Nespavost u dětí

O nespavosti obecně jste se mohli dočíst v článku „Příčiny nespavosti“. Nespavost u dětí, její příčiny i léčebné postupy však mají svá specifika, která vycházejí z utváření spánkového režimu postupně od narození až do období dospívání a také z individuální potřeby spánku u dětí různého věku. Často jsou tak přirozené projevy chování v souvislosti se spánkem mylně chápány jako příznaky nespavosti.

Spánek u dětí

Přestože jsou v daném věku normální. Rodiče se však mohou nevhodným přístupem sami podílet na rozvoji problému s usínáním a spánkem. Proto je velmi důležité především porozumět potřebám a projevům dítěte v každém věkovém období a dbát na dodržování správného spánkového režimu.

Spánek u dětí

Potřeba spánku a délka spánku se s věkem dítěte mění. Novorozenci prospí až 18 hodin denně a nevydrží být vzhůru déle než několik desítek minut v kuse. Přitom téměř polovinu spánku zahrnuje tzv. aktivní spánek (neboli REM fáze). Klidný spánek (non-REM) zaujímá pouze asi čtvrtinu celkového času, který novorozeně prospí. Kojenci s postupným zaváděním určitého režimu, který je závislý zejména na intervalech krmení, začínají od cca 3. měsíce věku rozlišovat denní a noční spánkový rytmus s obvyklou maximální dobou spánku mezi půlnocí a 5. hodinou ranní. Kolem 1 roku už převládá spíše klidný spánek nad spánkem aktivním. V tomto období má velký význam výchova rodičů, zavedení pravidelného spánkového režimu, ale také psychická pohoda v rodině, mezi rodiči navzájem a utváření vztahu rodičů k dítěti. Veškeré dění kolem sebe děťátko velmi citlivě vnímá a přiměřeně na něj reaguje. Je důležité si uvědomit, že většina kojenců nespí souvisle, ale opakovaně se budí. Probuzení je často doprovázeno pláčem. Je to zcela normální, neboť si dítě zvyká na to, že už není v maminčině bříšku, a může se cítit osamocené (odborně se tomu říká separační úzkost). Je tedy velmi důležité ubezpečit jej, že jsme jej neopustili a že jsme neustále nablízku.

S rostoucím věkem potřeba spánku postupně klesá a spaní přes den postupně ubývá (většinou zcela mizí s nástupem do školy). Zvýšené nároky na odpočinek a spánek se objevují během nemoci, při nadměrné zátěži a také v období růstu. V předškolním věku přibývá klidných fází spánku. Přechody mezi jednotlivými fázemi spánku (aktivními a klidnými) mohou být doprovázeny nočními můrami, které plynulý průběh spánku narušují. Časté noční probouzení provázené křikem nebo pláčem může být rodiči dítěte vnímáno jako nespavost. I tato etapa však pomine.

Období dospívání je charakteristické zvýšenými nároky po fyzické i psychické stránce. Je též spojeno s vyššími požadavky na délku a kvalitu spánku. Klidné fáze spánku zahrnují největší podíl. Obvyklé je rovněž posunutí doby, kdy chodí dítě spát, a to nezřídka do pozdních nočních hodin. Pokud dítě ráno brzy vstává, hromadí se pak spánkový dluh během týdne a o víkendu je potřeba jej dospat. Je to běžné a netýká se to jen těch dospívajících, kteří vyhledávají páteční nebo sobotní zábavy.

Nespavost a poruchy spánku u dětí

U novorozenců bývají poruchy spánku spíše výjimečné. Častěji jsou na vině příliš úzkostliví rodiče a zkreslené představy o přirozených potřebách narozeného miminka. Zejména je-li to první dítě. Není proto možné očekávat, že bude novorozeně s příchodem večera usínat, celou noc spát a s rozbřeskem se probudí s úsměvem na tváři. Spánkový režim se utváří postupně. Buďte proto trpěliví.

