Lupy

Lupy dokáží potrápit. Příčiny vzniku lupů, léčba a další onemocnění pokožky hlavy přinášíme podrobně.

Lupy jsou přirozenou součástí zdravé pokožky hlavy. Za normálních okolností však nejsou pouhým okem viditelné. Jedná se o běžný důsledek obnovy vlasové pokožky pomalým odlupováním epidermis (pokožky), k němuž vždy dochází co čtyři dny. Nadměrná tvorba lupů neboli Pityriasis simplex, která je velmi častým stavem pokožky hlavy, jež postihuje především vlasovou pokožku, případně obočí a vousy, se pak vyznačuje odloupnutými drobnými šupinkami odumřelé kůže - suchými či mastnými. Ty vznikají z důvodu zánětu, doprovázené úporným svěděním a zarudnutím pokožky, případně nadměrnou mastnotou vlasů. Odloupnuté kusy kůže se tvoří nezadržitelně a průběžně odpadávají. Ve vlasech pak tvoří nepříjemné shluky bílého poprašku.

Vznik lupů

Základní mechanismus vzniku lupů zahrnuje nadměrný růst kožních buněk. Na vině však rozhodně není špatná hygiena. Přesná příčina vzniku lupů není známa, ale předpokládá se, že zahrnuje řadu genetických faktorů a vlivů životního prostředí. Jedna z teorií je také spojena s nadprodukcí hormonů, poněvadž lupy se často začínají objevovat v období puberty při zvýšené činnosti mazových žláz a přetrvávají až do středního věku. Mnohdy jsou však celoživotním problémem. Lupy postihují až polovinu světové populace, častěji muže než ženy. Na vzniku lupů se ve většině případů podílí také doprovodné onemocnění či nezdravý životní styl. Potíže s lupy mohou vést k nepříjemným pocitům z neestetického vzhledu kůže, vlasů i oděvu a dokonce až sociální izolaci.

Příčiny vzniku lupů

Vznik lupů je úzce spjat s přemnožením Malassezia furfur - kvasinky známé také jako Pityrosporum, která běžně žije na zdravé pokožce hlavy a živí se mazem, které vylučují vlasové folikuly. U některých pacientů se stává příliš aktivní a dochází k jejímu přemnožení, což způsobuje podráždění pokožky hlavy. V místě přemnožení vzniká zánět projevující se nadměrnou obnovou kůže. Dalšími původci vzniku lupů pak mohou být i houby a plísně.

Lidé s lupénkou, ekzémem a některými dalšími kožními problémy mají častější sklon ke vzniku lupů. Dospělí jedinci s Parkinsonovou chorobou a některými dalšími neurologickými chorobami, jakožto i s cukrovkou či oslabenou imunitou jsou náchylnější ke vzniku lupů a seboroické dermatitidy - chronického neinfekčního onemocnění kůže.

Také u jedinců se suchou pokožkou je vyšší pravděpodobnost vzniku lupů. Chladný zimní vzduch v kombinaci s přehřátými místnostmi je běžnou příčinou svědění a odlupování kůže. Lupy pocházející ze suché pokožky jsou obvykle menší.

Nadměrnou tvorbu lupů ale nejčastěji způsobuje nevyhovující, agresivní vlasová kosmetika z drogerie (vedoucí k začervenání a svědění pokožky) a ošetřování pokožky hlavy dalšími přípravky po mytí (tužidla, gely na vlasy). Problém způsobují také parabeny (konzervační látky) a silikony (látky s vyhlazujícím efektem) v této kosmetice obsažené. Zvýšenou produkci lupů tedy může zapříčinit jen špatné používání vlasové kosmetiky, časté mytí vlasů a přesušování vlasové pokožky či nedostatečné opláchnutí šamponu.


Mezi další příčiny vzniku lupů patří:

-      nadměrné česání,

-      fénování vlasů horkým vzduchem, díky kterému jsou stimulovány mazové žlázy a další obnova pokožky,

-      nezdravý životní styl a strava - jídla mastná, slaná, tučná, kořeněná a sladká, nedostatek potravin s obsahem rostlinných tuků, selenu, zinku, vitaminů skupiny B, které podporují normální stav vlasů, nehtů i pokožky,

-      dlouhodobý duševní stres, psychická zátěž,

-      věk – nejčastěji mezi desátým a třicátým rokem,

-      hormonální změny.

Lékařská pomoc by měla být vyhledána, pokud:

Existují známky infekce, jako je nadměrné zarudnutí nebo otok. Potíže s lupy jsou velmi závažné a přetrvávají i po domácí léčbě.

Existují známky ekzému, lupénky nebo jiného kožního problému doprovázené zvýšeným svěděním.

Rozdíl mezi suchými a mastnými lupy

Suché lupy představují stav nadměrné obnovy kůže. Způsobuje je zánět kůže, teplotní změny, přechodné podráždění pokožky. Suché lupy se vyskytují jako bílé a suché šupinky, které se z pokožky odlupují a odpadávají. I suché lupy paradoxně často doprovází rychle se mastící pokožka hlavy.

