Očkování proti žloutence

Žloutenka odborně hepatitida (zánět jater) je nejčastěji způsobena viry, ale může být způsobena také bakteriálními infekcemi, toxiny, neinfekčními nemocemi, léky nebo nadměrnou konzumací alkoholu. Termín žloutenka označuje pouze jeden z příznaků nemoci, a to zežloutnutí očního bělma a kůže. Podle viru, který hepatitidu způsobil, se hepatitida označuje jako hepatitida A, hepatitida B nebo hepatitida C (méně často se vyskytují hepatitidy D a E).

Očkování

Hepatitidy mohou probíhat akutně nebo chronicky a vedou k porušení funkce jater, cirhóze a v některých případech až k rakovině jater. Proti virové hepatitidě typu A a B existuje spolehlivé očkování. Proti ostatním virovým hepatitidám očkování dosud neexistuje.

Nejčastějšími druhy virových hepatitid se zabývá článek: Eliminujme společně hepatitidu vhodnou prevencí!

Hepatitida A

Je označovaná jako nemoc špinavých rukou, způsobena virem „virové hepatitidy A“, který se do těla dostává většinou ústy (přenos je fekálně-orální cestou). Proto je důkladná osobní hygiena důležitým preventivním opatřením.

Člověk se může nakazit:

  • · kontaktem s nakaženou osobou

–    v případě nedostatečné osobní hygieny nemocného po použití toalety. Virus hepatitidy A se může přenést na jídlo nebo předměty

–    v případě nedostatečné hygieny ve zdravotnických zařízeních nebo při ošetřování v domácím prostředí

–   při líbání s nakaženou osobou

  • · kontaminovanou vodou, jídlem nebo předměty

–   zejména v oblastech s nízkou úrovní hygieny

–    při tetování, aplikaci piercingu, injekční aplikaci drog nebo při promiskuitních sexuálních aktivitách.

Hepatitidu A mohou přenášet i osoby bez příznaků. Avšak pouhým dotekem nebo kapénkovou cestou není přenos hepatitidy A možný. Inkubační doba (tedy doba od nakažení až do projevení prvních příznaků) se pohybuje od 2 týdnů do 50 dnů.

Mezi příznaky hepatitidy A patří:

Únava, zvýšená teplota, bolesti svalů a kloubů, bolesti žaludku, ztráta chuti k jídlu, nevolnost, zvracení, tmavá moč a světlá stolice, žluté zabarvení bělma očí a kůže – žloutenka (nemusí být přítomna vždy). Všeobecně platí, že u dětí probíhá v lehčí formě než u dospělých.

Léčba:

Je symptomatická (zaměřena na příznaky onemocnění) a většinou zahrnuje tělesný klid, dietu s omezením tuků a zákaz alkoholu. Vhodné jsou přípravky podporující regeneraci jaterní tkáně (např. vitaminy skupiny B, silymarin a cholin – Lipovitan®, ostřopestřec mariánský – drcený plod). Kvůli riziku přenosu je nutná také karanténa.

Nejúčinnějším způsobem, jak se chránit před hepatitidou A, je očkování. Očkování je doporučeno pro děti starší dvanácti měsíců, pro cestovatele a osoby, které mají zvýšené riziko nákazy hepatitidou A:

  • zdravotnický personál v nemocnicích, ošetřovatelé ještě před zahájením péče o nemocného;
  • osoby, které cestují do rizikových oblastí (Afrika, Asie, Středomoří, Střední východ, Střední a Jižní Amerika);
  • osoby s chronickým onemocněním jater a zvýšenou krvácivostí (hemofilici);
  • osoby, které se léčí krevními deriváty (pacienti s útlumem krvetvorby, onkologičtí pacienti, imunodeficientní pacienti);
  • osoby, které pracují s potravinami, s odpadními vodami, se zvířaty nakaženými hepatitidou A nebo pracují ve výzkumné laboratoři, kde se s tímto virem zachází;
  • při tetování, aplikaci piercingu, injekční aplikaci drog nebo při promiskuitních sexuálních aktivitách.

U osob se sníženou imunitou, s chronickým onemocněním jater nebo dalšími chronickými nemocemi lze přistoupit k podání již hotových protilátek proti hepatitidě A. Jedná se o tzv. pasivní imunizaci, kdy vlastní imunitní systém nemusí vytvářet protilátky proti hepatitidě, ale jsou mu přímo aplikovány (v ČR momentálně není registrována vakcína s protilátkami proti hepatitidě A, ale v zahraničí je k dispozici přípravek GamaSTAN®).

