Nespavost v klimakteriu

Menopauza je poslední přirozené krvácení z dělohy (menstruace), které u žen přichází v období mezi 48. a 52. rokem věku. Poslední menstruaci předcházejí tzv. premenopauzální syndromy, kdy dochází k útlumu činnosti vaječníků a ke snížení tvorby hormonů, prodlužování intervalů mezi menstruacemi, až k jejímu úplnému vymizení. Toto období se často označuje jako přechod neboli klimakterium, neboť je přechodem mezi plodným obdobím ženy a stářím.

Nespavost

V souvislosti s vyhasnutím funkce vaječníků přicházejí také další změny, které bývají u jednotlivých žen méně či více výrazné. Nejčastěji se jedná o psychické výkyvy – náladovost, podrážděnost, zvýšené pocení a návaly horka, bolesti kloubů a hlavy, závratě, bušení srdce, sklony k přibývání na váze a velmi často také poruchy spánku.

Nespavost a její příčiny byly podrobně popsány ve stejnojmenném článku. Jedná se o jednu z nejčastějších poruch spánku, která může být v současné uspěchané době a hektickém způsobu života vnímána v podstatě jako civilizační choroba. Praktický lékař se s problémem nespavosti setkává v ordinaci každý den a lékárníci se denně setkávají s předepsanými recepty na hypnotika, která mají potíže s nespavostí odstranit. Je však důležité zabývat se příčinou nespavosti. Ne vždy jsou léčivé přípravky tím nejvhodnějším řešením.

Příčiny nespavosti v klimakteriu

Klimakterium je období plné změn. Souhrn změn, které se mohou projevovat, se označuje jako tzv. klimakterický syndrom. Projevuje se u většiny žen (uvádí se až 80 %), a to cca 2 - 3 roky před poslední menstruací. Postupně se snižuje činnost vaječníků a výrazně klesá hladina estrogenů (ženských pohlavních hormonů), což je příčinou širokého spektra obtíží.

Je-li žena starší než 40 let, mohlo by jít o tzv. premenopauzu, tedy hormonální výkyvy, které přicházejí i o několik let dříve než samotná menopauza, je však potřeba k nim přihlédnout jako k možné příčině potíží se spánkem.

Nejčastější příčinou nespavosti jsou psychické změny. Žena si uvědomuje, že s vymizením menstruace končí určitá část jejího života – období, kdy mohla být matkou. V dnešní době je poměrně časté, že žena odsouvá těhotenství až do pozdějšího věku a menopauza tak může přijít i několik let poté, co žena porodí dítě. O to jsou pak změny hůře snášeny.

Naopak ženy, které měly děti v mladším věku, čeká jiná, psychicky náročná situace, a to odchod dětí. Dospělé děti si najdou životního partnera, zatouží po samostatnosti a odstěhují se. Ovšem s dítětem mladé rodiny nespěchají. Věková hranice pro početí, jak bylo již zmíněno dříve, se posouvá. Ženy si tak musejí počkat na vnoučata i několik let. Vyrovnat se se samotou po odchodu dětí a změny denního režimu, které s tím souvisejí, bývají také častou příčinou potíží se spánkem.

Také partner prochází určitými změnami a ne vždy dokáže ženě zajistit patřičnou oporu. Nezřídka dochází k nepochopení a neporozumění vzájemným potřebám, obavám a celkově změnám, kterými oba partneři v aktuálním období procházejí. Následkem úbytku hormonů dochází u žen k problémům se zvlhčením poševní sliznice a snížení chuti k intimnostem a sexu. Muž naopak potřebuje ujištění, že je stále schopný a přitažlivý. Velmi důležitá je proto v tomto období také komunikace mezi partnery. Nespavost může pramenit i z nesouladu, který se dříve neobjevil.

Psychické změny se mohou odrazit i v jiných oblastech. Nepříznivě mohou ovlivnit například výkonnost v zaměstnání, nebo dokonce ohrozit pracovní pozici. Žena může být roztěkaná, nesoustředěná, těžko zvládá běžné činnosti nebo pracovní úkoly. Nespavost, která následuje, zhoršuje schopnost koncentrace, myšlení a celkového pracovního nasazení. Výsledkem pak bývají pocity méněcennosti a rozvoj úzkostných či depresivních poruch.

Hormonální změny jsou rovněž příčinou přibývání na váze. Na tělesnou hmotnost má vliv i psychický stav a stres, stejně jako snížená fyzická aktivita. Vnější vzhled vnímá žena velmi citlivě. Nejen výkyvy hmotnosti, ale také šedivějící vlasy, nově objevené vrásky a snižující se fyzická kondice zhoršují u některých žen zvládnutí tohoto období. Všechny tyto změny, provázející klimakterický syndrom, mohou být příčinou rozvoje spánkových poruch a nespavosti.

