Hypoalergenní dětská výživa

Kojení je přirozený regulační mechanismus, který v prvních měsících života dítěte napomáhá dozrání obranného systému organismu a jeho imunitních reakcí. V mateřském mléce předává matka s četnými působky také faktory imunitní reakce.

Dětská výživa

Zároveň usnadňuje osídlení střeva žádoucími baktériemi. Touto cestou je vytvářen vývoj imunity kojence a je zajišťována ochrana před různými nepříznivými činiteli, zejména před infekcí. Pro kojící matky není doporučováno žádné dietní omezení.

VÝŽIVA DO 4. AŽ 6. MĚSÍCE VĚKU DÍTĚTE

V současnosti je Evropskou akademií alergologie a klinické imunologie (EAACI) doporučováno v rámci primární prevence výlučné kojení v prvních 4 – 6 měsících života.

Pokud není z nějakého důvodu kojení možné, je pouze pro děti s vysokým rizikem rozvoje alergie doporučeno podávat do 4. měsíce hypoalergenní mléka, tzv. HA mléka, parciální hydrolyzáty mléčné bílkoviny).

Všechny ostatní zdravé děti, které nemohou být kojeny, mají dostávat standardní kojeneckou mléčnou formuli.

VÝŽIVA PO 4. AŽ 6. MĚSÍCI VĚKU DÍTĚTE

Ve 4. - 6. měsíci by mělo následovat zavádění nemléčné stravy do jídelníčku dítěte a je zavádění nemléčné stravy doporučováno všem zdravým dětem, bez ohledu na riziko alergie.

Toto zavádění představuje pokus o navození snášenlivosti obranného systému organismu (imunitní tolerance). Do jídelníčku se má zavádět zelenina, brambory, ovoce, mouka z obilovin, rýže, vejce, výrobky z mléka a masa /včetně ryb), tedy i vysoce alergizující potraviny.

Oddalování zavádění nemléčné stravy do jídelníčku dítěte zvyšuje riziko jeho budoucí alergie.

Pokud po 4. měsíci věku není možné kojení, je doporučována standardní kojenecká mléčná formule pro všechny zdravé děti, bez ohledu na výskyt alergických onemocnění v jeho rodině.

V České republice se je možné setkat s dvojím přístupem: pediatři doporučují zavádění nemléčné stravy do jídelníčku dítěte po 6 měsíci života dítěte, avšak názor alergologů je jiný, protože ti doporučují zavádění nemléčné stravy do jídelníčku dítěte mezi 4. až 6. měsícem. Je proto na každé mamince, k názoru které skupiny lékařů se přikloní.

HYPOALERGENNÍ MLÉKA

Hypoalergenní mléka je možné odůvodněně použít pouze u zdravých dětí ve věku do 4 měsíců, které nemohu být kojeny, a která jsou v riziku vzniku alergie na bílkovinu kravského mléka, tedy tato alergie se jako prokázaná vyskytuje v jejich rodině.

U jiných skupin dětí není podávání hypoalergenních mlékových formulí odůvodněno a ničím opodstatněno.

Hypoalergenní kojenecké formule nelze použít k léčbě alergie na bílkoviny kravského mléka. Jedná se o častý omyl, kdy je alergie na bílkovinu kravského mléka „léčena“ hypoalergenními formulemi.

Podávání hypoalergenních mlék všem dětem z preventivních důvodů nebo dětem bez rizika alergie na bílkoviny kravského mléka není považováno za správné.

Takový negativní přístup k hypoalergenním mlékům je možné zdůvodnit výsledky klinické studie GINI, která ukázala, že nebyl prokázán preventivní účinek hypoalergenních mlék vůči alergickým onemocněním, že nebylo prokázáno snížení výskytu atopického ekzému výživou dostupnými hypoalergenními mléky, a že děti s hypoalergenními mléky do čtyř měsíců života jevily ve 3 až 6 letech zvýšený výskyt astmatu.

Zvýšený výskyt astmatu u dětí s hypoalergenními mléky, který byl sledována ve studii GINI, nemůže vyvážit jen její naznačený pokles výskytu atopického ekzému, který však nedosáhl statistické ani klinické významnosti. Navíc, k poklesu alergických onemocnění, jako celku, ve studii GINI prakticky nedošlo.