Jsou-li uspokojeny základní potřeby kojenců, jakými jsou hlad, suchý a čistý zadeček, klidné a spokojené bříško, a vyloučeny jakékoliv zdravotní potíže, bývají poruchy spánku nejčastěji spojené s nevhodnými uspávacími návyky, jako je houpání v náruči, uspávání jízdou v kočárku nebo v autě, usínání při kojení apod. Pokud pak nejsou naučené podmínky pro uspávání dodrženy, dítě je vyžaduje, nemůže usnout, brzy a často se budí, v průběhu noci i několikrát, a dožaduje se svého rituálu. Také neustálá přítomnost maminky, která se neodváží vzdálit byť jen do koupelny, může v dítěti vypěstovat nechtěný zvyk. Bohužel si rodiče často neuvědomují, že si tím pletou sami na sebe bič, kterého se budou jen nelehko zbavovat. Zohlednit by se měl i temperament dítěte. Některé děti jsou více spavé než jiné, a není tedy možné srovnávat své dítě s jinými. Pokud byste se poptali svých rodičů, jací jste byli spáči, možná se vám mnohé vyjasní. Malé děti jsou zároveň velmi vnímavé k vnějším podnětům. Proto mohou být rovněž návštěvy nákupních nebo hracích center, pobyt v rušném a hlučném prostředí a velké množství zážitků v průběhu dne příčinou toho, že dítě nedokáže v obvyklém čase usnout. Neměnný sled činností před spánkem a důslednost je u kojenců a malých dětí základem.

V předškolním věku by už měl být spánek relativně ustálený. Nespavost nebývá častá, přesto se mohou objevit potíže s usínáním nebo s udržením spánku po celou noc. Příčinou je obvykle porucha spánkového režimu a následky nevhodných uspávacích návyků z dřívějšího období. Dítě může vyžadovat přítomnost rodiče při usínání a po jeho odchodu neklidně spí a často se budí. Některé děti mají naučený pocit „hladu“ z doby, kdy byly neomezeně kojeny (nebo krmeny z láhve) během noci. Dožadují se pak neustálého popíjení. Obvyklé jsou v tomto věku noční můry, které však většinou časem spontánně odezní. Setkat se rodiče mohou také s náměsíčností nebo mluvením ze spaní. Tyto projevy bývají v předškolním i v začátku školního období poměrně časté a nebývají závažné.

Během dospívání je nezbytné dbát na vhodnou úpravu spánkového režimu a dodržení zásad spánkové hygieny (ty najdete podrobně rozepsány v již dříve zmíněném článku o nespavosti obecně). Nebezpečím je rozvoj chronického spánkového nedostatku, který je spojen s celkovým strádáním organismu a negativním vlivem na činnost mozku.

Prevence

Spánek s rodičiJe samozřejmě nelehké být dokonalým rodičem, rozpoznat potřeby dítěte tak, abychom nezanedbali výchovu a přitom jej zahrnuli dostatečným množstvím lásky, pozornosti a péče. Rad a tipů je nepřeberné množství a orientovat se v nich je téměř nadlidský výkon. Přesto by měla být některá doporučení stěžejní.

Kojenci do cca 6 měsíců si postupně zvykají na denní a noční režim, je tedy dobré vyhranit, kdy je den – světlo, běžný domácí provozní hluk atd. a kdy je noc – ticho, klid, přítmí. Pokud se dítě probudí a začne plakat (ať už je den, nebo noc), měli byste jej ujistit v tom, že jste nablízku. Zabráníte tím vzniku strachu a úzkosti. Nikdy také nedávejte děti do postýlky za trest, odpočinek a spánek jsou odměnou a neměly by být spojovány s nepříjemnými pocity.

Samostatným tématem je pak spaní miminka v posteli s rodiči. Některými odborníky je doporučováno, jinými odsuzováno. Více méně záleží na celkovém přístupu rodiny k vychovávanému dítěti. Moderní způsob života odsunul miminka nejen do vlastních postýlek, ale také do oddělených pokojů. Tato razantní izolace může v některých dětech umocnit pocity úzkosti. Zvláště u novorozených dětí a kojenců do cca půl roku je blízkost maminky téměř životně důležitá. Pokud tedy striktně netrváte na samostatnosti svého potomka již od narození, bývá vhodnější (a pro maminky i pohodlnější) nechat dítě po určitou dobu ve vaší posteli. Není pravda, že se jej už nikdy potom nezbavíte. Každé dítě časem zatouží po svém vlastním prostoru.