Nespavost však souvisí také s přirozeným stárnutím organismu a řízením rytmu spánku a bdění. Je naprosto normální, že se snižuje potřeba spánku, posouvá se doba usínání a zkracuje se čas, kdy se člověk probouzí.

Jaké jsou možnosti léčby

Zohlednit je nutné všechny faktory, které se na rozvoji nespavosti podílejí. Od výchovy a zvyklostí v rodině, zázemí a vztahu s partnerem a s dětmi, přes zlozvyky (alkohol, kouření, návykové látky), denní a spánkový režim až po užívané léky, stres a psychický stav, věk a hormonální nerovnováhu. Všeobecné postupy při léčbě nespavosti jsou podrobně rozepsány v samostatném článku. Dále se proto detailně zaměříme pouze na specifika v případě nespavosti provázející ženy před menopauzou, v jejím průběhu a po ní.

  1. 1.    spánková hygiena

Jedná se o soubor opatření, která slouží k navození příjemné atmosféry, ke zklidnění organismu a připraví tělo ke spánku. Patří k nim vhodná místnost – tichá, tmavá, vyvětraná, určená ke spánku; dále opatření týkající se jídla a pití (těsně před spaním nepít, nejíst, nekouřit), odpoledne již nepít žádné povzbuzující nápoje (káva, energetické nápoje, černý a zelený čaj atd.), vhodný není ani alkohol, neboť po něm není spánek kvalitní. Důležité je psychické naladění – neřešit před spaním žádná zneklidňující témata, naopak věnovat se relaxaci, józe, meditaci, čtení oblíbené (nerozrušující) knihy. Přes den se doporučuje zařadit fyzickou aktivitu, která přispívá k přirozené únavě a podpoře spánku.

  1. 2.    farmakologická léčba (použití léčivých přípravků)

Léčivé přípravky určené k léčbě nespavosti jsou vhodné pouze k překlenutí krátkodobé a jinými způsoby nezvládnutelné nespavosti. Důležité je uvědomit si, že léčiva, používaná za účelem zklidnění či navození spánku, mohou vyvolat závislost (psychickou i fyzickou). Je-li to tedy možné, snažte se jim vyvarovat nebo jejich užívání omezit na nezbytně dlouhou dobu (nejlépe několik dní), popřípadě léčiva střídat či dělat v užívání pauzy.

Další možností, která ovlivňuje nejen přechodem navozenou nespavost, ale klimakterický syndrom celkově, je tzv. hormonální substituční terapie (HST). Jedná se o umělé dodání ženských pohlavních hormonů (ve formě tablet, krémů, sprejů či náplastí). Tento způsob léčby je nutné vždy konzultovat s ženským lékařem (gynekologem), který nejlépe zváží přínos a rizika této formy terapie.

  1. 3. nefarmakologická léčba
  • Psychoterapie

PsychoterapieNení nad to mít kamarádku, které se můžete se vším svěřit, rozebrat s ní své starosti a pocity, ulevit svému trápení a rozptýlit se. Pokud takovou kamarádku nemáte, nezoufejte. Obraťte se na zkušeného psychoterapeuta. Nebojte se hledat toho pravého, který vám bude sympatický a před kterým se nebudete stydět. Časem se z něj stane „kamarádka“, které můžete plně důvěřovat a navíc vám dobře a objektivně poradí. Psychoterapie je jedním z nejefektivnějších způsobů, jak se se změnami vyrovnat.

  • Fytoterapie

Bylinky a přírodní produkty jsou také velmi oblíbenou metodou řešení klimakterických obtíží. Pokud vás trápí pouze nespavost, vyzkoušejte bylinky, které vás před spánkem příjemně zklidní, například levanduli, meduňku, chmel, kozlík nebo mučenku. K dostání jsou ve formě čajových směsí nebo tablet či kapek. Výběr konzultujte s lékárníkem, který má o přípravcích i účincích přehled a dokáže vám nejlépe v této oblasti poradit. Pokud vás trápí návaly horka či noční pocení, můžete vyzkoušet šalvěj. Popíjejte čaj nebo si v lékárně kupte šalvějové tablety. Nedostatek hormonů můžete zkusit kompenzovat pomocí hormonů rostlinných, nejčastěji se používá sója a červený jetel. Jedná se o tzv. fytoestrogeny, které se nacházejí také ve chmelu, lněném semínku nebo mateří kašičce (zde se tedy nejedná o bylinu, ale včelí produkt!). Přípravků ke zmírnění klimakterických příznaků (včetně nespavosti) je velké množství a budete muset nejspíš samy vyzkoušet, který přípravek vám sedne nejlépe. Mezi nejoblíbenější patří Sarapis® Soja, Menomax®, FytoFem®, Minapent®, GS Merilin®, Menoflavon® či Femiflavon® a mnoho dalších.

