Aby bylinky nevyvolávaly lékové nežádoucí účinky aneb Pozor na interakce mezi bylinami a léky

Stejně jako může být účinek léků ovlivněn současnou kombinací s dalšími medikamenty či potravou, může být účinek léku ovlivněn i konzumací rostlinných preparátů. Nemusí se jednat pouze o bylinné čaje, patří sem i různé doplňky stravy či ovoce a šťávy z nich připravené. Neplatí tedy, že současné užívání léků a bylin je vždy absolutně bezpečné.

interakce léky, grep a bylinky.jpg

K nežádoucímu vzájemnému ovlivnění, tzv. interakci, může docházet na mnoha úrovních. Látky obsažené v rostlinách mohou ovlivnit již vstřebání léků ze střeva, jako je tomu např. při současném užívání léků a projímadel, včetně těch rostlinných (např. list senny; Cassia senna). Díky urychlenému průchodu užívaných léků zažívacím traktem nemusí dojít k jejich dostatečnému vstřebání, což se následně projeví nedostatečným léčebným efektem. K závažné poruše vstřebávání léků na podkladě užívání laxativ, tedy léků projímavých, dochází ale až při současné kombinaci projímadel a zejména léků, které se obecně hůře vstřebávají ze zažívacího traktu.

Přečtěte si také: Pozor na léky za volantem!

Interakce: léky a vláknina

léky a psyllium.jpgVstřebání léků, ale i minerálů, zejm. vápníku, může rovněž ovlivnit složení stravy rostlinného původu. Z tohoto pohledu je problematický nadměrný příjem vlákniny, např. ve formě vlákniny dostupné pod názvem Psyllium (osemení jitrocele vejčitého; Plantago ovata). K výraznému ovlivnění však dochází až při nadměrném a dlouhodobém příjmu takových doplňků stravy. Riziko zhoršeného vstřebávání léčiv v důsledku užívání přípravků obsahujících vlákninu (ev. potravy vysoce bohaté na nestravitelnou vlákninu) lze minimalizovat dodržením alespoň 2 hodinového vzájemného odstupu.

Snad nejčastěji se ale pacienti mohou v lékárnách při výdeji léčiv setkat s upozorněním, aby se při užívání některých léků vyhnuli konzumaci grepů, pomela či třezalky tečkované. Tento výčet však není dozajista konečný.

Interakce: léky a grepy

Grepy (Citrus paradisi), pomela (C. decumana), ale také hořké sevillské pomeranče(C. aurantium, subsp. amara) či granátová jablka (Punica granatum) a šťávy nebo jiné přípravky z nich připravené, mohou významně zvýšit riziko nežádoucích účinků tím, že sníží nebo zablokují v organismu odbourávání daného léku, který se pak v těle pacienta hromadí.

Mezi taková léčiva patří např. léky používané při léčbě onemocnění srdce či vysokého krevního tlaku (např. amiodaron, amlodipin, felodipin, verapamil, ev. digoxin), léčiva snižující hladinu cholesterolu (např. atorvastatin, simvastatin), léčiva ovlivňující krevní srážení (např. klopidogrel, dabigatran, ev. warfarin), léčiva ovlivňující psychiku (např. léčiva ze skupiny SSRI – sertralin aj.), léčiva podávaná při nespavosti (např. zopiclon, ev. zolpidem) či např. léčiva používaná k potlačení nežádoucí imunitní reakce po transplantaci orgánů (např. takrolimus, cyklosporin).

Porobný článek na téma "Proč nemůžeme jíst během užívání některých léků grepy" si přečtěte zde.

Interakce: léky, čaje a ovocné džusy

Jak ukazují některé studie, ze stejného důvodu, tedy minimalizace rizika hromadění léčiva v organismu, bychom se měli vyhnout i zapíjení léků jablečným džusem či zeleným čajem (nefermentované usušené listy; Camellia sinensis).

léky a třezalka.jpgInterakce: léky a třezalka tečkovaná

Opačným způsobem, tedy urychlením odbouráváním výše uvedených léčiv, a tedy snížením až úplným vymizením léčebného efektu, působí na osud léčivých látek v organismu, např. čaje či preparáty s obsahem třezalky tečkované (Hypericum perforatum) nebo čaj známý pod názvem Rooibos (Aspalathus linearis).

Interakce: léky a zázvor, kustovnice, klanopraška nebo šalvěj

V současné době přicházejí do popředí i další, nikoli zde domácí, orientální byliny a přípravky z nich vyrobené. Čím dál častěji se setkáváme s bylinami vycházejícími z tradiční čínské medicíny (TČM), indické Ájurvédy, nebo i jiných tradičních „alternativních“ metod fytoterapie (léčba nemocí pomocí rostlin anebo přípravků z nich vyrobených). I zde nacházíme rostliny, které v kombinaci s léky vykazují mnohdy významné interakce (prozatím popsané na jednotlivých případech, ojediněle i na větších skupinách pacientů).

Mezi takové rostliny patří i hojně používaný zázvor (Zingiber officinale), který působí podobně jako grepy a jemu podobné. Mnohem častěji se ale setkáváme s rostlinami, které ovlivňují léčivo v organismu zcela opačně, tedy urychlují jeho odbourávání z organismu. Patří sem např. klanopraška (Schizandra chinensis; TČM: Wu wei zi), kustovnice („Goji“; Lycium chinese, TČM: Di gu pi) či šalvěj červenokořenná (Salvia miltiorrhiza; TČM: Dan shen).

Interakce: warfarin a ginkgo biloba nebo česnek

Jiným způsobem než výhradně ovlivněním metabolismu, tedy přeměny léku v organismu, je interakce např. mezi warfarinem (lék určený lidově „na ředění krve“) a jinanem dvoulaločným (Ginkgo biloba) či česnekem (Allium sativum), vč. preparátů obsahujících extrakty z nich. Tehdy může docházet k zesílení „protisrážlivého efektu“ warfarinu. Je-li však u pacienta pravidelně kontrolována účinnost léčby warfarinem, a optimálně upravována i jeho dávka podle aktuálního stavu, pak je výše popisované riziko zanedbatelné.

Budete-li mít jakékoli pochybnosti o vhodnosti volby bylinného čaje či doplňku stravy obsahujících extrakt z léčivých rostlin, nebo o jejich bezpečné kombinaci s léčivými přípravky, neváhejte se obrátit na svého lékárníka.

Mgr. Ondřej Šimandl

Ústavní lékárna IKEM

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.

aplikace lékárny v čr