Dehydratace u dětí

Voda, jakožto nepostradatelná součást lidského těla, tvoří u dospělého člověka 50 – 70 % tělesné hmotnosti. U dětí je tato hodnota ve srovnání s dospělými ještě vyšší, např. u kojenců tvoří podíl vody 75 – 80 % tělesné hmotnosti. S tím souvisí i zcela odlišná potřeba příjmu tekutin v různém věku života (viz tabulka).

Zatímco potřeba u kojence je v prvním měsíci života přibližně 150 ml/kg tělesné hmotnosti, u dospělého jedince je to jen cca 40 ml/kg tělesné hmotnosti. Z uvedených faktů vyplývá, že dítě je na nedostatek tekutin (tedy stav dehydratace) velice citlivé a je k němu náchylnější než dospělý jedinec.

Denní potřeba tekutin u zdravých donošených novorozenců, kojenců a starších dětí

Věk

Potřeba tekutin

(v ml/kg tělesné hmotnosti)
1. den života 50 - 70
2. den 70 - 90
3. den 80 - 100
4. den 100 - 120
5. - 9. den 100 - 130
10. den až 7. měsíc 150 - 160
8. až 12. měsíc 100 - 140
2. rok 80 - 120
3. až 5. rok 80 - 100
6. až 10. rok 60 - 80
11. až 14. rok 50 - 70

Příčiny dehydratace

Dehydratace se u člověka rozvíjí především ze dvou příčin:

  • Nedostatečný pitný režim

U dětí, stejně jako u dospělých, je potřeba tekutiny doplňovat pravidelně, v průběhu celého dne. Za horkých slunných dní, při pobytu v prostředí s nízkou vlhkostí vzduchu nebo v průběhu zvýšené tělesné aktivity (např. sport, pracovní činnost) je důležité dbát na zvýšený pitný režim, a to až na dvojnásobek uvedených hodnot (viz tabulka). Pocit žízně je první signál dehydratace a skutečnosti, že dítě málo pije. Děti mnohdy, díky množství aktivit a zápalu pro ně, pocit žízně opomíjí.

  • Nadměrné ztráty tekutin

Nadměrné ztráty tekutin souvisí nejčastěji s onemocněním trávicího traktu, jako je průjem a zvracení. Dehydratace vzniká často díky nedostatečnému příjmu tekutin, kdy dítě podávanou stravu a tekutiny odmítá a navíc je přítomno např. zvracení nebo průjem. U kojenců krmených umělou výživou, může být příčinou nesprávná příprava stravy. Dehydratace navíc ohrožuje pacienty trpící horečnatými stavy, kteří mají tělesná teplota vyšší než 38 °C a kteří se obvykle silně potí. U dětí může být příčinou i obvykle banální problém, jako je bolestivé polykání (angíny, afty v ústech apod.).

Projevy dehydratace

Mezi subjektivní projevy dehydratace patří kromě pocitu žízně i únava, bolest hlavy nebo závratě. Kromě toho dochází k nižší produkci moči (která je tmavá a může zapáchat) a také k zácpě.

Obecně se uvádí, že dehydratace, která se projeví na ztrátě tělesné hmotnosti do 5 % je lehká, 5 až 10 % je středně těžká a nad 10 % je těžká. U dětí se středně těžkou a těžkou dehydratací může být přítomna apatie, hypotenze, tedy pokles krevního tlaku, bušení srdce, snížená tvorba slz i slin, suché sliznice (oschlý jazyk, popraskané rty) a hluboké dýchání. U kojenců a batolat může dojít k propadu velké fontanely pod úroveň lebeční kosti. U dětí bývají patrny tmavé kruhy kolem očí, tzv. halonované oči, které souvisí s úbytkem vody v dané oblasti. U velmi těžké dehydratace hrozí riziko ztráty vědomí a kómatu.

K subjektivnímu hodnocení dehydratace můžeme použít metodu kožního turgoru. Pokud stiskneme kůži na bříšku nebo nad předloktí, bude se u dehydratovaného dítěte vytvořená řasa jen pozvolna vyrovnávat, jako by byla z těsta (následkem sníženého napětí kůže).

