Každá nemoc má dvě strany, tělesnou a psychickou. Tělo a mysl jsou neoddělitelné, vzájemně se ovlivňují. Každé somatické onemocnění může vyvolávat také psychickou nerovnováhu. A zároveň psychická zátěž, která bývá často zanedbávána, se může projevit i selháním tělesným.
V ideálním případě si člověk dokáže přiznat, že kombinace psychosociálních faktorů dovede vyvolat řadu akutních, ale i chronických somatických onemocnění.
TIP: Léky na uklidnění: Pomůže klasická lékárna i přírodní léky
Mezi nejčastější psychogenní příčiny různých nemocí patří kromě jiného stres, docela známý obecný pojem. Každý ho máme ve svém slovníku, víme o něm a také víme, že dlouhodobé vystavení stresu našemu organismu škodí.
Co může způsobit stres?
Následně dochází k tlumení somatických příznaků dlouhodobého stresu (bolesti hlavy, nespavost, záněty, infekce dýchacích cest apod.). V češtině „stres“ znamená jednoduše „zátěž“ a její zvládnutí záleží na odolnosti organismu. Pokud zátěžové situace převáží nad našimi schopnostmi je zvládat, vzniká zmiňovaný stres.
Delší vystavení stresu může poškozovat převážně ty orgány lidského těla, které jsou již nějak oslabené nebo poškozené. Mezi často postižené orgánové systémy patří kardiovaskulární systém, projevující se zejména zvýšeným krevním tlakem, migrénami a v nejtěžších případech až infarkty.
Respirační systém na sebe upozorňuje spíše astmatickými projevy nebo alergiemi spojenými se sennou rýmou. Urogenitální soustavu mohou trápit časté záněty nebo u žen poruchy menstruačního cyklu.
Na kůži se stres podepisuje vyrážkami a ekzémy. Také pásový opar je velmi častým indikátorem nadměrné zátěže. Existuje také řada studií týkající se nádorových onemocnění a jejich psychosomatického původu.
Jak takové situace řešit?
Nejjednodušší odpověď by asi byla „nevystavovat se nadměrnému a dlouhodobému stresu“. Dostatečně odpočívat a dodržovat správnou životosprávu.
Nepomůže-li prevence a psychosomatické příznaky propuknou, je možné poradit se s lékařem či s lékárníkem nebo ve vážnějších případech vyhledat psychoterapeutickou pomoc.
Doplňujícím pomocníkem pak mohou být zpočátku i některé léky, které budou pomáhat tlumit stres a zklidňovat organismus. K látkám působícím zklidnění (sedaci) patří řada léčiv a čajů rostlinného původu (třezalka, meduňka, magnólie, šafrán, chmel mučenka, kozlík atd.), preparáty s obsahem hořčíku v kombinaci s vitamíny ze skupiny B, guaifenezin nebo např. L-tryptofan. Všechny tyto i další možnosti je vždy vhodné konzultovat s odborníkem. I léčivé byliny mohou mít nežádoucí účinky, kontraindikace nebo mohou s léčivy vyvolávat závažné interakce.
V neposlední řadě je nutné připomenout, že zázemí a podpora blízkých je nejefektivnějším a nejlevnějším možným řešením. Nepřichází-li z našeho okolí automaticky, využijte svého asertivního práva – požádejte o pomoc či laskavost.
Klára Vojkůvková, Dis - farmaceutický asistent
VYUŽIJTE ON-LINE PORADNU
Ptejte se odborných farmaceutů na oblast léčiv on-line. Rádi Vám zodpoví dotazy související se správným užíváním, dávkováním či (ne)vhodným užíváním léků či lékovými interakcemi nebo s dalšími tématy z oblasti lékárenství. Poradna je anonymní, pro rychlejší a co nejpřesnější odpověď je třeba vyplnit potřebné informace o Vás.
