Zapomnětlivost

Paměť je schopnost mozku pracovat s informacemi. Zahrnuje schopnost je ukládat, uchovávat a opakovaně si je vybavovat. Existují tři základní typy paměti: krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá. Paměť lze také rozdělit podle toho, zda ji lze vyjádřit slovy – deklarativní (vědomé vybavování informací), nebo ji slovně vyjádřit nelze procedurální. Deklarativní paměť pracuje s faktografickými informacemi (data, vzorce, rovnice a pojmy) a také pomáhá mozku vybavit si prožité události. Procedurální paměť souvisí především s procesem učení se různým dovednostem, jako je jízda na kole, psaní na počítači, řízení automobilu apod. Obě tyto složky paměti jsou důležité pro fungování v běžném životě.

Fyziologickým stárnutím člověka se schopnost učit se novým věcem snižuje. Dochází k poruchám soustředění a především k poruchám krátkodobé paměti, což se projevuje roztržitostí a častým zapomínáním. Mění se také způsob myšlení. S přibývajícím věkem tak může docházet k přirozenému snížení výkonnosti jedince.

PORUCHY PAMĚTI A JEJICH PŘÍČINY

Poruchy paměti způsobené stárnutím se projevují nejčastěji jako neschopnost zapamatovat si jména nebo nedávné události. Poruchy krátkodobé paměti bývají dávány do souvislosti s poruchami soustředění. Závažnější jsou poruchy paměti, které souvisejí s vybavováním si důležitých informací (např. plánované schůzky, placení účtů, dodržování termínů atd.) a významným způsobem již zasahují do běžného života.

K odhalení příčiny je nezbytné cílené neuropsychologické vyšetření, které odhalí případná další postižení kromě postižení paměti (např. poruchy pozornosti, úsudku, chování nebo emocí) a umožní nasadit potřebnou léčbu. Tato vyšetření provádí neurolog, psychiatr, případně také psycholog.

Rizikové faktory pro vznik poruch paměti:

• genetické dispozice
• onemocnění srdce a cév
• vysoký krevní tlak a hladina cukru, cholesterolu a triglyceridů v krvi
• zhoršené dechové funkce
• neléčená deprese
• nevhodná životospráva- kouření, nadváha a obezita
• nedostatek pohybu
• snížení sociálního kontaktu
• onemocnění štítné žlázy
• stavy po infarktu myokardu a cévní mozkové příhodě
• věk nad 60 let
• úraz hlavy
• nežádoucí účinky některých léků ovlivňujících psychiku (např. benzodiazepiny a hypnotika, léčiva používaná k léčbě nespavosti)

DEMENCE A ALZHEIMEROVA CHOROBA

Porucha paměti může být jedním z příznaků rozvíjejícího se syndromu demence. Demence se projevuje zhoršením mozkových funkcí, jako je paměť, myšlení a vyjadřování, ale také orientace v prostoru a čase, rozpoznávání blízkých osob, nebo i celkovém postižením osobnosti. U nás trpí demencí přibližně 140 tisíc lidí. Nejčastější příčinou demence je Alzheimerova choroba (až 60 % případů), dále pak Parkinsonova choroba, deprese a další. Rizikovými faktory jsou v tomto případě především rodinné dispozice, věk (nad 65 let) a změny v genetické výbavě.

Nejčastějšími příznaky jsou:

• ztráta paměti
• problémy s vykonáváním běžných činností
• problémy s řečí
• časová a místní dezorientace
• zhoršující se úsudek
• problémy s abstraktním myšlením (rozpoznávání písmen, čísel)
• zakládání věcí na nesprávné místo
• změny chování a nálad
• celková změna (rozklad) osobnosti
• pasivita, ztráta iniciativy a zájmu o jakoukoliv činnost

Pokud se vám tedy stává, že odejdete z bytu, aniž byste vypnuli brambory na sporáku, nepamatujete si, co je dnes za den, či opakujete neustále tutéž historku z dávné minulosti svým blízkým, může se jednat právě o příznaky nastupujícího neurodegenerativního onemocnění (nervové buňky přestávají plnit svou funkci vlivem patologických změn v mozku), které se projevuje nejen poruchami paměti, ale také poklesem intelektu a kognitivním postižením. Kognitivní funkce jsou důležité pro schopnost samostatného fungování člověka, umožňují nám orientovat se v prostoru a čase, ovlivňují náš citový život a naše hodnoty.

