Opalování a opalovací přípravky

Slunce vyzařuje široké spektrum záření. V souvislosti s opalováním je potřeba zmínit především ultrafialové (UV) záření, které dělíme podle vlnové délky do tří kategorií – UVA, UVB a UVC. Zatímco UVC záření blokuje ozónová vrstva, UVA a UVB dopadají na zemský povrch a ovlivňují naši kůži. Tento vliv je v základních bodech shrnutý v následující tabulce, ze které je patrné, že UV záření má na člověka, jak pozitivní vliv, tak existuje i celá řada jeho negativních dopadů.

Ve většině západních kultur je dnes opálená kůže vnímána jako atraktivní, zdravá a mladistvá. Je potřeba si ale připomenout, že zhnědnutí kůže je funkční obranný mechanismus těla, nikoliv estetická volba. Evoluce „nevěděla “, že se opálená kůže jednou stane módním ideálem. Z hlediska přírody tedy opalování samo o sobě nemá estetický význam, příroda neřeší „že to dobře vypadá“. Důležité je, že vzniklý hnědý pigment (melanin) je schopen pohltit dopadající UV záření a zmírnit tak jeho negativní účinky na organismus.

Účinky slunce na kůže

Nejzávažnějším negativním dopadem UV záření na kůži je vznik kožních nádorů, kterých existuje celá řada typů. Zatímco o tom nejméně častém a zároveň nejagresivnějším kožním nádoru, tzv. melanomu, slyšel téměř každý, o těch ostatních (tzv. bazaliomu a spinaliomu), ve výskytu mnohem častějších, se v laické veřejnosti tolik nehovoří. Kožní nádory můžou mít různou podobu (zejména barvu a velikost). Je proto důležité pravidelně samokontrolovat kůži na všech partiích těla, i na těch špatně viditelných (např. záda, hýždě). Pokud se nám něco na kůži nezdá, je dobré navštívit dermatologa. V ČR se také pravidelně pořádají preventivní akce pro veřejnost (např. Stan proti melanomu) a na vyšetření speciálním přístrojem (dermatoskopem) přispívá pojišťovna.

Jak se před účinky slunečního záření můžeme chránit?

Je důležité chránit svou kůži před UV zářením, protože přemíra slunění kůži poškozuje – někdy hned, někdy nenápadně, ale s vážnými následky později. Mezi základní mechanická ochranná opatření patří:

• ochrana hlavy a krku (klobouk, čepice, kšiltovka),
• volba vhodného oděvu a sluneční brýle s kvalitním UV filtrem (označení brýlí UV400).
• nevystavovat se v čase 11h-15h přímému slunci.

Mezi kosmetická ochranná opatření řadíme používání opalovacích přípravků (sunscreenů). Ty je potřeba aplikovat pravidelně v dostatečném množství (na tělo cca 6 kávových lžiček/30 g; na obličej cca 1 kávová lžička/5 g). Místa s jizvami, akné, mateřskými znaménky a pigmentovými skvrnami chraňte vždy vysokým ochranným faktorem (SPF 50+).

Než si koupíte opalovací krém, podívejte se jeho na obal, jestli chrání i před UVA zářením – poznáte to podle symbolu UVA v kroužku. Ochrana před UVB zářením je na obalu přípravku označena tzv. SPF faktorem (Sun Protection Factor). Jedná se o násobek času, o který přípravek oddálí vznik zčervenání kůže. Zjednodušeně řečeno, faktor 10 nám říká, že přípravek prodlouží náš pobyt na slunci desetkrát při vzniku stejných škod (začervenání kůže). Pravidelně používejte přípravky s ochranou jak proti UVA, tak i proti UVB záření.

Opalovací přípravky obsahují UV filtry. UV filtr je speciální látka, která UV záření pohlcuje/odráží a zabraňuje tím jeho nežádoucímu působení na tělo. Tradičně se UV filtry dělí do dvou skupin – na chemické (např. avobenzon) a fyzikální filtry (např. oxid zinečnatý). Toto rozdělení je zjednodušené a může působit zavádějícím dojmem – „chemický rovná se škodlivý”. Je potřeba si uvědomit, že všechny UV filtry jsou chemické látky – i oxid zinečnatý je chemická sloučenina. Jednotlivé UV filtry se navíc v přípravcích běžně kombinují, aby bylo dosaženo pokrytí širšího rozsahu UV záření. Nejdůležitější je najít si takový přípravek, který nám bude vyhovovat, a budeme ho tedy pravidelně používat. Z hlediska komfortu při aplikaci zmiňujeme, že fyzikální filtry obvykle zanechávají bílý film, chemické filtry jsou lépe roztíratelné a bílý film nezanechávají.

Mýty a doporučení

Kolem opalování a opalovacích přípravků koluje řada mýtů. Někdy se například můžeme setkat s argumentem: „Nebudu se mazat opalovacím krémem, protože chci mít dostatek vitamínu D.“ Na první pohled to zní logicky, nicméně faktem je, že k tvorbě dostatečného množství vitamínu D v kůži stačí velmi málo – přibližně 10 minut denně na slunci, kdy je nechráněná jen malá část kůže (např. obličej, ruce, paže). Opalovací krémy nebrání tvorbě vitamínu D v kůži (je důležité uvést, že běžná aplikace krémů je nedokonalá a některá místa tak zůstávají stejně nenamazaná). Přínosy fotoprotekce jednoznačně výrazně převyšují teoretické riziko jejího možného dopadu na hladinu vitamínu D.

Šikovná pomůcka, která nám ukazuje, jak důsledně je potřeba se chránit před sluncem, je tzv. UV index. Jedná se o číslo, která říká, jak moc slunce svítí a jak moc si na něj máme dávat pozor. UV index už dnes ukazuje celá řada mobilních aplikací automaticky, čím vyšší číslo, tím důslednější by měl člověk být.

V současné době už víme, že oba typy UV záření (UVA i UVB) dokážou kůži poškodit. Někdy není takové poškození vidět hned, ale kůže si všechno „pamatuje“ – každé spálení, každé příliš dlouhé opalování. A všechny tyto drobné hříchy se postupně sčítají. Čím více jich v průběhu života nasbíráte, tím vyšší je riziko v budoucnu. Proto se pravidelně mažte, noste klobouk a sluneční brýle – jednoduše chraňte svou kůži tak, aby vám vydržela zdravá co nejdéle.

Autor: PharmDr. Synáková Klaudie, Lékárna Dr. Max, Česká Lípa

Revize (červenec 2025): PharmDr. Lucie Malečová, Ústavní lékárna IKEM, Praha