Jak léčit opary

Trpíte-li na opary, nejspíš přesně víte, kdy jej můžete očekávat, a také, co vám při jeho léčbě nejvíce zabírá. Opar je poměrně běžné virové infekční onemocnění s charakteristickým průběhem, který se nejčastěji projevuje vodnatými puchýřky na rtech. Může však postihovat i oblast genitálií nebo se objevit ve formě pásu na těle.

Opar

V současné době se s původcem oparu setkalo alespoň jednou v životě až 95 % české populace. Přestože je opar nepříjemné onemocnění a někdy také dost bolestivé, nejedná se ve většině případů o závažnou infekci. Avšak její léčba je, jak už to u virových infekcí obecně bývá, poměrně nesnadná. Důležité je začít co nejdříve, dodržovat správný postup a důsledná hygienická opatření a zabránit možným komplikacím či závažnějším následkům.

Skupina herpetických virů, mezi které patří také všichni 3 původci oparů, postihuje pouze člověka. Lidských herpetických virů je celkem osm. Tento článek se zabývá přednostně prvním herpetickým virem – Herpes simplex typu 1 (HSV-1), virem, který způsobuje opar rtu, dále druhým herpetickým virem – Herpes simplex typu 2 (HSV-2) způsobující genitální opar a nakonec třetím herpetickým virem – Varicella zoster (VZV), jenž je původcem planých neštovic a následně také pásového oparu.

Opar rtu (Herpes labialis)

Virus se přenáší kontaktem se slinami, akutními kožními projevy nebo potřísněnými předměty.

Nakažení virem

Prvotní infekce probíhá ve většině případů bez příznaků. Pokud se projeví, projevuje se u dětí jako zánětlivé onemocnění sliznic a dásní v ústech – puchýřky, které se mění na bělavé až žlutozelené bolestivé ranky. Bývá doprovázeno horečkou a celkovou únavou nebo bolestí hlavy, také zápachem z úst a zduřením lymfatických uzlin v přilehlé oblasti. U mladistvých pak probíhá jako zánět sliznic v oblasti nosohltanu, mandlí, vnitřních tváří a měkkého patra. Nebezpečím je zavlečení infekce do jiných oblastí – např. oka nebo ucha následkem nedostatečného dodržování hygienických opatření.

Usídlení viru v těle

Virus se pak usídlí v nervových uzlinách, kde může přetrvávat bez povšimnutí i několik let, chráněný před buňkami imunitního systému, dokud nedojde k jeho opětovné aktivaci. Podnětem k „probuzení“ mohou být horečnatá onemocnění, zvýšená fyzická aktivita, stres, chlad nebo UV záření, hormonální nerovnováha (u žen zejména menstruace) a jakékoliv oslabení imunity. Virus putuje přes nervová vlákna až k nervovému zakončení, kde napadá slizniční nebo kožní buňky, které jsou oslabené nebo porušené.

Projevy infekce

OparJeště před prvními viditelnými projevy může být postižené místo zvýšeně citlivé, bolestivé, může mravenčit nebo pálit. Je to znamení toho, že se virus začíná množit a během jednoho až dvou dnů dojde k vypuknutí viditelných příznaků infekce.

Mezi charakteristické projevy patří puchýřky naplněné tekutinou, která je velmi infekční. Pod nimi je kůže zarudlá a oteklá, celá postižená oblast bývá citlivá a bolestivá. Někdy se několik menších puchýřků slije do jednoho velkého. Po cca 5 až 7 dnech následuje prasknutí puchýřů a vznik krvavých ran, které se hojí nažloutlými strupy. Kompletní zhojení trvá až 14 dní, pokud nedojde ke komplikacím – zavlečení infekce do jiného místa nebo zasažení postiženého místa bakteriemi.

V dospělosti je infikováno až 90 % lidí. Opětovnými projevy herpetické infekce trpí 30 - 40 % pacientů.

Pacienti s oslabenou imunitou mívají průběh infekce závažnější, provázený horečkou, zduřením lymfatických uzlin a vyústit může až v závažné postižení některých orgánů (např. plíce, játra nebo mozek). U některých lidí může dojít k zánětu rohovky nebo přechází infekce do chronického stádia ve formě herpetického ekzému.

Léčba

Základem je začít co nejdříve. Ideálně do několika hodin od prvních nepříjemných pocitů. Možností je několik a přípravků na trhu je velké množství. Cílem léčby je zamezit množení viru, zabránit výsevu puchýřků, případně podpořit hojení a zkrátit dobu celkového zhojení poškozené kůže či sliznice.

