Káva je nápoj, připravený z upražených a rozemletých semen plodů kávovníku, který je známý svou černou barvou, silnou vůní a povzbuzujícím účinkem. Slovo káva je odvozeno z arabského výrazu „gahwah“, což znamená vzrušení a sílu. Tento nápoj je po vodě a čaji jedním z nejoblíbenějších nealkoholických nápojů na světě. Statistiky uvádějí, že na celém světě se ročně vypije v průměru 400 miliard šálků kávy.
Tento chutný mok je získáván z malých, nenápadných kávovníkových zrnek. Kávovník je keř subtropického a tropického podnebného pásma, vyžaduje teplé a vlhké podnebí se stálými teplotami mezi 18 ֯C až 22 ֯C. Keříky kávovníku kvetou bílými voňavými a jasmínu podobnými květy, jež se rychle mění v zárodky plodů. Ty v závislosti na odrůdě a poloze plantáže průběžně dozrávají za 6 až 9 měsíců po odkvětu, přičemž vznikají kulaté či oválné plodnice, podobající se velikosti třešní. Tyto kávové bobule jsou zpočátku zelené, postupně žloutnou a červenají, až se konečně zbarvují do jemně fialova.
Kávovník je jednou z mála rostlin, na které mohou být současně květy i plody. Koloběh se v průběhu roku neustále opakuje. Čerstvá kávová zrna jsou zelená, bez vůně a chuti. Charakteristickou vůni a chuť získávají teprve pražením.
Kávovníky botanicky řadíme do čeledi Rubiaceae (mořenovité), rodu Coffea L. Na světě existuje široká řada různých druhů kávovníků. Mezi ty pro nás nejznámější patří Arabica a Robusta. Kávovníky potřebují teplejší a stálejší klima, proto je pěstují po celém světě v oblastech okolo rovníku. Arabicu najdeme nejčastěji ve Střední a Jižní Americe, částečně také v Africe. Roste také v Austrálii. Robusta se pěstuje hodně v Asii, částečně v Africe a v menším měřítku v Jižní Americe. Rozdílů mezi těmito dvěma druhy kávy je hodně. Pro přehlednost tabulka níže ukazuje rozdíly mezi Arabicou a Robustou.
| ARABICA (Coffea arabica) | ROBUSTA (Coffea canphora) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Obsahové látky
V této oblíbené černohnědé tekutině se nachází velké množství organických i menší množství anorganických (minerálních) látek. Poměr těchto látek závisí na druhu a původu kávy, ale také na způsobu pražení. Káva se připraveuje různými způsoby, více o tom píšeme dále.
Nejvýznamnějšími látkami obsaženými v kávě je kofein a antioxidanty - kyselina kávová, chinová a chlorogenová. Dále káva obsahuje polysacharidy, proteiny, aromatické oleje, tuky a vosky, vodu a minerální látky (hlavně draslík, horčík, vápník, mangan a železo). Diskutovaný je obsah škodlivých, potenciálně rakovinotvorných látek – furan a akrylamid (vznikají při velmi tmavém a dlouhém pražení).
Nejvýraznější a také nejznámější obsahovou látkou v kávě je kofein. Kofein je purinový alkaloid. Není obsažen jen v kávě, ale najdeme ho také v čaji nebo kakau (čokoládě). Množství kofeinu v běžném šálku kávy se pohybuje od 30 mg do 250 mg - záleží na způsobu přípravy kávy (největší obsah kofeinu najdeme u káv připravených pomocí filtru (chemex, V 60 nebo frenchpress). Tento alkaloid ovlivňuje funkci srdce, ledvin, mozku a také má vliv na dýchání.
Účinky kávy na lidský organismus
Po vypití šálku kávy se kofein rychle vstřebává v tenkém střevě a do těla se uvolňuje poměrně rovnoměrně. Největší účinek kofeinu nastává přibližně za 30 min od vypití šálku. Dochází ke stimulaci jednotlivých orgánových soustav. Člověk cítí větší příliv energie a pocit lepší fyzické i duševní síly, mizí (nebo se mírní) únava a často je potlačen spánek. To vše je způsobeno zablokováním adenosinových receptorů a účinku molekuly adenosinu, která signalizuje pocit ospalosti a únavy - káva sama o sobě žádnou energii do těla nedodává. Dochází k vyplavení povzbuzujícího hormonu adrenalinu z nadledvin a k mírnému zrychlení srdečního rytmu; dále nepřímo k vyplavení dopaminu, acetylcholinu, serotoninu a dalších neurotransmiterů. Následuje rozšíření cév, a zlepšuje se tedy prokrvení.
Všechny výše uvedené účinky kofeinu jsou však individuální. Záleží na věku, citlivosti na kofein, zdravotním stavu a také pohlaví. Zvláště ve stáří může docházet k paradoxní reakci, kdy po vypití šálku kávy spí starší lidé lépe než bez kávy.
