Jak snížit cholesterol?

Cholesterol je všeobecně považován za nepřítele lidského těla, zejména pak srdce a cévního systému. Zvýšená hladina v krvi je alarmujícím ukazatelem rizika ucpání cév, trombózy, mozkové mrtvice nebo infarktu. Ale je cholesterol pro tělo člověka opravdu škodlivý? Jak souvisí hladina cholesterolu v krvi s rizikem rozvoje cévního onemocnění? Je dobrý, nebo špatný? A je možné ovlivnit, aby se neukládal v cévách?

Cholesterol

Cholesterol patří mezi látky tělu vlastní. Tvoří se převážně v játrech, ale také v kůži, ve střevě nebo v nadledvinách (cca 1 g denně), částečně se také získává potravou (cca 0,3 g). Struktura, kterou cholesterol má, se využívá v těle jako základ k tvorbě hormonů, vitaminu D nebo žlučových kyselin (podílejí se na trávení tuků). Dále se cholesterol účastní na stavbě buněčných membrán. Jeho přítomnost je tedy pro organismus nezbytná a jeho úloha nezastupitelná.

V krvi se vyskytuje ve formě tzv. LDL nebo HDL cholesterolu. Jedná se o specifické částice (lipoproteiny), které cholesterol přenášejí z jater do cév (lipoproteiny o nízké hustotě neboli Low-Density Lipoproteins = LDL), tato forma se často označuje jako „špatný cholesterol“, nebo z cév do jater (lipoproteiny o vysoké hustotě neboli High-Density Lipoproteins = HDL), kde je dále využit pro aktuální potřeby organismu, což je žádoucí, proto se označuje jako „dobrý cholesterol“. Základem těchto částic jsou tzv. triglyceridy, tedy tuky ze vstřebané potravy. Proto nás při zjišťování hladiny cholesterolu v krvi zajímá nejen množství celkového cholesterolu, ale především hladina LDL cholesterolu, HDL cholesterolu a triglyceridů. Všechny tyto hodnoty informují o hladině tuků v krvi a případného rizika rozvoje cévního onemocnění.

Za optimální hladinu celkového cholesterolu v krvi je považováno rozmezí cca 5 - 5,5 mmol/l, LDL cholesterolu v závislosti na věku a pohlaví rozmezí 1,5 - 4,5 mmol/l a HDL cholesterolu 1,1 - 2,3 mmol/l.

Jedná se však pouze o hodnoty. Konkrétního člověka a jeho sklon k případnému riziku kardiovaskulárních onemocnění je potřeba posuzovat z více hledisek. Zvážit možnost dědičných dispozic ke zvýšeným hladinám cholesterolu v krvi, zohlednit způsob života, jídelníček, míru stresu a další faktory, které se mohou v závažné míře na stavu cév podílet.

Jak je to s usazováním cholesterolu v cévách

Cholesterol sám o sobě zdravé cévy nepoškozuje a neusazuje se tam, kde není potřeba. Není tedy prvotní příčinou cévních onemocnění, jako je infarkt, mozková mrtvice, ischemická choroba srdce nebo dolních končetin. Cévní plát (tzv. aterosklerotický plát), který je tvořen LDL cholesterolem poškozeným účinkem volných radikálů (oxidací), dále tzv. pěnovými buňkami (bílé krvinky pohlcující LDL cholesterol) a vápenatými usazeninami, způsobí ztrátu pružnosti cév a spolu s krevními sraženinami může být příčinou až úplného zamezení průchodnosti cév. Následky mohou být velmi vážné až smrtelné. Pláty se však usazují pouze tam, kde už je céva nějakým způsobem poškozená – v místě, kde se rozvíjí zánět.

Zánět vzniká zejména konzumací nevhodných, průmyslově zpracovaných či nešetrně tepelně upravených potravin. Mezi nezdravé tuky, které se podílejí na rozvoji zánětlivých ložisek, patří především tzv. trans tuky (trans mastné kyseliny) a omega-6 nenasycené mastné kyseliny.

TRANS TUKY se vyrábějí tzv. ztužováním olejů. Je to proces, kdy se z tekutého oleje vyrobí tuhý tuk s optimálními vlastnostmi pro uchování a použití. Je odolný vůči oxidaci, stabilní a snadno roztíratelný. Dříve byly tyto částečně ztužené tuky běžně k dostání ve formě margarínů. V současné době jsou součástí polotovarů a pochutin – jemné a trvanlivé pečivo, polevy, cukrovinky, sušenky, brambůrky apod. Proto je nezbytné sledovat složení výrobků a těmto potravinám se pokud možno vyhýbat.

Kromě toho vznikají trans kyseliny také přepalováním olejůa tuků při vysokých teplotách (uvádí se kolem 220 - 240 stupňů Celsia). Velké množství se proto vyskytuje ve smažených jídlech (především jídla z rychlého občerstvení, ale všeobecně připravovaná na přepáleném oleji).

Trans tuky zvyšují v krvi hladinu LDL cholesterolu a snižují hladinu HDL cholesterolu.

OMEGA-6 NENASYCENÉ MASTNÉ KYSELINY jsou součástí běžně používaných rafinovaných (čištěných) olejů. V těle se přeměňují na látky, které podporují vznik a rozvoj zánětu, křečovité stažení průdušek (bronchokonstrikci) a tvorbu krevních sraženin. Na rozdíl od zdraví prospěšných tzv. omega-3 nenasycených mastných kyselin, které nejsou ve stravě tak hojně zastoupeny (vyskytují se především v tučných mořských rybách, avokádu nebo vlašských ořeších) a mají na tělo přesně opačné účinky.

