Migréna a klastrová bolest

MIGRÉNA

Migréna je intenzivní a velmi silná bolest hlavy, která v Česku postihuje asi 15 % lidí, přičemž až 3krát častěji ženy než muže. Většinou postihuje jen část hlavy (ty se mohou střídat nebo mohou být postiženy všechny najednou) a předpokládá se, že je způsobena náhlým rozšířením cév, které zásobují mozek, tím dojde k podráždění nervů a rozvíjí se prudká tepavá bolest. Na rozdíl od jiných běžných bolestí hlavy, které bývají spíše tupé, tlakové (označují se jako tenzní) a lokalizují se v oblasti týlu, zasahuje migréna horní polovinu hlavy až do oblasti kolem oka.

V některých případech bývají předzvěstí určité signály, které se označují jako aura. Objevují se několik minut až hodinu před nástupem vlastní bolesti hlavy. Mohou to být poruchy zraku, mravenčení nebo necitlivost některých částí těla, neklid, podrážděnost a deprese. Migrénu obvykle provází nevolnost, zvracení, citlivost na světlo a hluk a bolest se zhoršuje fyzickou činností. Trvá několik hodin, ale i několik dní. První migréna většinou zaútočí někdy v období puberty. Četnost se s přibývajícím věkem snižuje, ale doba trvání se prodlužuje. Přesáhne-li frekvence více než polovinu dní v měsíci, hovoří se již o chronické migréně. Nebezpečí nastává v případě, kdy dochází k poruchám prokrvení mozku. Pokud je tedy aura, signalizující nástup migrény, delší než cca 1 hodinu nebo jsou bolesti dlouhodobé (3 dny a více), obraťte se na lékaře.

Migréna mívá konkrétní spouštěcí faktory, které jsou u každého jedince individuální, a je dobré, chceme-li zjistit, který faktor migrénu vyprovokuje, vést si deník, do kterého si budeme pravidelně zapisovat denní činnosti, jídelníček, pitný a spánkový režim. U žen bývají vyvolávajícím činitelem hormonální výkyvy související s menstruačním cyklem nebo menopauzou.

Častými spouštěcími faktory jsou:

• některá jídla (nejčastěji sýry, které obsahují dráždivé látky, vznikající během jejich zrání, čokoláda, červené víno, citrusové plody nebo pšenice) a potravinářské přísady, zejména glutamáty, umělá sladidla a konzervační látky (dusičnany, dusitany a siřičitany),
• změna počasí, tlaku,
• dietní chyba, přejídání nebo naopak vynechávání pravidelných denních jídel, nadmíra alkoholu, kofeinu nebo nikotinu,
• silný zrakový, čichový nebo zvukový vjem (silná vůně, blikající světlo, intenzivní zvuk),
• nedostatečný nebo nepravidelný spánek,
• stres,
• úraz nebo jiné poškození mozku.

Náchylnější jsou rovněž osoby, které mají k tomuto onemocnění vrozené dispozice. Také nedostatečný příjem hořčíku a jeho nízké množství v těle, které zvyšuje náchylnost ke křečím, je spolupůsobícím faktorem stejně jako nedostačující příjem tekutin, jenž souvisí s nerovnováhou iontů v organismu. Dalšími možnými iniciátory jsou také spoušťové body, tedy citlivé body ve svalech, ve kterých se hromadí napětí.

Postižená osoba je většinou zcela neschopna jakékoliv činnosti, potřebuje ticho, klid a tmu, popřípadě spánek. Okamžitou úlevu přináší omývání obličeje studenou vodou, chladné obklady šíje a dostatek tekutin – nejlépe čisté vody, kterou je možné doplnit vhodným bylinným čajem (více o bylinách se dočtete níže) nebo iontovým nápojem (např. Iontia® sáčky).

Léčba

Běžné léky proti bolesti nebývají příliš účinné, trpíte-li na občasné nebo časté bolesti hlavy tohoto typu, měli byste být v odborné péči neurologa. Jen ten dokáže s vaší pomocí odhalit spouštěcí faktor a zvolit individuální léčbu. Ta se může zaměřit na odstranění bolesti pomocí léků proti bolestem (např. přípravků s obsahem indometacinu nebo kombinovaných přípravků, které obsahují paracetamol spolu s kofeinem nebo kodeinem), zmírnění nevolností a nucení na zvracení (léčiva s metoclopramidem nebo thiethylperazinem), případně lékař zvolí léky určené přímo k léčbě migrény, tzv. triptany.

Pokud je migréna doprovázena úzkostnými stavy nebo depresí, je vhodné nasadit také antidepresiva, u osob, které trpí navíc vysokým krevním tlakem nebo bušením srdce, se pak léčba zaměřuje na upravení krevního tlaku a srdeční činnosti. V některých případech se volí i léčiva ze skupiny antiepileptik, která snižují dráždivost nervů.

Alternativou mohou být také homeopatika, která mohou mít pozitivní vliv na celkovou kvalitu života. Jejich použití je individuální a je potřeba vyhledat odborníka – lékárníka nebo homeopata, který podle specifických příznaků určí správný homeopatický přípravek. Používá se např. natrum muriaticum (silné migrény se zrakovými potížemi), staphysagria (bolesti navozené rozčilením nebo potlačovaným hněvem), lycopodium (pravostranné bolesti hlavy spojené s nadýmáním a plynatostí) nebo lachesis (levostranné bolesti hlavy, migrény spojené s hormonálními výkyvy).