Mastné lupy z vlasů naopak tolik neodpadávají a ulpívají přilepené v pokožce a ve vlasech. Ve většině případů se jedná o seboroickou dermatitidu. Zaviněním je především genetická predispozice, zvýšená hladina testosteronu, nadbytek vitamínu A a nedostatek vitaminu B, stres, neurologické poruchy, osídlení pokožky kvasinkou rodu Malassezia. Kůže pacientů se seboroickou dermatitidou je červená, mastná, pokrytá nažloutlými kousky kůže. Seboroická dermatitida postihuje mnoho oblastí kůže, nejčastěji se vyskytuje ve vlasech a na vlasové hranici nad čelem, běžně se objevuje i ve vousech a obočí, uších, v rýhách po stranách nosu, na bradě, zádech mezi lopatkami, hrudi i v oblasti genitálu. Pokožka a vlasy bývají také nepříjemně cítit po žluklém tuku.

Seborea trápí často kojence. Na pokožce hlavičky kojenců se vyskytují žluté, mastné, šupinaté krusty. Často se objevují během prvních 2 měsíců po narození a vyskytují se několik dalších týdnů až měsíců. Tvorbě krust zabraňuje mytí jemným dětským šamponem a nanášení dětského oleje. V případě, že se vyskytnou známky popraskání nebo infekce kůže, objeví se svědění, otok či krvácení, nebo pokud se rozšíří i na jiné části těla, je důležité navštívit lékaře.

Léčba lupů

Vzhledem k tomu, že mezi rizikové faktory vzniku lupů patří kožní či zdravotní stavy a použití nevhodných vlasových přípravků, je zásadou pro léčbu lupů používání ověřených a spolehlivých lékárenských prostředků. S výběrem správného přípravku ochotně poradí každý lékárník. Léčba má za cíl zastavit tvorbu lupů zpomalením reprodukce kožních buněk nebo potlačením produkce kvasinek. Pravidelné mytí a kartáčování vlasů může pomoci k odstranění nahromaděných šupinek usazených na vlasové pokožce.

Léčebné šampony na lupy

V boji s původci vzniku lupů je základem správná volba šamponu proti lupům. Mytí je zapotřebí zopakovat po dvou dnech a pokožku hlavy jemně masírovat. Při značných problémech s mastnými vlasy lze interval mytí zkrátit i na každý den. Vlasy nesmí být oplachovány příliš horkou vodou a fénovány horkým vzduchem. Pokud je to možné, před použitím šamponu proti lupům je vhodné pečlivé odstranění šupinek a shluků odumřelé kůže z pokožky hlavy. Díky tomu je šampon účinnější.

Mírnější projevy onemocnění lze řešit šampony s obsahem keratolytických složek, jako je kyselina salicylová, která pomáhá pokožce hlavy zbavit se kožních buněk, avšak nezpomaluje reprodukci kožních buněk.

Přídavek antimykotické složky do šamponu pro léčbu lupů, např. Pyrithion zinku, Ketokonazol a Piroctone olamine, redukuje odlupování kůže, zpomaluje růst kvasinek a obnovuje rovnováhu vlasové pokožky.

Antiproliferační látky, tedy látky tlumící růst a množení buněk (např. uhelný dehet), snižují novotvorbu a růst buněk pokožky a působí jako přírodní antimykotikum působící proti kvasinkám a plísním. Dehtové šampony však mohou zvýšit citlivost pokožky hlavy na sluneční záření, při jejich používání je tedy vhodná pokrývka hlavy.

Jako doplňkovou léčbu je možné využít místně působící kortikoidy (tzv. topické steroidy), jež zmírňují zánět ve vlasové pokožce.

Pokud ošetření šamponem způsobuje podráždění, měl by dotyčný přestat daný šampon používat a požádat lékárníka, aby navrhl jinou variantu. Za účinné je považováno také střídání šamponů proti lupům s běžným šamponem (ne však přírodní povahy, např. březový, jež doplňkově obsahuje dráždivé chemické složky). Osvědčený šampon proti lupům může také po nějaké době přestat účinkovat. V tu chvíli je vhodné přejít na jiný šampon s jinou účinnou látkou. Přípravky proti lupům by měly na pokožce hlavy působit asi po dobu 5 minut. Příliš rychlé opláchnutí nedává účinným složkám šanci působit. Také pravidelné a přiměřené česání nebo kartáčování vlasů snižuje riziko vzniku lupů.

Na problémy s lupy má vliv i roční období, v zimních měsících se často zhoršují a v letních měsících se lupy naopak tvoří méně. Důvodem může být, že ultrafialové záření (UVA) slunce pomáhá v boji proti kvasinkám.


Přírodní léčba lupů

Pro léčbu problémů s lupy a lupénkou ukázal potenciál zelený čaj, který bojuje proti nadměrnému růstu buněk, oxidačnímu stresu a zánětu.