MÍSTNÍ LÉČBA

  • Antivirotika – tedy léčivé přípravky, které účinkují proti množení viru nebo brání jeho průniku do buňky. Nejčastěji se používá aciklovir (Herpesin® krém, Zovirax® krém, Aciclovir® AL atd.) nebo penciklovir (Vectavir® tónovaný krém), případně dokonasol (Erazaban®). Krémy je nutné aplikovat několikrát denně v odstupu cca 2 - 3 hodin. Pokud jsou aplikovány ihned po zjištění prvních (dosud neviditelných) příznaků, dokáží zabránit, nebo alespoň výrazně zmírnit výsev puchýřků.
  • Metody vlhkého hojení – slouží k odvádění přebytečné vlhkosti, udržují optimální prostředí pro hojení, zmírňují pálení, svědění a bolest, brání zanesení bakteriální infekce do rány a také šíření infekce z rány do okolí. Používají se náplasti (např. Hansaplast®, Herpatch® RemeSense, Compeed®, Cosmos®), které je nutno 3x denně obměňovat, případně séra s podobným efektem, jež vytváří tenký průhledný film (Urgo® Filmogel Opary, Herpatch® Serum, Herclair® herpes labialis gel). Také HemaGel®, univerzální gel, který slouží k hojení akutních i chronických ran a popálenin, se s oblibou při léčbě využívá, navíc jej stačí nanést pouze jedenkrát denně.
  • Další přípravky s protivirovým působením - možné je použít také nejrůznější dezinfekční přípravky (např. Stopangin®, Tantum Verde®, Betadine®) a přírodní léčivé látky s tea tree olejem, meduňkou, mátou, šalvějí, heřmánkem nebo propolisem (např. Biovitality® Herpesol sérum, Lips® Help mast na opary, Fixaplast® Herpes náplasti).
  • Léčivé přípravky s protisvědivým, vysušujícím a zklidňujícím efektem - tyto přípravky obsahují sloučeniny zinku, které blokují množení viru a současně pomáhají postižené místo zklidnit proti svědění a pálení. Jejich vysušující účinek je vítaný zejména ve fázi puchýřků. Používá se tekutý pudr, Imazol® krémpasta nebo třeba Sudocrem®.
  • Přípravky podporující hojení - k podpoře hojení jsou vhodné přípravky s dexpantenolem (např. Bepanthen®), s výtažky z konopí (např. Cannaderm® Cannadent regenerační sérum, Cutishelp® Oparen konopný přípravek při oparech), masti s obsahem hadího jedu (např. Oparstop®), případně univerzální hojivé krémy a masti s měsíčkem a vitaminem E.

CELKOVÁ LÉČBA

Celková léčba je vždy v rukou lékaře. Přistupuje se k ní v případech, kdy je místní léčba málo účinná, nebo neúčinná, u oslabených jedinců a u často se opakujících infekcí. Mohou být dlouhodobě podávány nízké dávky léčivých přípravků s antivirotickým působením (nejčastěji acikloviru) nebo nárazově vyšší dávky po kratší dobu. Cílem je vždy zmírnit intenzitu projevů, zkrátit dobu léčby, omezit četnost vracejících se infekcí a také minimalizovat riziko bakteriálních komplikací.

PODPŮRNÉ PROSTŘEDKY

Vhodnými doplňky klasické léčby jsou přípravky podporující imunitu, nejčastěji s obsahem betaglukanů (např. Multiimun® pastilky nebo sirup, Imunoglukan® tablety a sirup) a nukleotidů (např. Preventan® pastilky).

Doporučuje se také zvýšit příjem zinku, vitaminu C, probiotik a aminokyseliny lyzinu.

Krátkodobě je možné použít také přípravky s echinaceou, ne však déle než 8 týdnů, hodí se proto zejména jako podpůrná léčba, nikoliv dlouhodobá prevence.

Vhodné preparáty s obsahem těchto látek vám doporučí lékárník podle aktuální dostupnosti a nabídky přípravků.

ALTERNATIVNÍ ZPŮSOBY LÉČBY

Dobré zkušenosti jsou také s homeopatiky. S nástupem prvních příznaků se nasazuje rhus toxicodendron 9 CH (podává se i u planých neštovic), a to po 15 - 20 minutách 3 kuličky do zmírnění projevů, dále pak 3 – 4x denně do vymizení potíží. Jako dlouhodobá prevence se doporučuje vaccinotoxinum 15 CH v dávkování 1x týdně 10 kuliček.

