Kozí mléko

Pro naše babičky nebylo kozí mléko ničím neobvyklým. V dřívějších dobách byla koza běžné hospodářské zvíře. Kozí mléko, tvaroh nebo máslo sloužily nejen k jídlu, ale také k léčbě. V současné době bychom už kozu chovanou v domácnosti jen těžko hledali, přesto se zájem o kozí mléko a produkty z něj stále zvyšuje.

PÍT ČI NEPÍT MLÉKO?

Názory na konzumaci mléka v pozdějším dětském věku a v dospělosti jsou různé. Často se můžeme setkat s názorem, že člověk je jediný tvor, který pije mléko mnohem déle, než je nutné, a že to není ani přirozené, ani zdravé. Opak je však pravdou. Člověk pije mléko již odnepaměti. Mléko a mléčné výrobky jsou nezastupitelným zdrojem vápníku. Vápník je sice obsažen i v potravinách rostlinného původu, pro tělo však není stejně snadno vstřebatelný, jako je ten z mléka (např. špenát), nebo jej obsahují málo na množství, které běžně jíme (např. mák, ořechy, kapusta nebo květák). Odborníci se tak shodují, že až 70 % vápníku získáváme právě z mléka a mléčných výrobků.

Někteří také tvrdí, že mléko zahleňuje organismus. Českomoravský svaz mlékárenský ovšem jednoznačně vyvrací i tento mýtus. Mléko je emulze, to znamená, že se v podstatě jedná o drobné kapky tuku rozptýlené ve vodě. Při jeho pití se tvoří na sliznicích zažívacího traktu ochranný film, který může budit dojem „zahlenění“, dříve však bylo tohoto efektu využíváno při zánětech této sliznice, navíc se během krátké doby film přirozeným způsobem rozloží a nikde jinde se nehromadí.

Rovněž zpracování a teplená úprava mléka probíhá šetrně a bez jakýchkoliv přidaných „éček“ tak, aby byla zajištěna mikrobiální čistota a trvanlivost. Ke ztrátě výživných látek těmito postupy téměř nedochází. Oproti mléku čerstvému, u kterého je před konzumací také nutná tepelná úprava, dělají ztráty maximálně 10 %.

KOZÍ MLÉKO VERSUS KRAVSKÉ

Přestože se u nás převážně konzumuje mléko kravské, kozí mléko má oproti tomu kravskému nejednu výhodu. Liší se obsahem tuku, bílkovin a laktózy (mléčného cukru).

Významné je především složení bílkoviny kaseinu, která je v případě kravského mléka důvodem vzniku alergie. Alergie na bílkovinu kravského mléka patří mezi nejčastější potravinové alergie u malých dětí. U nás postihuje až 5 % dětí a projevuje se ve většině případů do 1 roku života, nejčastěji jsou to kožní reakce (svědění, kopřivka, ekzém apod.), zažívací nebo dechové obtíže (průjem, zvracení, nechutenství, zácpa, alergická rýma, dušnost a kašel). Z dlouhodobého hlediska je pak významná zejména opožděná reakce, která může vyústit v rozvoj astmatu či atopického ekzému. Nespecifickými projevy jsou často celkové neprospívání, neklid, spánkové potíže a podrážděnost spojené s nechutenstvím.

V tomto ohledu by mohlo být kozí mléko, co se týče živočišného mléčného zdroje, velmi vhodnou alternativou. Bílkovina kozího mléka má totiž jiné složení s minimálním obsahem právě oné alergizující části.

K lepší stravitelnosti přispívá také jemnější rozptýlení tukových kapek. Kozí mléko je ze všech dalších živočišných zdrojů nejpodobnější mateřskému mléku.

Na druhou stranu je to právě tuk, který zodpovídá za specifickou „vůni“ a chuť kozího mléka, která není pro každého příjemná a snesitelná. Pokud je právě toto příčina toho, že se mléčných produktů z kozího mléka straníte, vyzkoušejte odtučněnou variantu, která není chuťově tolik výrazná.

Co se týče laktózy, tedy mléčného cukru, je v kozím mléce její obsah srovnatelný s mlékem kravským. Osoby s nesnášenlivostí laktózy (což je zcela jiné onemocnění než alergie na bílkovinu kravského mléka!) tedy nemohou konzumovat ani mléko kozí. Výjimkou jsou zrající kozí sýry, u kterých se během zrání snižuje množství laktózy na minimum.

Čtěte také: Laktózová intolerance

POZITIVNÍ ÚČINKY KOZÍHO MLÉKA

Že je kozí mléko lépe stravitelné než mléko kravské, je již pravděpodobně zřejmé. Jak je to ale s výživovými látkami?