Očkování proti hepatitidě A je daleko bezpečnější než samotná nemoc. Avšak i očkování může mít nežádoucí účinky. Zejména se jedná o zarudnutí v místě vpichu, únavu, bolest hlavy a zvýšenou teplotu. Tyto nežádoucí účinky by neměly trvat déle než jeden až dva dny. Pokud se některý z těchto příznaků u vás objeví, neváhejte kontaktovat svého lékaře. Mezi další nežádoucí reakce po podání vakcín patří také alergická reakce. Závažné alergické reakce jsou velmi vzácné, ale je nutno s nimi počítat (zejména pokud se již objevily po jiném očkování). Dále se vzácně stává, že někdo po očkování může omdlít. I to je důvod, proč se doporučuje po očkování setrvat alespoň třicet minut v čekárně lékaře.

Pro koho není očkování vhodné?

  • pro kohokoli, kdo měl po jedné dávce očkovací látky proti hepatitidě A závažnou alergickou reakci;
  • pro kohokoli, kdo měl i po jiném očkování závažnou alergickou reakci (podání vakcíny by měl vždy zvážit lékař);
  • pro nemocné (v takovém případě je nutné s očkováním počkat, dokud nedojde k uzdravení – doporučuje se odstup alespoň 14 dní, zvlášť po dobrání antibiotik);
  • u těhotných a kojících žen je nutné zvážit přínos a riziko (nežádoucí vliv na plod zatím nebyl prokázán, ale je vhodné zvážit, zda je v tomto období očkování nezbytně nutné).

Očkování proti hepatitidě A se podává se dvou dávkách v rozmezí šesti až osmnácti měsíců (vakcíny Avaxim®, Havrix® nebo Vaqta®). Jedná se o tzv. aktivní imunizaci – vakcína obsahuje inaktivovaný virus hepatitidy A. Po aplikaci vakcíny reaguje vlastní imunitní systém na přítomnost virových částic v těle a sám vytváří protilátky proti hepatitidě A. Na trhu je také k dispozici kombinovaná vakcína proti hepatitidě A a hepatitidě B (Twinrix®), která se aplikuje ve třech dávkách v rozmezí šesti měsíců. První dávka se aplikuje ve vybraný den, druhá dávka jeden měsíc po první dávce a třetí poslední dávka se aplikuje šest měsíců po první dávce. Existuje i zrychlené očkovací schéma. První tři dávky jsou aplikovány v rozmezí 28 dnů. V tomto případě se aplikuje ještě čtvrtá dávka po roce od aplikace první dávky.

Očkování není hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění, je však možné čerpat příspěvek zdravotní pojišťovny v určité výši, kterou si stanoví jednotlivá zdravotní pojišťovna v rámci svých preventivních programů. Informovat se můžete na internetu nebo přímo na pobočce zdravotní pojišťovny.

Očkování provádí praktický lékař, nemocnice a centra očkování a cestovní medicíny. K očkování by se měl člověk dostavit zcela zdravý, nejpozději 14 dní před plánovanou cestou nebo do 14 dní po kontaktu se zdrojem nákazy. Děti lze očkovat od 1 roku. Do té doby je nezbytné dbát na hygienu, aby k nákaze hepatitidou A nedošlo. Účinnost očkování se pohybuje mezi 15 a 20 lety. Poté by mělo dojít k přeočkování. Pokud se v průběhu 20 let od očkování setká naočkovaná osoba s virem hepatitidy A, zvyšuje se a prodlužuje imunitní odpověď. Přeočkování tedy není nezbytné, protože ke kontaktu s virem hepatitidy A pravděpodobně dojde. Nicméně osobám, které se budou chtít přeočkovat proti hepatitidě A, stačí přeočkování vakcínou pouze proti hepatitidě A, i když první očkování proběhlo kombinovanou vakcínou proti hepatitidě A a hepatitidě B.

Hepatitida B

Hepatitis BJe způsobena virem „virové hepatitidy B“. Může probíhat pouze několik týdnů, ale může se zhoršit a přejít až do celoživotního chronického onemocnění jater. Akutní fáze hepatitidy B probíhá v období od cca šesti týdnů do šesti měsíců po nákaze virem a ne vždy vede k rozvoji chronické formy. Chronickou se hepatitida B stane tehdy, pokud virus zůstává v těle nakažené osoby. Hepatitida B se šíří krví, tělními tekutinami a spermatem. Člověk se tedy může nakazit těmito způsoby:

  • narozením (přenos z matky na dítě),
  • sexem s nakaženým partnerem,
  • sdílením injekčních stříkaček a jehel při aplikaci drog,
  • sdílením zubních kartáčků nebo holicích strojků,
  • přímým kontaktem s krví nebo otevřenými ranami infikované osoby.