Rituály by měly sloužit k uklidnění dítěte před samotným usínáním, ne přímo k němu. Mazlení, houpání, kojení jsou tedy nejlepšími prostředky jak dítě připravit na to, že se blíží čas ke spánku. I u starších dětí můžete podpořit spánek vhodnými zklidňujícími rituály. Patří k nim teplá koupel, zpívání ukolébavek, čtení pohádek, hlazení, masáž, reflexní masáž chodidel, aromaterapie (jako součást masáže nebo ve formě aromalampy, voňavých polštářků apod.), celkové zajištění pohody – přítmí nebo jen tlumené světlo, ticho a klid, žádná extrémní psychická ani fyzická zátěž.

Výjimkou jsou samozřejmě situace, kdy je dítě nemocné, trpí horečkou, bolestmi, rostou mu zoubky apod.

Léčba nespavosti u dětí

Základem je rozpoznání příčiny, které se opírá o vyšetření založené na získání co nejpodrobnějších informací ohledně spánkového režimu (např. vedení tzv. spánkového deníku po dobu alespoň 14 dní), projevů nespavosti (problémy s usínáním, časté probouzení, předčasné ranní probuzení), denních aktivit dítěte a rodiny a psychického zázemí v rodině. Důležité je vyloučit jiné onemocnění, jehož může být neklid a nespavost pouze příznakem (gastroezofageální reflux a ublinkávání, alergie, některá neurologická a psychiatrická onemocnění).

Velmi důležitá je spolupráce a aktivní přístup rodiny, u starších dětí rovněž jejich vlastní motivace, která je nezbytným předpokladem úspěšné terapie.

Léčba nespavosti u dětí je založena zejména na režimových opatřeních. U malých dětí je velmi důležitá důslednost rodičů. Je-li nespavost spojena s nevhodnými uspávacími návyky, je nezbytné zvolit postup k jejich trvalému odstranění. Zavedením pravidelných rituálů, vedoucích ke zklidnění fyzické i psychické aktivity dítěte, se dítě připraví na to, že je čas jít spát. Usínání by mělo následovat již bez jakýchkoliv doprovodných činností. Dbejte na pravidelnou dobu uléhání a vstávání, zajištění příjemného a klidného prostředí ke spánku a obzvláště na to, aby se dítě cítilo v bezpečí, vědělo, že se na něj nezlobíte a že jej máte rádi.

U školních dětí (především dospívajících) dohlížejte na dodržování zásad spánkové hygieny. Zejména se snažte omezit před spaním nebo přímo v posteli sledování televize a přístup k internetu či mobilnímu telefonu, přes den by měly mít děti dostatek fyzické aktivity, nejlépe venku na čerstvém vzduchu, a také dostatek slunečního světla. Zcela vyloučena by měla být konzumace energetických či kofeinových nápojů. Samozřejmostí by měl být striktní zákaz kouření.

Vhodným doplněním jsou psychoterapeutické techniky, zaměřené na úpravu spánkových návyků a odstranění úzkosti.

