–2násobně vyšší riziko věkem podmíněného šedého zákalu (nejvýrazněji u jaderného typu) ve srovnání s nekuřáky, riziko navíc roste s množstvím vykouřených cigaret. Ukončení kouření riziko postupně snižuje.
Dlouhodobé vystavování intenzivnímu UV záření – oči je vhodné chránit slunečními brýlemi s filtrem odfiltrujícím převážnou část UVA i UVB záření. Důležitá je i ochrana očí u malých dětí.
Cukrovka – diabetici by měli docházet na pravidelné oční kontroly sledující případné poškození cév, dodržovat léčbu a udržovat co nejlepší kompenzaci glykémie.
Prevence
Šedému zákalu nelze zcela zabránit, riziko jeho vzniku nebo pozdější nástup ale lze ovlivnit hned několika kroky.
Co je prokázané
Nekouřit – riziko roste s množstvím vykouřených cigaret, ukončení kouření riziko postupně snižuje.
Chránit oči před UV zářením kvalitními slunečními brýlemi s filtrem UVA i UVB – platí i pro děti.
Udržovat dobrou kompenzaci cukrovky, pokud jí pacient trpí.
Jíst pestrou stravu bohatou na ovoce a zeleninu – lidé s vyšším příjmem antioxidantů (lutein, zeaxantin, vitamin C a E, betakaroten) ze stravy mívají v pozorovacích studiích nižší výskyt zákalu.
Co prokázané není
Doplňky stravy s antioxidanty (vitamin C, E, betakaroten) ani s luteinem a zeaxantinem se v randomizovaných klinických studiích neukázaly jako účinná prevence šedého zákalu. Rozsáhlý přehled Cochranovy databáze nenašel důkaz, že by tyto doplňky vzniku nebo progresi katarakty zabránily. Americký úřad FDA na základě rozboru důkazů obdobně uzavřel, že pro tvrzení o ochranném účinku luteinu či zeaxantinu proti kataraktě neexistují přesvědčivé důkazy.
Doplňky stravy s těmito látkami tedy nelze považovat za zaručenou prevenci – jejich smysl může být spíše v doplnění stravy u lidí, kteří jedí málo ovoce a zeleniny. Jsou dostupné bez lékařského předpisu, na českém trhu jde např. o přípravky Ocuvite® Lutein Premium, Avilut® GOLD nebo Ocutein® Brillant Lutein. Výběr je vhodné konzultovat s lékárníkem a před užitím přečíst příbalovou informaci.
Projevy - aneb jak onemocnění poznat
Onemocnění zpočátku probíhá bez příznaků – pacient netrpí bolestí, zarudnutím ani podrážděním očí. Postupně se začíná projevovat zhoršováním zrakové ostrosti. K lékaři by pacienta určitě měly přivést tyto příznaky:
- tzv. halo efekt při pohledu do světel – vnímání duhových kruhů kolem světel, způsobené rozptylem světla,
- pokles zrakové ostrosti,
- zamlžené vidění,
- citlivost na oslnění,
- dvojité vidění,
- změna ve vnímání barev – barvy se zdají méně intenzivní, vybledlé,
- zkreslení pozorovaného obrazu,
- plovoucí zákalky před okem,
- tmavá clona postupující z některé strany,
- deformace čar a přeskakování písmenek při čtení.
Léčba
Šedý zákal se v současnosti odstraňuje výhradně chirurgicky – žádná léčba ve formě kapek, tablet ani doplňků stravy neumí zákal odstranit ani zvrátit jeho progresi. K indikaci operace přistupuje oční lékař podle typu katarakty, míry postižení a dopadu na kvalitu života pacienta. Operace se provádí ambulantně v nemocnicích nebo specializovaných očních centrech, a to buď pomocí ultrazvuku, nebo pomocí laseru.
Operace šedého zákalu pomocí ultrazvuku
Tento typ zákroku je plně hrazen ze zdravotního pojištění. Lékař provede malý řez rohovkou a pomocí ultrazvuku rozdrtí poškozenou čočku (tzv. fakoemulzifikace), poté ji odsaje a nahradí novou umělou čočkou. Zákrok probíhá ambulantně, bez nutnosti hospitalizace, a trvá zhruba 20 minut.
Operace šedého zákalu pomocí laseru
Používá se femtosekundový laser, který částečně nebo plně nahrazuje skalpel i ultrazvuk. Přístroj nejprve pomocí zabudovaného očního tomografu zaměří vnitřní struktury oka, chirurg pak nastaví velikost řezu i způsob rozmělnění čočky. Samotná robotická část zákroku trvá zhruba 1 minutu, poté chirurg odsaje rozmělněnou čočkovou hmotu. Laserová operace není hrazena z veřejného zdravotního pojištění, pacient si ji hradí sám.
Mezi hlavní uváděné výhody laserové operace patří zákrok bez skalpelu s přesně řízeným počítačovým řezem, vysoká přesnost při zavedení umělé čočky (důležité zejména u multifokálních čoček), individualizace podle přesného zaměření parametrů oka a obvykle rychlá rekonvalescence. Zda tyto teoretické výhody v praxi znamenají i lepší dlouhodobé zrakové výsledky oproti klasické ultrazvukové operaci, je stále předmětem odborné diskuze a dalšího výzkumu.
