První pomoc u dětí

Každý rodič jistě důvěrně zná ty krásné okamžiky, kdy jeho děťátko začíná samo objevovat svět kolem sebe. Zvídavost dětí je přirozená a pro další vývoj nezbytná. Do procesu poznávání patří vytváření jak příjemných, tak nepříjemných zkušeností. A každý z nás jistě ví, že nejlepší jsou ty, které zkusíme na vlastní kůži. Někdy je bohužel taková zkušenost horší, než bychom si přáli. Jak tedy zajistit, aby bylo objevování nových věcí pro naše nejmenší bezpečné?

Nemocné dítě

Všem nešťastným událostem se ovšem zabránit nedá, ať už je maminka či tatínek, starající se o malého zvědavce, sebepečlivější. Je ale možné snížit riziko ohrožení na minimum a připravit se na „nejhorší“ tak, abychom pokud možno nepanikařili a věděli jak a kam sáhnout.

Mějte vždy po ruce telefon a telefonní čísla na dětského lékaře, do nejbližší nemocnice nebo na rychlou záchrannou službu.

Naučte se poskytnout první pomoc nejen dospělému, ale i dítěti.

Jak postupovat při zástavě dýchání? Co je to resuscitace?

Resuscitace, přesněji kardiopulmonální resuscitace (KPR), je odborné označení pro postup, kterým se zachránce snaží obnovit jednu nebo dvě základní životní funkce, tedy dýchání anebo srdeční činnost, u postižené osoby. Dojde-li k zástavě dechu, upadá mozek po 2 – 3 minutách do bezvědomí a následně také ustává srdeční činnost. Po 3 až 5 minutách bez kyslíku dochází k poškození, které, čím je delší, tím horší má následky.

Pokud je vaše dítě v bezprostředním ohrožení života, je na vás, abyste mu dokázali poskytnout první pomoc a z tohoto ohrožení jej dostali. Pokud máte k dispozici další pomocnou ruku, jeden z vás začne oživovat a druhý volá záchrannou službu. Jste-li sami, začínáte VŽDY NEJPRVE OŽIVOVAT a teprve po cca jedné minutě oživování voláte lékařskou pomoc. Volejte vždy, dojde-li k ohrožení života vašeho dítěte nebo si nejste jisti stavem. Pamatujte vždy na to, že je lepší volat několikrát zbytečně, než váhat a pozdě zjistit, že jste volat měli!

Na nic tedy nečekejte, pokuste se zachovat klid a zapamatujte si tzv. schéma ABC:

A = AIRWAY, tedy dýchací cesty – znamená to, že je nutné zajistit průchodnost dýchacích cest

B = BREATHING, tedy dýchaní – po zprůchodnění cest je potřeba obnovit dýchání

C = CIRCULATION, tedy cirkulace neboli obnovení krevního oběhu

Zjistíte-li, že vaše dítě nedýchá, nereaguje na mírně bolestivé podněty (např. štípnutí, jemné zatřesení), je bledé, až namodralé a nemá hmatný pulz, ujistěte se nejprve, zda má volné dýchací cesty. Zkontrolujte, není-li zapadlý jazyk nebo mu neuvízl v hrdle nějaký předmět, bránící dýchání. Pokud vidíte překážku, pokuste se ji odstranit takovým způsobem, abyste ji nezatlačili hlouběji do krku. U malých dětí je možno položit je bříškem na koleno na levé předloktí a pravou rukou udeřit (ne příliš silně)mezi lopatky nebo je obrátit hlavičkou dolů a držením nohou se pokusit předmět opatrně, ale silně „vytřepat“. Větší děti stačí předklonit.

Novorozencům a kojencům, kteří ublinkávají, byste měli postýlku na straně hlavičky vyvýšit. Stačí podepřít nohy postele nebo vložit klín pod matraci. Úhel nemusí být velký, ale měl by zajistit, aby vyblinkané mléko nebylo příčinou dušení.