  • Akupunktura a akupresura

Metody tradiční čínské medicíny se v posledních letech těší nebývalé oblibě. Navíc dokážou příznivě ovlivnit, případně zlepšit více pochodů v organismu, obnovují tok energie v těle a umožňují celkově navodit rovnováhu a zbavit se nejrůznějších potíží. Pokud se rozhodnete pro tento způsob léčby, vyhledejte odborníka, který má znalosti i zkušenosti.

  • Homeopatie

Homeopatie patří rovněž k vyhledávanému způsobu léčby. Nemá žádné nežádoucí účinky a lze ji bez obav použít k léčbě jakýchkoliv potíží nebo jako doplněk jiné léčby. Výběr homeopatika byste však vždy měli nechat na zkušeném homeopatovi, který s vámi rozebere vaši situaci a podobně jako psychoterapeut zohlední vaše pocity a obavy, nejen subjektivní potíže, tedy nespavost či jiné poruchy spánku. Proto také neexistuje univerzální homeopatikum na nespavost, ale zvolí se homeopatikum přímo vám „na míru“.

  • Aromaterapie

Aromaterapie je léčba vůní těch přírodních látek, které dokáží navodit pohodu, klid a uvolnění. Využívá se spolu s masážemi, koupelemi nebo k provonění prostor (aromalampy) i ve formě tělových parfémů. V současné době se klade na tento způsob ovlivnění psychiky a tím i celkového stavu organismu stále větší důraz. Esenciální olejíčky či speciální tělové oleje a vody zakoupíte v lékárně nebo na internetu. Za účelem zklidnění se používá levandule, santalové dřevo, jasmín nebo rozmarýn.

  1. 4.    Režimová opatření

Důležitou součástí terapie je také životospráva, jídelníček, pitný režim a fyzická aktivita. Podílí se nejen na zmírnění potíží se spánkem, ale pomáhají také předcházet nadváze a osteoporóze, které jsou pro ženy v přechodu výrazným rizikem.

Závěr

Nespavost způsobená hormonálními výkyvy je pro ženy velmi nepříjemným problémem. Pokud se jedná o krátkodobé potíže, je možné je zvládnout pomocí bylinných preparátů, případně se poradit s lékařem ohledně použití léčiv, která jsou k tomuto účelu vhodná. Dlouhodobě je však potřeba zvážit i jiné, zejména psychologické příčiny a doporučit ženám psychoterapii nebo jiné alternativní způsoby terapie. Klimakterium není nemoc, přestože může být provázeno mnoha často výraznými obtížemi. Citlivý přístup a porozumění by měly být na prvním místě. Obraťte se proto se svými obavami na někoho, komu věříte, ať už je to váš ošetřující lékař, gynekolog nebo lékárník. I toto období se dá zvládnout tak, aby se žena cítila dobře fyzicky i psychicky.

PharmDr. Kateřina Dubská


Lékárna Dům zdraví, Hodonín

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.

aplikace lékárny v čr


VYUŽIJTE ON-LINE PORADNU

Ptejte se odborných farmaceutů na oblast léčiv on-line. Rádi Vám zodpoví dotazy související se správným užíváním, dávkováním či (ne)vhodným užíváním léků či lékovými interakcemi nebo s dalšími tématy z oblasti lékárenství. Poradna je anonymní, pro rychlejší a co nejpřesnější odpověď je třeba vyplnit potřebné informace o Vás.

Formulář pro on-line dotaz

Odpověď na Váš dotaz Vám bude odeslána v nejkratším možném čase, obvykle během 1 – 3 dní. Pokud by Váš dotaz přesahoval rámec kompetencí našich odborníků, informujeme Vás o tom a doporučíme Vám konzultaci u Vašeho ošetřujícího lékaře.

V případě otrav nebo podezření na předávkování léky kontaktujete Toxikologické informační středisko na telefonu

  • 224 919 293
  • 224 915 402

Otázka a odpověď budou v anonymizované podobě zveřejněny na našem portálu.

Vážíme si Vašeho soukromí

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami:
Přečtěte si naše zásady pro soubory cookie

Přihlásit se k odběru novinek