Při operaci je poškozená oční čočka nahrazena umělou, vyrobenou z dlouhodobě prověřených biokompatibilních materiálů – nejčastěji akrylátu, který je měkký a oko nedráždí. Umělá čočka zůstává v oku natrvalo.
Z veřejného pojištění je hrazena monofokální čočka, která umožní zaostřit jen na jednu vzdálenost, zpravidla na dálku – na blízko pak pacient používá dioptrické brýle. Pokud chce pacient omezit nutnost nošení brýlí, může zvolit multifokální čočku, kterou pojišťovna nehradí. Existují i další speciální typy čoček, které mohou korigovat další oční vady (např. astigmatismus).
Rekonvalescence
Rekonvalescence po operaci šedého zákalu bývá poměrně rychlá. První den zůstává oko překryté kvůli ochraně před infekcí, od druhého dne bývá možné jej odkrýt. Pacient si do oka aplikuje předepsanou léčbu podle pokynů lékaře. Sledování televize ani běžné denní aktivity nejsou po operaci zakázány.
U dospělých
Operované oko je třeba chránit před úrazem a alespoň 5 týdnů se vyhýbat koupání v bazénu, moři či sladkovodních nádržích; oko by se nemělo mnout. Běžné domácí práce je obvykle možné vykonávat od druhého týdne po operaci, fyzicky náročnější práce a návrat do zaměstnání pak spíše až po šestém týdnu – vždy je ale vhodné řídit se konkrétním doporučením operatéra. Při jakékoli intenzivní bolesti oka nebo náhlém zhoršení vidění po operaci je třeba urychleně vyhledat očního lékaře.
U dětí
U dětí se zrakový systém ještě vyvíjí, proto je po operaci nutné pečlivé sledování očním lékařem kvůli riziku rozvoje tupozrakosti (amblyopie). Lékař obvykle doporučí pravidelné kontroly a může předepsat i dočasné zakrývání zdravého oka (okluzi), aby se operované oko naučilo správně vidět. Rodiče by měli dbát na to, aby dítě nemnulo operované oko a dodržovalo veškerá doporučení lékaře i mimo domov (např. ve školce nebo ve škole).
Operace šedého zákalu obecně patří mezi běžné a bezpečné zákroky s minimem komplikací, k nimž nejčastěji patří tzv. sekundární šedý zákal.
Sekundární šedý zákal – zakalení čočkového pouzdra
Tato komplikace se podle dostupných studií vyskytuje přibližně u 20-40 % dospělých pacientů v horizontu dvou až pěti let od operace, u dětí je pravděpodobnost výrazně vyšší. Hlavní příčinou je aktivita zachovalých buněk původní čočky, které se množí, migrují a způsobují zakalení zadního pouzdra. Pacient tuto komplikaci vnímá jako opětovné rozmazané vidění, podobné původním příznakům katarakty. Řešením je laserová kapsulotomie, při které se v pouzdře vytvoří malý otvor a vidění se obnoví.
Shrnutí
Šedý zákal je zakalení oční čočky, které postupně zhoršuje ostrost vidění – nejčastěji souvisí s věkem, ale může být i vrozený, úrazový nebo způsobený jiným onemocněním (např. cukrovkou).
K lékaři je třeba jít při zamlženém vidění, zhoršené ostrosti, citlivosti na oslnění nebo halo efektu kolem světel.
Jedinou účinnou léčbou je operace (ultrazvukem nebo laserem), kterou provádí výhradně oční lékař.
Prokázaná prevence: nekouřit, chránit oči před UV zářením, u diabetiků dobře kompenzovat cukrovku a jíst pestrou stravu bohatou na ovoce a zeleninu.
Doplňky stravy s antioxidanty nejsou prokázanou prevencí – v klinických studiích se jejich účinek nepotvrdil.
Po operaci je u dětí nutné pečlivější sledování kvůli riziku tupozrakosti, u dospělých jde hlavně o ochranu oka a dodržení klidového režimu.
Uvedené informace mají informativní charakter a nenahrazují vyšetření a doporučení očního lékaře. Zmíněné doplňky stravy nejsou léčivými přípravky, nejsou určeny k léčbě ani prevenci onemocnění a nejsou náhradou pestré stravy. Před jejich užitím si vždy přečtěte etiketu nebo příbalovou informaci a dodržujte doporučené dávkování.
Autor: Mgr. Veronika Hurtová, Fakultní nemocnice Olomouc
Publikováno v červenci 2026
Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.
VYUŽIJTE ON-LINE PORADNU
Ptejte se odborných farmaceutů na oblast léčiv on-line. Rádi Vám zodpoví dotazy související se správným užíváním, dávkováním či (ne)vhodným užíváním léků či lékovými interakcemi nebo s dalšími tématy z oblasti lékárenství. Poradna je anonymní, pro rychlejší a co nejpřesnější odpověď je třeba vyplnit potřebné informace o Vás.

