Jak na úzkostné stavy v krizi

Dění v posledních týdnech má bezesporu velký vliv na naši psychiku. Někteří lidé jsou psychicky odolnější, u některých se naopak nyní projevují úzkostné stavy, které běžně neprožívají. I s touto změnou zdravotního stavu se mohou pacienti s důvěrou obrátit na svého lékárníka. Základem je správná psychohygiena. Se zvládnutím úzkostí pomohou vybrané bylinky či léky, které může lékárník vydat i bez předpisu. Lékárník během pohovoru s pacientem také poradí, kdy je již vhodné vyhledat pomoc specialisty.

Za úzkost se nestyďte. Lékárník vám poradí stejně ochotně, jako u jiného zdravotního problému

Lékárník je důvěryhodný zdravotnický odborník, který je připraven pacientům pomoci. Ani v případě konzultace léčby duševních poruch tedy u pacienta není na místě ostych či strach z odmítnutí pomoci lékárníka. Lékárny jsou pro pacienty stále nejdostupnějším zdravotnickým zařízením.

Nespavost, bušení srdce a pocit ohrožení

Úzkostné poruchy patří mezi nejčastější duševní poruchy. Je důležité je rozpoznat co nejdříve a vypořádat se s nimi. „Úzkost je definována jako nepříjemný psychický stav, který na rozdíl od strachu nemá zřetelnou příčinu. Projevuje se pocitem ohrožení a často také nespavostí. Mezi četné příznaky úzkostných stavů se řadí bušení srdce, třes, blednutí, červenání, pocení či průjem,“ vysvětluje Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident České lékárnické komory (ČLnK). Pokud na sobě pacient tyto příznaky pozoruje, může svůj stav konzultovat s lékárníkem.

Podceňovaná duševní hygiena

„Základní radou pro pacienty trpící přechodnou úzkostí bývá konzultace v oblasti jejich duševní hygieny. Pacientům doporučujeme, aby si i ve vypjatém období zachovali v co největší míře svůj běžný denní režim a rituály. Především lidé v karanténě by měli pečovat o své psychické zdraví a udržovat pravidelný kontakt s rodinou a přáteli. Vhodnou formou jsou telefonáty nebo videohovory, které mohou do značné míry nahradit osobní kontakt. Doporučujeme také rozdělení dne na aktivní čas a dobu odpočinku, je potřeba dodržovat i pravidla spánkové hygieny. Sledování zpráv by mělo být omezeno na minimum, polovina dne strávená vnímáním negativních informací rozhodně psychice nepomůže,“ vysvětluje možnosti prevence i řešení lehčích forem úzkosti PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D., viceprezident ČLnK.

Levandule, chmel či kozlík – účinná fytofarmaka

Řešením úzkostných stavů je i užívání léčivých přípravků s prokázaným účinkem. „Pokud je možné řešit stav samoléčbou, lékárník na základě rozhovoru s pacientem doporučí vhodný léčivý přípravek, nejčastěji ve formě tablet, nebo léčivé čajové směsi,“ upřesňuje PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D.

Úzkostné stavy lze řešit pomocí léčiv rostlinného původu, tzv. fytofarmak. „V lékárenství se tradičně k řešení přechodných úzkostných stavů využívají byliny, které jsou součástí registrovaných léčiv s ověřenou účinností. Levandule působí proti úzkosti a zároveň je bez sedativních účinků. Mezi další účinná fytofarmaka patří meduňka, mučenka, chmel, kozlík či třezalka. Z minerálních látek je možné doplňovat hořčík,“ uvádí k pomoci při úzkostných stavech lékárnice a tisková mluvčí ČLnK Mgr. Michaela Bažantová.

Čtěte také: Léky na uklidnění: Pomůže klasická lékárna i přírodní léky

Užíváte přípravky proti úzkosti? Pozor na nevhodné kombinace

„Jako u všech ostatních léčivých přípravků je nutné se vyvarovat nevhodných kombinací, interakcí a kontraindikací. Na ty pacienty upozorní lékárník při výdeji léčivých přípravků, tzv. dispenzaci,“ vysvětluje lékárnice Mgr. Michaela Bažantová a dále doplňuje: „Obecně by si pacienti měli ohlídat kombinaci léčivých přípravků proti úzkosti a látek povzbuzujících, které často způsobují i nervozitu. Pozor tedy na kávu, černý i zelený čaj a energetické nápoje nebo léčivé přípravky na bolest s obsahem kofeinu, hlavně před spaním.“

„Při výdeji léčivých přípravků je zásadní, aby pacient lékárníkovi sdělil, jaké jiné léky či doplňky stravy užívá a jaké má zdravotní potíže. Ne vždy si však pacient všechny své léky pamatuje, do budoucna i při samoléčbě pomůže možnost lékárníka nahlížet do lékového záznamu pacienta, aby nedošlo k nevhodné kombinaci léků,“ říká závěrem Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident ČLnK.

Náš tip: Jak na recept v mobilu?