Pití kávy v doporučených denních dávkách, což jsou dva až čtyři šálky denně, se podle dosud provedených studií zdá být prospěšné. Mezi hlavní pozitiva pití kávy patří zlepšení duševní výkonnosti, pozornosti a koncentrace. Díky přítomnosti fenolových kyselin, které mají výrazný antioxidační efekt, má pití kávy v množství 4-6 šálků denně u zdravých jedinců významný vliv proti vzniku rakoviny, ischemické choroby srdeční, infarktu či mozkové mrtvice. V dalších studiích se také potvrzuje, že pravidelná konzumace kávy má díky výraznému psychostimulačnímu účinku kofeinu vliv na udržení kognitivních (poznávacích) funkcí a paměti u starších lidí, hlavně u žen. Tím by mohla pravidelná konzumace kávy snížit riziko rozvoje demence a vznik Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby.
Při konzumaci 6-8 šálků kávy denně se uživatel může stát na kávě, respektive kofeinu, závislý. Pokud z nějakého důvodu sníží svou „obvyklou“ dávku, mohou se objevit abstinenční příznaky: třes, nervozita, neklid, ospalost, bolest hlavy. V případě návyku se doporučuje denně snížit dávku asi o půlku šálku a příznaky během několika dní vymizí.
K předávkování kofeinem může dojít po požití velkého množství kofeinu najednou. Toxická je dávka 20-40 mg kofeinu na kg tělesné váhy. Pro představu, 30 ml espressa obsahuje cca 60-70 mg mg kofeinu, 250 ml filtrované kávy obsahuje 90-100 mg kofeinu. Mezi projevy předávkování patří bušení srdce, třes, nervozita, neklid, bolesti hlavy, nevolnost až zvracení. Léčba spočívá v zavodnění organismu a klidu na lůžku, někdy lze podat i léky na uklidnění.
Zelená káva
Zelená káva je nepražené, přírodní zrno kávovníku, které si v sobě díky čerstvosti uchovává vysoký obsah prospěšných látek, zejména kyseliny chlorogenové. Zelená káva nemá typickou chuť kávy, připomíná spíše bylinkový čaj a konzumuje se pro své zdravotní benefity, jako je podpora hubnutí, detoxikace organismu a stabilizace hladin krevního cukru.
Může být konzumována jako nápoj z rozemletých zrn nebo ve formě extraktu (kapslí).
Bezkofeinová káva
Bezkofeinová káva je zbavená většiny kofeinu (ne 100 %). Metod jak odstranit kofein z kávových zrn je několik. Jednou z nejběžnějších metod je metoda za použití organických rozpouštědel. Zelená kávová zrna se napaří a poté se namáčí v příslušném rozpouštědle (dichlomethan nebo ethylacetát), tato rozpouštědla dokáží navázat kofein. Je to trochu problematická metoda, protože rozpouštědla mohou zanechat v kávě chemickou pachuť.
Šetrnější, ale dražší metodou je metoda bez použití rozpouštědel.
- Švýcarská vodní metoda - principem metody je namočení kávových zrn do vody, ze které se extrahuje kofein, následně se kofein odfiltruje pomocí uhlíkových filtrů, kávová zrna se pak zpět vrací do kofeinem zbaveného vodného roztoku, aby nabrala chuť a vůni.
- Metoda s oxidem uhličitým - tato metoda je považována za jednu z nejúčinnější a nejšetrnější. Využívá superkritický oxid uhličitý, který má vlastnosti kapaliny i plynu. Káva se napaří a poté se pod vysokým tlakem vystaví superkritickému oxidu uhličitému, který odstraňuje kofein.
Způsoby přípravy kávy
Kávu lze připravit několika způsoby, které ovlivňují množství obsahových látek, kofeinu ale i výslednou chuť,
- Alternativní metody přípravy kávy - dělíme je na překapávané přes filtr (V60, Chemex) a louhované ve vodě (french press, džezva).
2. Kávovary - poloautomatické, automatické, pákové - příprava za pomocí horké vody a tlaku; kapslové.
3. Instantní káva - vyrábí se sušením silného kávového extraktu z pražených a mletých kávových zrn. Při výrobě instantní kávy může být problém s kvalitou zrn, které mohou být nejasného původu. Ze všech příprav obsahuje instantní káva nejméně kofeinu (uvádí se 30-90 mg na 200 ml, na rozdíl od filtrované kávy, která může mít až 250 mg kofeinu)
Kdy se konzumace kávy nedoporučuje
Osoby, které se léčí s překyselením žaludku nebo žaludečními vředy, případně mají problémy se žlučníkem nebo slinivkou, by měly omezit pití kávy na minimum a pít ji zásadně po jídle a nejlépe s mlékem. Kofein a kyselina chlorogenová zvyšují množství kyseliny chlorovodíkové v žaludku a zároveň podporují produkci dalších trávicích šťáv, což dráždí nejen žaludek, ale i žlučník a slinivku. Kvůli kyselině chlorogenové platí toto omezení také pro bezkofeinovou kávu.