Hranice mezi běžným zapomínáním a příznaky počínajícího syndromu demence může být někdy velice úzká, v tomto případě se může jednat o „mírnou kognitivní poruchu“ (zapomínání je častější, než je běžné, avšak člověk je stále samostatný).

PREVENCE A LÉČBA

Pro předcházení a zmírnění potíží s pamětí se doporučuje dodržovat zdravou životosprávu, tzn. mít pravidelný pohyb, jíst stravu s vyváženým obsahem všech živin a zvýšit přísun omega-3 nenasycených mastných kyselin (například z tučných mořských ryb, vlašských ořechů a lněných nebo konopných semen). V neposlední řadě by mělo být aktivní trávení volného času.

Vhodná jsou také speciální cvičení, která pomáhají oddálit zhoršení mozkových funkcí, zejména paměti, a podporují rozvoj myšlení (např. pexeso, sudoku, křížovky apod.). Velmi důležité je také soustředit se na vykonávání právě prováděných činností a uvědomovat si jejich uskutečňování (právě zamykám, zhasínám, vypínám plyn atd.), které pomáhá předcházet nepříjemným situacím. A pokud se na to cítíte, můžete zkusit náročnější varianty posilování paměti při učení nových věcí např. na tzv. univerzitách třetího věku či v jazykových školách nebo jako pomocná síla ve firmách při činnostech, kde je potřeba zapojit mozek (práce s počítačem atd.).

Paměť lze rovněž podpořit užíváním přípravků, které pozitivně ovlivňují činnost mozkových buněk (zlepšují prokrvení, přísun živin a kyslíku), ze skupiny tzv. nootropik, kam patří účinné látky piracetam (např. Geratam®, Pirabene®, Piracetam AL®), pyritinol (Encephabol®) a výtažky z listů jinanu dvoulaločného - ginkgo biloba (např. Gingio®, Ginkor Fort®). Oblíbenými přípravky jsou také doplňky stravy s obsahem dimethylaminoethanolu neboli DMAE, který pozitivně ovlivňuje stárnoucí projevy, zlepšuje paměť a učení, aktivuje IQ a odstraňuje únavu. Přirozeně se tato látka vyskytuje v ančovičkách nebo sardinkách.

Ke zlepšení mozkové činnosti se používají také přípravky ze skupiny tzv. kognitiv, které zlepšují pozornost, paměť a učení. Nejvýznamnějším zástupcem je lecitin a jemu blízké látky (např. v přípravku Kognivel® Pharmasuisse). Z přírodních látek se s úspěchem využívá účinků guarany, ženšenu, eleuterokoku, schizandry nebo parchy saflorové. Většina z těchto přírodních látek patří rovněž mezi adaptogeny, které pomáhají organismu snášet každodenní stres a psychickou zátěž, mají stimulační a celkově povzbuzující účinky.

Závěrem je důležité říci, že čím dříve pacient, trpící uvedenými problémy, podstoupí odborné vyšetření u psychiatra či neurologa (doporučení lze získat u praktického lékaře), tím dříve může být zahájena léčba, která zmírní průběh onemocnění, a prognóza (tedy celkový budoucí vývoj onemocnění) takového pacienta může být příznivější. Základní diagnostické testy mohou nyní provést i specializovaní lékárníci, proto hledejte ve vaší lékárně symbol poskytování „Poradenství a péče o pacienty s Alzheimerovou chorobou“:

Mgr. Magdalena Karabová, lékárna IKEM

PharmDr. Kateřina Dubská, Lékárna Dům zdraví, Hodonín

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.