V dalších bodech se postup mírně liší v závislosti na věku dítěte:

Novorozenec a kojenec

  • Nejmenší děti položte na pevnou podložku, a pokud jsou dýchací cesty volné, začněte ihned s vdechováním. Hlavička by měla být rovně nebo jen mírně zakloněná. Dýchejte zároveň do nosu i úst. Proveďte 5 vdechů tak, že vdechnete pouze obsah svých úst, přitom pozorujte, zda se zvedá hrudník dítěte. Nedojde-li k obnovení životních funkcí, začněte s nepřímou masáží srdce.
  • Oběma rukama uchopíte hrudníček dítěte tak, aby se vaše palce setkaly v jeho středu (na pomyslné spojnici bradavek), ostatní prsty jsou přitom na zádech. Hloubka a síla stlačení se doporučuje zhruba do 1/3 hloubky hrudníku, což odpovídá přibližně 1,5 cm, po každém 3. stlačení následuje vdech. Frekvence stlačení je 120 za minutu, vdechů by mělo být asi 30 za minutu.

První pomoc

Dítě starší 1 roku

B. Pokud jste nenašli v ústech žádný předmět, který by mohl bránit dýchání, položte dítě na záda na pevnou podložku a zakloňte hlavu mírně dozadu (u dětí starších 8 let a dospělých se navíc předsune brada, jedná se o tzv. Esmarchův hmat), abyste narovnali dýchací trubici a uvolnili dýchací cesty. Jestliže se dýchání spontánně neobnoví, začněte s umělým dýcháním z úst do úst. Proveďte 5 záchranných vdechů a sledujte reakce, bude-li potřeba, připojte k dýchání také nepřímou masáž srdce. Nevdechujte celý objem plic, sledujte však, zda se zvedá hrudník dítěte.

První pomoc

C.  Přiložte hranu dlaně v místě, kde přechází v zápěstí, na prsní kost. Začněte se stlačováním v poměru 30 stlačení na 2 vdechy. U starších dětí (nad 8 let) můžete přiložit na hřbet ruky i druhou ruku a s propnutými pažemi rytmicky stlačujte hrudník. Hlava dítěte by měla být zakloněná. Jednou rukou ucpěte dítěti nos a přidržte hlavu v záklonu a druhou rukou si pomozte otevřít ústa. Vdechy směřujte přímo do úst. Pokud je pro vás obojí najednou náročné, snažte se do příjezdu lékařské pomoci alespoň o nepřímou masáž srdce. Frekvence je v tomto případě asi 100 stlačení za minutu (odpovídá cca 20 vdechům za minutu).

První pomoc

S resuscitací můžete přestat ve chvíli, kdy dorazí záchranná služba nebo obnoví-li se zřetelně známky života. Znamená to, že dítě začne samo dýchat, je hmatný pulz – u nejmenších dětí na paži, u starších dětí na krční tepně a je při vědomí (rozkašle se, začne plakat, křičet nebo vás chytí za ruku).

Tento popis je pouze informativní, ideální je absolvovat kurz první pomoci a vyzkoušet si jednotlivé kroky v praxi. V nejlepším případě to nebudete nikdy potřebovat, ale v tom nejhorším můžete také zjistit, že pouhé přečtení jednotlivých kroků není dostačující…

První pomoc

Další možné stavy ohrožení – jak reagovat?