Osoby, které trpí často průjmy, by měly kávu také omezit, protože látky obsažené v této pochutině stimulují tlusté střevu k tomu, aby se častěji vyprazdňovalo, což může mít za následek vznik dalších průjmů.
U osob trpících hypertenzí (vysokým krevním tlakem) nebylo dostatečně prokázáno, že by pravidelné pití kávy způsobovalo výrazné zvýšení krevního tlaku. Ovšem u osob, které nejsou zvyklé na pravidelné pití kávy, a navíc trpí hypertenzí, může docházet přechodně ke zvýšení krevního tlaku anebo může vzniknout arytmie (nepravidelný srdeční rytmus). Rizikem pro krevní oběh a tlak však může být působení kávy s obsahem kofeinu umocněné stresem. Součet účinku kofeinu a stresu může být nebezpečný, neboť samotný kofein zvyšuje v organismu hladinu hormonů, které se uvolňují do krve i při stresu.
„Kafestol“ a „kahweol“ jsou dvě poměrně nedávno objevené látky ze skupiny diterpenů, které jsou také v kávě obsaženy. Tyto látky prokazatelně zvyšují hladinu cholesterolu, triglyceridů (tuků) a také působí na hladinu homocysteinu v krevním oběhu. Tím mohou mírně zvyšovat kardiovaskulární riziko (vždy ale musíme brát v úvahu další faktory, například nezdravý životní styl či kouření). Proto se u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním doporučuje pít především kávu překapávanou přes filtr, protože filtr tyto diterpeny zachytí. V případě zvýšené hladiny homocysteinu je dobré kromě omezení pití kávy také zvýšit příjem vitamínů ze skupiny B (B6 a B12) a kyselinu listovou.
Káva a alkohol – výzkumy ukázaly, že jakékoliv úsilí snížit hladinu alkoholu v krvi kávou je zbytečné. Člověk, který požil alkohol, se po určité dávce kofeinu stává aktivnějším, ale mohou se více zvýraznit a podpořit následky požití alkoholu (především dehydratace). Nevhodná je tato kombinace zvláště při psychických onemocněních. Navíc je-li organismus dehydratovaný, zvyšuje se po podání kávy i únava. Efekt je tedy opačný, než za jakým účelem je káva vypita.
Pití kávy v těhotenství a při kojení
Během těhotenství ženské tělo odbourává kofein pomaleji. Kofein také proniká přes placentu a během kojení i do mateřského mléka. Protože plod (kojenec) nemá enzymy, které se účastní odbourávání kofeinu z organismu, doporučuje se pití kávy omezit, a to na maximálně dva šálky denně, nebo dát přednost kávě bezkofeinové. Je důležité všímat si i tzv. skrytého kofeinu. Kofein je obsažený i v hořké čokoládě (kakau), černém čaji nebo nápojích typu coca-cola. Z výše uvedeného důvodu jsou výrobky s obsahem kofeinu nevhodné i pro děti. U větších dětí pak může docházet k nesoustředěnosti až hyperaktivitě
Kofein v léčivých přípravcích
Využívá se především jako terapeutická přísada do analgetických (proti bolesti) a antipyretických (proti horečce) směsí. V injekční formě se aplikuje k povzbuzení dechu a krevního oběhu při horečnatých stavech a u infekčních onemocnění. Užívá se také jako protijed při otravách narkotiky, alkoholem a jinými drogami. Pokud tedy často pijete kávu, je vhodné v případě užití některých léků na bolest kontrolovat i obsah kofeinu, obzvlášť při užití léčiv večer - celková denní dávka kofeinu pak může negativně ovlivňovat usínání a kvalitu spánku. Pokud si nejste jistí, vždy se můžete poradit s farmaceutem v lékárně.
Závěr
Posoudit všechny škodlivé a pozitivní účinky pití kávy a vliv kofeinu na naše zdraví je obtížné. Existuje několik tisíc studií zabývajících se touto problematikou, neexistují však jednoznačné důkazy, které by dokázaly obhájit jeden či druhý názor. Proto je důležité se držet často opakovaného doporučení „všeho s mírou“. Potom pro mnohé z nás bude káva potěšením, případně prostředkem k povzbuzení svých aktivit. U těhotných, kojících a u osob, které se s něčím léčí, ať už je to vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, onemocnění ledvin aj., je důležité hlídat si denní množství přijatého kofeinu. Za předpokladu dodržení doporučených dávek lze kávu doporučit.
Autor: PharmDr. Veronika Sábl Maňáková
Revize (srpen 2025): PharmDr. Lucie Malečová
VYUŽIJTE ON-LINE PORADNU
Ptejte se odborných farmaceutů na oblast léčiv on-line. Rádi Vám zodpoví dotazy související se správným užíváním, dávkováním či (ne)vhodným užíváním léků či lékovými interakcemi nebo s dalšími tématy z oblasti lékárenství. Poradna je anonymní, pro rychlejší a co nejpřesnější odpověď je třeba vyplnit potřebné informace o Vás.