Doporučený poměr těchto nenasycených mastných kyselin (omega-3 : omega-6) je 1:2 (až 1:4). Ve skutečnosti je však zjištěný poměr cca 1:20. Což je pravděpodobně tou hlavní příčinou zvýšené úmrtnosti na kardiovaskulární choroby (uvádí se, že představují polovinu všech úmrtí v české republice).

Příznivý efekt omega-3 nenasycených mastných kyselin je natolik významný, že pokud by se podařilo změnit jídelníček tak, že by byl poměr omega-3 ku omega-6 alespoň 1:4, snížila by se úmrtnost až o 60 %. Rovněž by zřejmě došlo také ke snížení výskytu alergických onemocnění, jako je bronchiální astma, a autoimunitních onemocnění (revmatoidní artritida). Pravděpodobně by došlo i k poklesu výskytu psychiatrických a některých, v současné době velmi častých nádorových onemocnění (rakovina prsu, prostaty a tlustého střeva) a depresí.

Vitamin C

Jedna z teorií uvádí, že příčinou usazování cholesterolu v cévách by mohl nedostatek vitaminu C. Vitamin C je totiž nezbytný pro tvorbu kolagenu v těle. Určitý typ kolagenu tvoří i výstelku cév a je-li céva poškozena (a kvůli nedostatku vitaminu C není k dispozici kolagen), využívá organismus náhradní řešení a upotřebí k opravě právě cholesterol. Tím se snaží kompenzovat riziko krvácení. Podle této teorie vede tedy chronický nedostatek vitaminu C k dalšímu a dlouhodobému usazování cholesterolu v cévách.

Co můžeme udělat, abychom riziko cévních onemocnění snížili?

1. Změna jídelníčku – základem je úprava stravy se zaměřením na výběr „zdravých“ tuků a olejů (olivový, řepkový, lněný) a vhodnou tepelnou úpravu.
Měli bychom omezit množství nasycených mastných kyselin (tuhé tuky - sádlo, máslo) a jejich zdroje volit s ohledem na chov zvířat (zvířata chovaná volně na slunci, přirozeně krmená, bez obilovin a geneticky upravených směsí).

Zcela vyloučit trans tuky!

Střídmě používat oleje s omega-6 nenasycenými mastnými kyselinami. Zařadit potraviny se zvýšeným zastoupením omega-3 nenasycených mastných kyselin – alespoň 2 - 3krát do týdne konzumovat mořské ryby, ořechy nebo avokádo (případně se poradit v lékárně s výběrem vhodného přípravku).

2. Pravidelný pohyb – odráží se na celkovém zdravotním stavu a přispívá také k prevenci srdečních a cévních onemocnění.
3. Odbourání stresu, zákaz kouření.
4. Zvýšit přísun látek, které mají příznivý vliv na cévy – brání poškození lipoproteinových částic a cholesterolu, omezují vstřebávání cholesterolu a žlučových kyselin ve střevě, brání tvorbě cholesterolu v játrech, případně zvyšují hladinu HDL cholesterolu v krvi.

Jedná se například o tyto látky:

  • Vitamin B3 (niacin), vitamin C
  • Antioxidanty (flavonoidy v citrusech a v čajovníku, cibule, česnek, lykopen v rajčatech, vitaminy C a E, selen a zinek, koenzym Q10)
  • Betaglukany (vysoké množství najdeme např. v hlívě ústřičné nebo se získávají z kvasinek Saccharomyces boulardii)
  • Vláknina (ovoce a zelenina, celozrnné pečivo, případně přípravky, jako je Psyllium)
  • Chia semínka
  • Pravidelné nízké dávky alkoholu – příznivý účinek skleničky vína, případně sklenice piva na kardiovaskulární systém byl už mnohokrát prokázán, je však nezbytné zdůraznit, že se jedná pouze o malé dávky (ve větším množství je efekt opačný, kromě toho jsou zatížena játra a rozvíjí se závislost s výrazným sociálním dopadem!)
  • Lecitin (sója)
  • Betasitosteroly (obsahuje je např. kustovnice, avokádo, otruby)
  • Adaptogeny – Reishi, ženšen pravý, šišák bajkalský
  • Další látky (např. chlorella, rakytník řešetlákový, gurmar – podporuje také snížení cukru v krvi, artyčok a jiné)

Závěrečná doporučení

Lidé se zvýšenou hladinou cholesterolu v krvi odcházejí od lékaře s doporučením na úpravu stravování a pravidelný pohyb. V téměř 100 % případů však také s předepsanými léčivy, která snižují hladinu cholesterolu v krvi. Měli bychom si však uvědomit, že nestačí jen vzít pilulku, a ta vyřeší všechno za nás. Nehledě na vedlejší účinky, které s sebou dlouhodobé užívání léčivých přípravků zasahujících do tvorby cholesterolu v játrech nese. Navíc konkrétně v případě cholesterolu závisí míra úspěchu z velké části právě na našem přístupu. A ve hře je ta nejvyšší cena, dlouhý a zdravý život.

PharmDr. Kateřina Dubská.