SPECIÁLNÍ PŘÍPRAVKY PŘI ALERGII NA BÍLKOVINU KRAVSKÉHO MLÉKA

Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) je nejčastější potravinovou alergii u kojenců.

Léčba ABKM a její diagnostika patří do rukou lékaře, u těžkých projevů ABKM do rukou zkušeného dětského alergologa nebo gastroenterologa.

Při lékařem prokázané středně těžké ABKM se používají formule s extenzivně hydrolyzovanou mléčnou bílkovinou (eHF). (Tabulka 1)

Při lékařem prokázané těžké formě ABKM nebo při nedostatečné terapeutické odpovědi na formuli s extenzivně hydrolyzovanou mléčnou bílkovinou se podávají aminokyselinové formule (AAF). (Tabulka 2).

Formule s extenzivně hydrolyzovanou mléčnou bílkovinou (eHF) a formule aminokyselinové (AAF) jsou považovány za dietní potraviny pro zvláštní lékařské účely, mohou být předepisovány pediatrem, dětským alergologem nebo gastroenterologem a v současné době jsou hrazeny zdravotními pojišťovnami.

Tabulka 1: Příklady extenzivně hydrolyzovaných preparátů

Věková kategorie

Komentář

Nutrilon 1 Allergy Care

od narození

Nutrilon 2 Allergy Care

od ukončeného 6. měsíce

Alfaré

od narození

80 % eHF, 20 % aminokyselin

Nutrilon 1 Allergy Digestive Care

od narození

obsahuje i MCT *tuky

Alfaré

od narození

obsahuje i MCT* tuky

*MCT tuky jsou tuky, které se lehce vstřebávají a používají se např. při poruše střev

Tab. 9. Příklady aminokyselinových formulí

Věková kategorie

Energie (kcal/100 ml)

Komentář

Neocate infant

0 – 12 měsíců

67

bez laktózy

Neocate junior

1 – 10 let

100

bez laktózy

Alfamino

od narození

70

bez laktózy

Hygienická hypotéza a hypotéza biodiverzity

Vysoká zátěž cizorodými látkami (antigeny) v časném dětství vede ke správné funkci obranného systému organismu (imunitního systému) a působí preventivně v rozvoji alergického onemocnění v dětství.

Tuto zátěž představují zejména cizorodé látky přijaté potravou a proběhlé infekce, které ovlivňují obranný systém organismu dítěte a „učí“ jej správně odpovídat na zevní podněty.

Snížená zátěž cizorodými látkami (antigeny) vede u jedinců, v jejichž rodině se vyskytují alergická onemocnění, k narušení správné regulace obranného systému organismu (deregulaci imunitního systému) a k rozvoji alergie.

Tato teorie je základem tzv. „hygienické hypotézy“ vzniku alergie.

Novější hypotézou o nárůstu výskytu alergických onemocnění je tzv. „hypotéza biodiverzity“, tedy biologické různorodosti živých organizmů, včetně mikroorganizmů zevního i vnitřního prostředí, včetně bakterií, které normálně osidlují trávicí ústrojí a jsou svým složením jedinečné pro každého jedince (komensální bakterie).

Právě úloha mikroorganismů (systému mikroorganismů, které žijí v těle každého jedince) je intenzivně zkoumána a přibývá důkazů o jejím významu v navození a udržení tolerance obranného systému organismu bez vzniku přecitlivělosti.

Ztráta biodiverzity na úrovni mikroorganismů souvisí se zásadní změnou životního stylu, spojeného s urbanizací („skleníkové“ podmínky v našich domácnostech (prakticky stabilní teplo, světlo, vlhko), sedavým způsobem života a změnou stravovacích návyků (konzervované potraviny, vysoký obsah tuků a cukrů, nízký obsah vlákniny; antibiotika používaná v živočišné výrobě, užívaná těhotnou, u novorozenců), atd.

Bc. PharmDr. Ivana Minarčíková, Ph.D.

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.

aplikace lékárny v čr