Genitální opar (Herpes genitalis)

Virus napadá oblast v okolí konečníku, hráze a zevních pohlavních orgánů. Jedná se o jednu z nejčastějších sexuálně přenosných onemocnění. K prvotní infekci dochází po zahájení sexuální aktivity, tedy obvykle mezi 15 až 30 lety. Nebezpečí představuje zejména pro těhotné ženy, neboť v prvním trimestru dokáže virus způsobit vznik vrozených vývojových vad, většinou však dochází k nakažení plodu přímým kontaktem během porodu. Herpetické infekce jsou pro novorozence velmi závažné, někdy i život ohrožující.

Odhaduje se, že nemocných přenašečů bez příznaků může být až 75 %. Žen v produktivním věku, u kterých byla pozitivita na virus potvrzena, až 20 %. Infekce se vrací až u 50 % pacientů.

Projevy jsou podobné jako u oparu rtu. Průběh však bývá doprovázen obtížemi při močení, zácpou a otokem uzlin v tříslech. Vhodnou prevencí je používání kondomu, zamezení nevhodných sexuálních praktik, které přenesení viru podporují, a nestřídat sexuální partnery.

Léčba je stejná jako v případě oparu rtu. Z homeopatik se doporučuje podávat croton tiglium 9 CH.

Pásový opar (Herpes zoster)

Pásový oparPůvodcem je virus Varicella zoster, jenž je rovněž původcem planých neštovic. První setkání s tímto virem probíhá z 98 % v dětském věku, kdy se infekce projeví právě v podobě planých neštovic. Virus přetrvává stejně jako u předchozích původců v nervových uzlinách a při oslabení organismu se již projeví jako pásový opar, výsevem bolestivých puchýřků uspořádaných do skupiny, nejčastěji v oblasti hrudních a bederních obratlů. Může zasáhnout také oční část trojklanného nervu, dochází tak k postižení rohovky nebo spojivky s vysokým rizikem trvalého poškození.

Infekce je tím závažnější, čím je postižená osoba starší. Průběh je těžší, bolestivější a je vyšší riziko následných komplikací. Nejčastější z nich jsou bolesti nervů (tzv. herpetické neuralgie) postihující celou délku nervové dráhy, která je virem zasažena. Bolesti se mohou objevit až do 4 týdnů od výsevu puchýřků a trvat i 3 měsíce, nebo dokonce déle. Jejich léčba je velmi obtížná a zdlouhavá. Dále může dojít k postižení oka, ochrnutí obličejových nervů nebo zánětu mozkových blan.

Léčba probíhá jak lokálně, tak celkově v závislosti na závažnosti projevů, bolestivosti a celkového stavu a věku pacienta. Měla bych však vždy probíhat pod dohledem lékaře, který zhodnotí stav a určí ty nejvhodnější léčivé přípravky či doplňkové preparáty.

Vhodnou prevencí je vakcína. Pro děti od 9 měsíců je k dispozici proti planým neštovicím vakcína Varilrix®, která se aplikuje ve 2 dávkách. Není však součástí základního očkovacího schématu, je tedy nutná plná úhrada rodiči. Pro dospělé nad 50 let věku nebo s oslabenou imunitou je vhodná vakcína proti pásovému oparu Zostavax®, rovněž nehrazená z prostředků veřejného zdravotního pojištění, je však možno uplatnit příspěvek v rámci preventivních programů jednotlivých zdravotních pojišťoven. Tato vakcína snižuje riziko aktivace viru a pozdější komplikace (zejména bolestivé neuralgie) až o 60 - 70 %.

Všeobecná závěrečná doporučení

Z výše uvedených informací vyplývá, že je důležité zejména včasné nasazení léčby. Nepodceňujte proto první varovné signály, a pokud na opary trpíte, mějte vždy v domácí lékárničce vhodný přípravek k místnímu ošetření (případně HemaGel®, který je unikátním a univerzálním přípravkem pro léčbu a hojení jakýchkoliv ran). Můžete také kombinovat masti a gely s přípravky určenými k celkovému podávání na posílení imunity, nabídka v lékárnách je opravdu pestrá.

V případě, že se váš stav nezlepší, nebo se dokonce začne zhoršovat – objeví se zvýšená teplota, otok, brnění či strnulost svalů v postižené oblasti, ihned navštivte lékaře!

Nezapomínejte také dbát na zvýšená hygienická opatření, nejen abyste nenakazili nikoho blízkého ve svém okolí (mějte svůj ručník, svůj balzám na rty, svoji sklenici, příbor atd.), ale také abyste si sami nezanesli infekci na jinou část těla (do oka, ucha, nosu apod.).

PharmDr. Kateřina Dubská

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.

aplikace lékárny v čr