Čajovníkový olej získávaný z australského čajovníku (Melaleuca alternifolia) je používán jako antimykotikum, antibiotikum a antiseptikum. Pomáhá zmírňovat projevy lupů. U některých lidí však může zapříčinit alergické reakce, proto je při jeho používání třeba opatrnosti.

Mikrobiom lidské kůže

Středem pozornosti v dermatologické i kosmetické oblasti se v poslední době stal mikrobiom lidské pokožky. Porozumění kožní mikrobiotě, souhrnu životně důležitých mikroorganismů žijících na naší kůži, a udržení její rovnováhy, je nezbytným krokem k získání přehledu mechanismů odpovědných za zdravou kůži a její vzhled. Nerovnováhy ve skladbě mikrobiomu jsou spojeny se stavy kůže buď patologickými, jako je ekzém, akné, alergie nebo lupy, nebo nepatologickými, jako je citlivá, podrážděná nebo suchá kůže.


Další onemocnění vlasové pokožky

K dalším onemocněním vlasové pokožky, mezi jejichž příznaky patří také lupovitost, svědění a zánětlivost, patří lupénka, plísňové infekce a zavšivení.

Plísňová infekce vlasové pokožky

Plísňová infekce je relativně často se vyskytujícím onemocněním vlasové pokožky, jehož příčinou je mykotická infekce - Tinea capitis.

Na rozdíl od lupů a seboroické dermatitidy se vyznačuje:

-     častým vznikem již v dětství,

-     ohraničenými ložisky - prstencovitými vyrážkami,

-     lokálním nepravidelným vypadáváním vlasů,

-     lupovitostí, svěděním,

-     sporami bakterií na vlasech v blízkosti pokožky vedoucími k lámání vlasů,

-     doprovodnými zánětlivými projevy - vodnatými a zánětlivými strupy.

Zánět způsobuje přítomnost dermatofytů Trichophytan mentagrophytes nebo Trichophytan verrucosum. Zásadní je včasná léčba, aby se zamezilo trvalé ztrátě vlasů – jizvové alopecii.

Léčba

U menších projevů onemocnění je dostačující lokální antimykotická léčba, u větších je důležitá systémová perorální léčba antibiotiky (griseofulvin) v kombinaci s topickými steroidy. Jako doplňková lokální léčba jsou vhodné šampony s obsahem aktivních účinných látek, jako jsou Pyrithon zinku nebo Ketokonazol.

Lupénka

Lupénka neboli psoriáza se vyskytuje asi u 2 % světové populace. Jedná se o chronické, recidivující zánětlivé onemocnění kůže, které je mnohdy dlouhodobé, v některých případech až celoživotní. Příčina lupénky nebyla dosud prokázána, významnou roli však hraje genetická predispozice.

Čtěte podrobně článek: Psoriáza neboli lupénka.

Mezi projevy lupénky vlasové pokožky patří:

-     rychlá výměna kožních buněk epidermis stejně jako u lupovitosti a seboroické dermatitidy,

-     ohraničené, zarudlé, šupinaté partie,

-     šupinky bílé až stříbrné barvy,

-     viditelné pupínky,

-     nepravidelné svědění a pálení vlasové pokožky.

Zásadní je včasná léčba, aby se zamezilo trvalé ztrátě vlasů.

Léčba

Léčba lupénky je obtížná a dlouhodobá. Je vhodné používat šampony s obsahem keratolytik (kyselina salicylová) k odstranění shluků odumřelé kůže, k nimž je možné přidat kortikosteroidy, látky odvozené od vitaminu A (retinoidy) či přípravky s uhelným dehtem. V případě vážnějších projevů lze využít účinků fototerapie.

Zavšivení vlasové pokožky

Zavšivení neboli Pediculsos capitis je způsobeno napadením vlasů a vlasové pokožky parazitem vší dětskou (Pediculosis humanus capitis), která se živí krví z vlasové pokožky hostitele. Výskyt tohoto parazita je běžný u miliónů lidí na celém světě a všech socioekonomických skupin obyvatel.

Mezi projevy zavšivení patří viditelné malé bílé hnidy ulpívající ve vlasech v blízkosti vlasové pokožky, nejčastěji v oblasti za ušima a na šíji a viditelné dospělé vši. To vše doprovází úporné svědění vlasové pokožky. Přenos vší probíhá přímým kontaktem s infikovanými vlasy, pokrývkou hlavy, povlečením či půjčováním hřebenů na vlasy.

Léčba

Léčba zavšivení zahrnuje použití speciálních přípravků určených k hubení vší (insekticidů), které jsou dostupné v každé lékárně. Základem je také odstranění všech dosud nevylíhnutých hnid.

Závěrem:

-     je vždy nutné rozlišit druh onemocnění vlasové pokožky a tomu přizpůsobit léčbu,

-     zásadní je vybrat správný produkt péče o vlasy a vlasovou pokožku,

-     nepoužívat levné a agresivní produkty z drogerií, které mohou příznaky onemocnění naopak zhoršit, ale vždy vybrat kvalitní a šetrný přípravek z lékárny se správnou účinnou látkou na míru k danému onemocnění.

Mgr. Lucie Kovářová