Čím je člověk mladší, tím vyšší je pravděpodobnost rozvoje chronické hepatitidy B. Novorozenci mají toto riziko až 90 % a děti od jednoho do pěti let mají riziko 25–50 %. Čím je dítě starší, tím toto riziko klesá. U dospělých je riziko přechodu hepatitidy B do chronického stádia mezi 6–10 %. Celosvětově se nejvíce lidí nakazí při porodu a v raném dětství. Většina nakažených osob netuší, že byla infikována virem hepatitidy B, dokud se neprojeví první příznaky, které jsou podobné jako v případě hepatitidy A. Častěji se však objevují bolesti kloubů, vyrážka a někdy i zánět ledvin. Průběh je celkově závažnější než u hepatitidy A. I v bezpříznakovém období šíří nakažený člověk virus hepatitidy B do svého okolí a může někoho nakazit. Navíc jsou tito nakažení v riziku rozvoje závažných zdravotních problémů. Játra jsou orgán nezbytný k životu a každé jejich poškození zhoršuje celkový zdravotní stav.

Cílem léčby je předejít přechodu do chronicity a zabránit tak cirhóze nebo karcinomu jater. Léčba hepatitidy B probíhá buď symptomatologicky (zaměřeno pouze na příznaky) jako v případě hepatitidy A, nebo se při léčbě kombinují antivirotika (léčiva namířena proti virovým částicím) a interferony (protilátky běžně produkované lidským tělem, které zabraňují množení a šíření viru v organismu). Přestože existují léky proti virové hepatitidě B, je lepší této nemoci předcházet. Kombinace antivirotik a interferonů má nežádoucí účinky, které se projevují u mnoha pacientů (např. svědění a suchá kůže, zažívací potíže, bolest hlavy, celkové chřipkové příznaky nebo útlum krvetvorby).

Účinnou prevencí proti nákaze hepatitidou B je vyvarování se zdrojů nákazy, které byly vyjmenovány výše, a očkování.

Pro koho je očkování proti hepatitidě B vhodné?

  • pro všechny novorozence (první dávka je aplikována po narození – součást povinného očkování);
  • pro všechny děti a mladistvé do 19 let, kteří nebyli očkováni;
  • pro osoby, jejichž partneři mají hepatitidu B, a pro osoby s více sexuálními partnery;
  • pro drogově závislé, kteří sdílejí injekční jehly a stříkačky;
  • pro osoby, které žijí v domácnosti s někým, kdo má hepatitidu B, nebo žijí v zařízení dlouhodobě nemocných;
  • pro zdravotníky, kteří přicházejí do kontaktu s krví a tělními tekutinami;
  • pro osoby s vážným onemocněním ledvin, v období před dialýzou nebo během ní;
  • pro osoby cestující do oblastí se středním nebo vysokým výskytem hepatitidy B;
  • očkování je vhodné zvážit u osob s chronickým onemocněním jater, s diabetem a u osob nakažených virem HIV.

Očkování proti hepatitidě B se aplikuje ve třech až čtyřech dávkách v rozmezí půl roku (vakcíny Engerix-B® a Fendrix®). Zrychlené očkovací schéma umožňuje aplikaci tří dávek vakcíny během 2 měsíců. Potom je však nezbytné podat čtvrtou dávku 12 měsíců po podání první dávky, protože koncentrace protilátek je po třetí dávce nižší než při klasickém očkovacím schématu. Většina očkovaných nemá po aplikaci vakcíny žádné problémy, ale vzácně se mohou objevit nežádoucí účinky – stejné jako v případě očkování proti hepatitidě A. Očkování proti hepatitidě B je součástí pravidelného očkovacího kalendáře a je součástí hexavalentní očkovací látky (jedna vakcína proti šesti nemocem – součást povinného očkování). Očkováním kojenců se zabývá článek: Očkování kojenců: Ano nebo ne?

Pro dospělé, kteří nebyli očkováni, jsou k dispozici očkovací látky, které se aplikují ve dvou dávkách v rozmezí šesti měsíců. Na očkování je většinou možné čerpat příspěvek od zdravotní pojišťovny. Informovat se můžete na internetu nebo přímo na pobočce zdravotní pojišťovny.

Očkování poskytuje celoživotní ochranu. Přeočkování se zvažuje jen u jedinců se sníženou imunitou (lidé se selháním ledvin, podstupující hemodialýzu nebo HIV pozitivní). U těchto osob se zjišťuje hladina protilátek proti hepatitidě B co 6 až 12 měsíců a na základě výsledků se rozhoduje o přeočkování. U osob s oslabenou imunitou nebo po setkání se s virem hepatitidy B lze aplikovat přímo protilátky proti hepatitidě B (vakcína Neohepatect®).

Virová hepatitida A a virová hepatitida B jsou infekční onemocnění jater, proti kterým existuje účinné a dostupné očkování. Záněty jater vedou k porušení funkce jater a vzácně až k jejich selhání. Riziko nákazy virovou hepatitidou je v poslední době relativně vysoké. Důvodem je cestování a současný styl života – obliba tetování a piercingu, aplikace drog nebo promiskuitní sexuální aktivity. Vhodnou prevencí je očkování a dodržování zásad hygieny.

Pokorová Jana, Mgr.

Nemocniční lékárna FN, Hradec Králové

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.

aplikace lékárny v čr