Kozí mléko má vysoký obsah minerálů (vápník – až o 30 % více než v kravském mléce, hořčík, draslík, mangan), stopových prvků (fosfor) a vitaminů (A, E a C – dokonce až 5x vyšší než kravské mléko). Díky nižšímu obsahu karotenoidů (látky, ze kterých se tvoří betakaroten) je mléko téměř křídově bílé oproti nažloutlému mléku kravskému. Má také o něco málo nižší energetickou hodnotu. Významný je obsah specifických mastných kyselin (např. kyselina kaprinová, kaprylová, laurinová, palmitová, stearová, linolová), kterým je připisován pozitivní vliv na játra, pohybovou soustavu, imunitní systém, nervovou soustavu, trávicí systém, kůži a dokonce ochranný efekt na výstavbu a obnovu buněk – antikarcinogenní vlastnosti (proti rakovině).

Dříve se využívaly kozí produkty (mléko, máslo, syrovátka) především k léčbě revmatických potíží (díky obsahu kyseliny uhličité), plicních onemocnění (tuberkulóza), zánětů sliznice žaludku a střeva a zlepšení onemocnění kůže (zarudnutí, vyrážky).

V současné době se doporučují kozí produkty (nejlépe zakysané – jogurty, tvaroh a přírodní sýry) jako prevence při chronické zácpě, ochrana žaludeční sliznice při častém užívání protizánětlivých léků (např. ibuprofen), při migrénách způsobených alergií, při stresu a poruchách koncentrace nebo nejrůznějších kožních onemocněních.

Vhodné jsou pravidelné kúry v délce 6 - 8 týdnů, během kterých se konzumují produkty z kozího mléka (denně cca sklenice mléka nebo syrovátky, případně obden cca 100 g jiného kozího produktu). Kúra by se měla opakovat alespoň 2 – 3 krát do roka. Vybírejte však kvalitní zdroje potravin. Důležitý je také způsob chovu koz, ze kterých se mléko získává (podobně jako u všech zvířat chovaných pro maso či mléko).

KOSMETIKA S OBSAHEM KOZÍHO MLÉKA

Kozí mléko je považováno za elixír nejen zdraví, ale i krásy, a to už od časů Kleopatry nebo Hippokrata.

Pro zpracování v kosmetickém průmyslu se využívá především tuku a syrovátky (ta vzniká z mléka po oddělení tvarohu).

  • Tuk – slouží k doručení účinných látek do hlubších vrstev kůže a také k rychlejšímu obnovení kožní bariéry, která chrání pokožku před dehydratací, poškozením nebo vniknutím nežádoucích bakterií či plísní.
  • Syrovátka – podporuje hydrataci a zlepšuje prokrvení.

Významný je také obsah ovocných kyselin (tzv. AHA – např. kyselina mléčná a citronová), které zlepšují látkovou výměnu buněk, zásobení tkání živinami a kyslíkem a hydrataci. Kromě toho podporují hojení a rychlejší obnovu poškozených tkání (regeneraci) a brání množení bakterií (bakteriostatický účinek). Navíc chrání pokožku proti účinkům volných radikálů (antioxidační efekt), tím ji omlazují, zvláčňují a vyhlazují. Nepochybně žádoucí je také zvýšení odolnosti vůči škodlivému účinku UV záření. Brání tak předčasnému stárnutí pokožky.

Kromě ovocných kyselin obsahuje tato kosmetika také vitaminy skupiny B, dexpantenol, kyselinu pantotenovou, koenzym Q10 a minerály, důležité pro zvláčnění, zklidnění a hydrataci kůže.

DALŠÍ VYUŽITÍ KOZÍHO MLÉKA

Kromě výše zmíněných způsobů se kozího mléka využívá také v homeopatii. Pod názvem Lac caprinumse skrývá právě kozí mléko.

Použití tohoto homeopatika (stejně jako všech dalších) je cílené a individuální a mělo by být doporučeno zkušeným homeopatem nebo lékárníkem zabývajícím se homeopatií. Přestože nehrozí jakýkoliv nežádoucí efekt, nedostaví se při nevhodném použití žádaný účinek.

Kozí mléko je stále předmětem zkoumání a testování. V některých zemích patří produkty z kozího mléka mezi oblíbené speciality (např. Francie, Německo, Holandsko). Také u nás se jejich obliba neustále zvyšuje. A není divu, nejde jen o specifickou chuť, na kterou nedají mnozí dopustit, ale také o výjimečný blahodárný účinek na náš organismus.

PharmDr. Kateřina Dubská