Chcete-li podpořit terapii nějakými přípravky, poraďte se v lékárně, které jsou pro vaše dítě vhodné. K použití léčivých přípravků se přistupuje až ve chvíli, kdy ostatní postupy selhávají nebo trpí-li dítě úzkostmi, depresemi, nočním pomočováním či poruchami chování. V tomto případě mohou být odborným lékařem předepsány antidepresiva nebo neuroleptika (léčiva určená k léčbě psychiatrických onemocnění), která přednostně léčí vyvolávající onemocnění a s ním i příznaky choroby. V některých případech může dětský lékař doporučit také léky určené k léčbě alergií (antihistaminika), které mají tlumivý účinek. Lékárník má možnost bez lékařského předpisu nabídnout některé bylinné preparáty, pro malé děti ve formě čajových směsí s obsahem meduňky, kozlíku a mučenky (např. Megafyt® Dětský čaj pro klidný spánek, Apotheke® Dětský bylinný uklidňující čaj a Dětský BIO čaj s meduňkou na dobrý spánek, které jsou vhodné již pro děti od 6 měsíců). Pro děti starší 12 let je k dispozici přípravek ve formě roztoku Novo-Passit® s obsahem bylinných extraktů a guaifenezinu, který příznivě působí při úzkostech, neklidu, nesoustředěnosti nebo lehčích formách nespavosti. Vhodnost použití jakýchkoliv (i bylinných) přípravků u dětí nejprve konzultujte v lékárně nebo s dětským lékařem.

Oblíbenými přípravky jsou také homeopatika, která nejsou věkově ani jinak omezena a mohou být použita u celé škály poruch spojených se spánkem. Úspěšnost léčby je však ovlivněna správným výběrem léku. Například neklidným kojencům, kteří při usínání křičí kvůli děsivým snům, se podává Belladonna, při strachu ze tmy, u citlivých a plačtivých dětí, které se mohou na začátku spaní pomočit, je vhodné Causticum, Chamomilla je lékem volby u dětí, kterým rostou zoubky, ale i u dětí silně neklidných, extrémně podrážděných, ukřičených nebo při nespavosti způsobené přemírou prožitků. Nux vomica je vhodný pro citlivé děti se sklonem k zažívacím potížím a kolikám, které se předčasně budí. Pro starší děti, které nemohou spát kvůli strachu ze školy, je vhodným lékem Argentum nitricum. Výběru homeopatika by měl předcházet podrobný rozhovor s homeopatem nebo zkušeným lékárníkem. Není-li tato možnost, existují rovněž kombinované homeopatické přípravky, které zahrnují větší množství symptomů najednou. Nejsou však univerzální, pokud dítě nespadá do charakteristických příznaků ani jednoho z obsahových homeopatických složek, nemusejí být účinné. Jedná se o sirup Sedalia® a tablety rozpustné v ústech Sédatif® PC.

Několik tipů na závěr

Nespavost u dětí nemusí být vždy projevem toho, že není něco v pořádku. U velmi malých dětí bývá neklid, plačtivost nebo nespavost nejčastěji odrazem nepohody rodičů. Psychický vliv bývá často podceňován. Přitom významně ovlivňuje nového člena rodiny. V úvahu je také potřeba brát temperament dítěte a fakt, že bude chvíli trvat, než si miminko zvykne na denní a noční režim. Obrňte se trpělivostí a buďte důslední, nezapomínejte však na to, aby se s vámi miminko cítilo příjemně a v bezpečí.

U starších dětí mohou problémy souviset s děsivými sny, pomočováním, případně s nástupem do školky nebo do školy. Pokud se objeví některé další závažnější příznaky, jako denní únava a ospalost, nesoustředěnost, podrážděnost, poruchy nálady a chování, agresivita nebo plačtivost, neobvyklé noční chování (chrápání, zástavy dechu, pohyby končetinami), případně problémy s dýcháním nosem nebo opakované stížnosti na bolest břicha apod., měli byste se poradit s dětským lékařem.

Nikdy byste neměli dítěti vyčítat, že se kvůli němu v noci nevyspíte. Období nespavosti ve většině případů za nějakou dobu pomine, ale vzpomínky na něj mohou v dětech zanechat hluboké stopy, jsou-li spojeny s neochotou a výtkami rodičů, či dokonce trestáním. Naše děti nás učí být rodiči, na nás však záleží, jakými rodiči budeme. Nikdo není dokonalý. Pro své děti však můžeme být dokonalými tak, že jim sami budeme příkladem, budeme je milovat a podporovat a pomůžeme jim zvládnout jakkoliv těžká období.

PharmDr. Kateřina Dubská

Lékárna Dům zdraví, Hodonín

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.

aplikace lékárny v čr