Bylinná léčba se pak zaměřuje na zlepšení krevního zásobení mozku (ginkgo, hloh, verbena, šalvěj), uklidnění a navození psychické harmonie (levandule, heřmánek, meduňka, třezalka), v případě hormonální nerovnováhy se používá ploštičník, který bývá součástí kombinovaných přípravků pro ženy v menopauze (např. Menofem®, Minapent®, GS Merilin®). Obecně uznávané bylinné antimigrenikum je kopretina řimbaba, ta působí podobně jako triptany, přímo na hladkou svalovinu cév v mozku (např. Flavomigran™). Ne všechny bylinné přípravky jsou však vhodné pro každého. Jejich použití je nutno v závislosti na zdravotním stavu případně další léčbě konzultovat s ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem.

Preventivně je možno podávat omega 3 nenasycené mastné kyseliny, které mohou snižovat četnost, intenzitu i délku migrenózních záchvatů až o 86 % při dlouhodobém užívání. Najdeme je v rybím, lněném, pupalkovém nebo brutnákovém oleji – vhodný přípravek můžete vybrat společně s lékárníkem. Pozitivní vliv má také podávání hořčíku, samostatně nebo v kombinaci s vitaminem B6, který má blahodárný účinek na nervy (např. Magne B6®, Magnex®, Zdrovit Maxi Mag® apod.).

Zajímavou alternativou může být rovněž terapie založená na principech tradiční čínské medicíny. Je však potřeba vyhledat a navštívit odborníka, který je v tomto oboru vzdělaný a zároveň má již nějakou praxi.

Vyzkoušet můžete i akupunkturu, která má velmi uspokojivé výsledky v prevenci i léčbě záchvatů migrenózních bolestí. K očekávanému efektu je nutno podstoupit několik aplikací (min. 6-8), nejlépe 1x týdně, ty přinášejí podstatné zlepšení (někdy dokonce úplné vyléčení) a snížení nutnosti podávání léků proti bolestem, které samy o sobě při častém a dlouhodobém užívání vyvolávají bolesti hlavy.

Doplňkovou možností terapie je cvičení zaměřené na posílení svalů v oblasti krční páteře, relaxační a meditační cvičení – některá tato cvičení jsou vedena psychology a jsou hrazena ze zdravotního pojištění (informovat se můžete u svého ošetřujícího lékaře nebo psychologa, na internetu nebo ve svém okolí). Důležitý je samozřejmě dostatečný pitný režim a spánek, pravidelná strava nebo tzv. eliminační dieta s vyloučením možných spouštěcích faktorů.

Pokud se vám nedaří zvládnout migrénu běžně dostupnými léky proti bolesti (např. Ibalgin®, Panadol®, Migralgin® apod.), měli byste vyhledat odbornou pomoc (třeba na stránkách www.linkaprotibolesti.cz). Migréna není obyčejná bolest hlavy, je to onemocnění, v některých případech dokonce chronické, které postihuje celý organismus a významně snižuje kvalitu života, chuť vykonávat obvyklé činnosti a koníčky, pečovat o rodinu a v neposlední řadě značně ovlivňuje práceschopnost.

KLASTROVÁ BOLEST neboli cluster headache (tzv. nakupené bolesti hlavy)

Tento typ bolesti hlavy je 4-5x častější u mužů a lokalizuje se charakteristicky v oblasti kolem očí, odkud může přecházet dolů po tváři až k rameni nebo nahoru ke spánku. Pravděpodobnou příčinou je postižení cév, zejména v oblasti kolem očí, vytváří se tlak na krční tepnu a vzniká podráždění nervů v jejich blízkosti. Jiná teorie udává jako příčinu zvýšenou tvorbu mozkové hmoty v podvěsku mozkovém. Ten je součástí mezimozku, který řídí mimo jiné biorytmy. Tím se vysvětluje pravidelný nástup a opakování záchvatů.

Projevuje se jednostrannou, velmi intenzivní a palčivou bolestí, provázenou nadměrným slzením a zarudnutím oka nebo otokem sliznice a ucpaným nosem na téže straně. S nástupem bolesti přichází neklid a silné rozrušení, postižený má chuť pobíhat a křičet, někteří dokonce uvádějí, že by nejraději tloukli hlavou do zdi, nebo dokonce spáchali sebevraždu. Klastrová bolest se tak řadí mezi jedny z nejsilnějších bolestí vůbec.

Na rozdíl od migrény je její výskyt poměrně vzácný a obvykle se objevuje v epizodách s měsíčními, ale i ročními pauzami, kdy má postižený člověk klid. Tyto epizody přicházejí v určitém období (jaro, podzim) a v určitou denní dobu. Nástup klastrové bolesti dokáže postiženého probudit ze spaní. Trvá desítky minut až několik hodin a může se během dne i několikrát opakovat (uvádí se až 8 ataků za den nebo za noc).

Léčba, stejně jako u migrény, by měla být indikována odborným lékařem, kterým je zejména neurolog. Důležité je najít takového lékaře, který se v této problematice vyzná, dokáže diagnostikovat toto závažné onemocnění a indikovat odpovídající léčebný postup.

PharmDr. Kateřina Dubská

Lékárna Dům zdraví, Hodonín