  • Vyražený dech – pokud dojde k vyražení dechu, pečlivě dítě sledujte a nedojde-li k samovolnému obnovení dýchání, zahajte resuscitaci.
  • Vdechnutí cizího tělesa – začne-li se dítě dusit, což je u menších dětí celkem běžné, stačí ve většině případů úder hranou dlaně mezi lopatky (síla úderu se musí přizpůsobit věku dítěte!). Postup je stejný jako u bodu A. Nezapomeňte, že dětem do 3 let byste neměli podávat žádné malé pochutiny, jako jsou bonbonky, oříšky apod., stejně tak byste z jejich blízkosti měli odstranit drobné předměty a hračky (korálky, stavebnice atd.). Děti, které začínají jíst samy, byste měli mít stále na očích.
  • Popáleniny – při zasažení menší plochy těla (uvádí se do cca 5 %, pro představu dlaň zabírá asi 1 %) ochlaďte postižené místo proudem studené vody, následně vyhledejte lékařskou pomoc. U větších ploch je nezbytné ihned volat lékaře nebo dítě odvézt na pohotovost. Dbejte však na to, aby k opaření či popálení vůbec nedošlo, nepouštějte děti k pečící troubě, ke sporáku, kde se vaří, nepokládejte hrnky s horkými nápoji na dosah dětí apod.
  • Zasažení elektrickým proudem – dojde-li k zasažení proudem, je nutné vypnout přívod elektřiny a oddělit dítě od zdroje proudu nějakým nevodivým předmětem (např. vařečkou, smetákem apod.). Pozor na vodu! Spotřebiče v koupelně mějte vždy z dosahu vany. Zabezpečte zásuvky, pokud nejsou bezpečnostní, proti zasunutí jakéhokoliv předmětu nebo zvědavých prstíků.
  • Krvácení – masivní krvácení je nutné zastavit přímo v ráně čímkoliv, co máte po ruce (např. ručníkem, oblečením, nejlépe však tlakovým obvazem) a neprodleně vyhledejte odbornou pomoc. Pokud je v ráně předmět, nevytahujte jej, brání krvácení. Menší krvácení ošetříte klasicky převázáním obvazem nebo náplastí na rány. Objeví-li se krvácení z nosu, je dobré nechat dítě předklonit, stisknout nos na několik sekund a na zátylek přiložit studený obklad. Zůstanou-li v nose nějaké sraženiny, měly byste nechat dítě opatrně je vysmrkat, aby se nos zprůchodnil, jinak se smrkat nedoporučuje, krvácení se tím obnoví. Máte-li k dispozici „houbičky“ k zástavě krvácení z nosů (v lékárně jsou k dostání např. pod názvem Gelita-Spon ®), můžete je použít. Pokud se vám krvácení nepodaří zastavit, vyhledejte lékaře. Ve většině případů není krvácení z nosu závažné a jeho ošetření zvládnete i bez lékaře.
  • Zlomeniny – následkem úrazu může dojít ke zlomení kostí, případně poškození tkáně a vzniku tzv. otevřené zlomeniny. V žádném případě zlomenou část nenarovnávejte. Snažte se pouze zastavit krvácení, postiženou část zajistěte, aby se, pokud možno, již dále nehýbala, a obraťte se na nejbližší nemocnici nebo chirurgickou ambulanci.
  • Amputace – při oddělení určité části těla jsou zásadní dvě věci, pečlivě uchovat amputovanou část těla (zabalit do čisté tkaniny – oblečení nebo obvazu, pak do sáčku a dále ještě do chlazeného sáčku s ledem nebo studenou vodou) a zastavit krvácení. Okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.
  • Tonutí – pokud se začne dítě topit, musíte jej nejprve vytáhnout. Svlékněte jej z mokrého oblečení a zahřejte. Vytáhnete-li dítě ve stavu, kdy nedýchá, začněte bez dalšího otálení s resuscitací a přivolejte co nejdříve rychlou záchrannou službu. Malé děti nenechávejte v blízkosti vody NIKDY BEZ DOZORU! Větší děti opatřete plavacími pomůckami (křidélka, kruh apod.). Snažte se co nejdříve naučit děti plavat.
  • Přehřátí – může být způsobeno sluncem, pak se jedná o úžeh, při celkovém přehřátí organismu z horka mluvíme o úpalu. Dítě je nutné položit do stínu nebo dobře větraného prostoru, zajistit mu dostatek tekutin, odpočinek, případně jej ochladit studeným obkladem. Pokud se objeví zvracení a malátnost, měli byste vyhledat lékaře. Přehřátí je možné předejít dostatečným přísunem tekutin v horkých dnech, pobytem ve stínu a vhodnou pokrývkou hlavy. NIKDY NENECHÁVEJTE DÍTĚ ZAVŘENÉ V AUTĚ!
  • Poleptání – při zasažení pokožky nebo oka nějakou chemikálií se podle doporučení na obalu pokuste postiženou část ošetřit. Obvyklý postup je omytí vodou a vyhledání lékaře. Dojde-li k požití chemické látky, nevyvolávejte zvracení ani nepodávejte další tekutiny. Ihned vyhledejte odbornou pomoc a nezapomeňte vzít s sebou obal příslušné chemikálie.
  • Poranění hlavy – při pádu dítěte z menších výšek většinou není za potřebí se obávat, můžete se obrátit na ošetřujícího dětského lékaře, který vás může poslat do nemocnice na vyšetření nebo doporučí dítě sledovat a při neobvyklém chování (hyperaktivita nebo naopak spavost, závratě, zvracení) s ním jet přímo do nemocnice. Pokud po nárazu nebo pádu upadne dítě do bezvědomí, zvrací nebo je malátné, okamžitě jej odvezte do nemocnice nebo zavolejte lékařskou pomoc.
  • Pokousání – nejčastější úrazy u dětí jsou také následkem pokousání domácím mazlíčkem. Pokud k němu dojde a je v masivním rozsahu, na nic nečekejte a co nejdříve vyhledejte lékaře. Pokuste se zastavit krvácení a není-li zvíře vaše, požádejte majitele, aby navštívil veterináře a opatřil potvrzení a bezinfekčnosti zvířete. Pokud to není možné, bude nutné přeočkování proti vzteklině. U zvířat žijících volně je situace složitější, opět je však důležité vyhledat lékaře a umět zvíře co nejlépe popsat (nebezpečí hrozí zejména při pokousání netopýrem nebo potkanem). Při uštknutí hadem ránu nesajte, ale znehybněte postiženou část těla, chlaďte ji a obraťte se na lékaře.
  • Alergická reakce – může se objevit po požití silně alergizujících potravin (např. oříšky) nebo po štípnutí bodavým hmyzem, jako je vosa, včela nebo sršeň. Nejste-li si jistí, zda je vaše dítě na „něco“ alergické, dbejte zvýšené pozornosti při zkoušení nových potravin u dítěte a sledujte reakce na některé druhy ovoce (ovoce se slupkou, se zrníčky), zeleniny a pochutiny obsahující sóju nebo skořápkové plody. Může se objevit mírná alergická reakce, kdy otečou rty, nebo se objeví kožní vyrážka. Závažné alergické reakce mohou nastat při zkonzumování např. buráků nebo po píchnutí včely do jazyka, úst nebo krku a u alergiků pak mohou vyústit až anafylaktickým šokem, kdy je vážně ohrožen život. Jako první pomoc je vhodné podat kostku ledu k cucání, chladit postižené místo a neustále sledovat stav dítěte. V případě, že se stav zhoršuje, urychleně vyhledejte lékařskou pomoc.
  • Laryngitida neboli zánět hrtanu – jedná se o závažné zánětlivé onemocnění horních cest dýchacích (okolí hlasivek), které se projevuje štěkavým kašlem a sípavým dýcháním. Obvykle se objevuje v noci, kdy se dítě dusí a nedokáže se pořádně nadechnout. První pomoc v tomto případě je studený vzduch. V zimě stačí dítě zabalit do deky a nechat jej dýchat chladný vzduch u otevřeného okna, pokud je teplo, nechte jej dýchat chladný vzduch z lednice. Obraťte se co nejdříve na svého dětského lékaře.
  • Křeče spojené s horečkou – u některých dětí bývají doprovodným příznakem vysoké horečky tzv. febrilní křeče. Pokud zjistíte, že vaše dítě při horečce trpí těmito křečemi, mějte vždy po ruce lék (většinou s obsahem diazepamu), který křeče zmírní a dítě zklidní. Průběhu křečí nebraňte, odstraňte z blízkosti dítěte nebezpečné předměty a sledujte, jestli dítě může dýchat. Po odeznění křečí může být dítě vyplašené, uklidněte jej a obraťte se na lékaře, který doporučí další postup léčby.

Další situace, kdy byste se měli obrátit na lékaře:

  • Pokud má dítě vysoké horečky, které se i po podání léků opakovaně vracejí.
  • Při urputném zvracení nebo průjmu, které se nedaří dostat pod kontrolu.
  • Dojde-li k jakémukoliv rapidnímu zhoršení stavu.

Mnohým situacím je možné předejít. Nenechávejte malé děti bez dozoru, dbejte na odstranění nebezpečných předmětů (ostrých nožů, dráždivých chemikálií a horkých nápojů) z jejich blízkosti, nepodávejte jim jídlo a drobnosti, které mohou snadno zaskočit v krku. Pokud dojde k nehodě, snažte se zachovat si chladnou hlavu a co nejrychleji reagovat na vzniklou situaci. Máte-li možnost zúčastnit se kurzu první pomoci, můžete zkusit natrénovat oživování pod odborným dohledem. Praktické vyzkoušení vám pomůže být v kritickém okamžiku klidnější.

Dubská Kateřina, PharmDr.
Lékárna Dům zdraví, Hodonín

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.

aplikace lékárny v čr