Prevence dehydratace

U zdravých dětí je klíčové zajistit pravidelný a dostatečný pitný režim pomocí vhodných nápojů během celého dne, obzvlášť v situacích, kdy je potřeba množství přijatých tekutin zvýšit (viz příčiny dehydratace). Mezi vhodné nápoje patří neslazené ovocné nebo bylinné čaje, ovocné šťávy, ideálně naředěné pitnou vodou a neperlivé minerální vody. Nadměrné pití minerálek, obohacených různými ionty stejně jako vod sycených oxidem uhličitým není pro děti vhodné. Naprosto nevhodné jsou pro děti slazené nápoje, káva, silné čaje, energetické nápoje nebo alkohol! Pro sportující dítě je naopak vhodný nápoj určený k těmto účelům s vyváženým obsahem iontů a cukrů. S výběrem může poradit pediatr, sportovní poradce, trenér nebo lékárník.

Je nezbytné, aby se pitný režim dodržoval po celý den, optimálně by dítě mělo nejvíce pít dopoledních a časně odpoledních hodinách. Dohánění pitného režimu navečer nemá až takový význam, kromě toho je doprovázeno nutkáním na močení v noci a tedy rušením spánku. Navíc se odhaduje, že až každé páté dítě ráno po probuzení nepije žádné tekutiny.

Léčba dehydratace

Léčba dehydratace závisí na příčině a klinických projevech, které ji provází. Pokud stav dítěte umožní rehydrataci doma, nejlepší možnou volbou pro doplnění tekutin a zabránění dehydratace jsou tzv. orální rehydratační roztoky (ORR). ORR pomáhají dodat dítěti jeho bazální tekutiny, upravují deficit sodíku a vody a nahrazují ztráty vody a elektrolytů, které vznikly např. zvracením nebo průjmem. Mimo jiné mají i zprostředkovaný vliv na charakter a počet stolic u akutního průjmu. RR mají schválené složení, které obsahuje ionty (sodné, draselné a chloridové), glukózu a alkalizující složku, nejčastěji citrát. V lékárnách jsou tyto přípravky k dispozici bez lékařského předpisu (např. Kulíšek®, Vodníček, Enhydrol®). Léčivý přípravek Hidrasec®, který je taktéž dostupný bez lékařského předpisu, se používá jako podpůrný lék při léčbě průjmu u dospělých a dětí od 3 měsíců a pomáhá předcházet dehydrataci.

Správné zásady použití orálních rehydratačních roztoků:

  • ORR připravte před samotným použitím, nikoliv do zásoby s předstihem;
  • Přípravu ORR neodkládejte. Je dobré začít dehydrataci řešit včas, optimálně během prvních 4 hodin;
  • ORR připravte podle návodu za použití kvalitní pitné vody, např. kojenecké vody;
  • ORR ničím neochucujte (cukr, džusy, sirupy)! Změnili byste tak jeho osmolalitu, která je nezbytná pro správný účinek přípravku.
  • Podávejte jej vychlazený (4 – 8 °C);
  • Připravený ORR se podává pomalu v intervalech 5 až 10 minut, 5 až 10 ml, tedy 1 až 2 čajové lžičky;
  • Doporučené dávkování ORR je u dětí 30 až 150 ml/kg v závislosti na stupni dehydratace. Poraďte se o správném dávkování s pediatrem nebo s lékárníkem.
  • U kojených dětí můžeme použít RR jako doplněk k mateřskému mléku (např. po každé další řídké stolici cca 10 ml RR/kg tělesné hmotnosti).

Valíkův roztok je RR, který si můžeme připravit v domácích podmínkách. Složením se od standardních RR mírně liší (obsahuje více glukózy a méně iontů). Složení je jednoduché: 4 lžíce cukru, 1 čajová lžička jedlé sody, ¾ čajové lžičky soli, šálek pomerančového džusu (nebo šťávy z vymačkaných pomerančů) a doplnit převařenou vodou do 1l.

Zcela nevhodné nápoje k rehydrataci jsou Coca-Cola®, Pepsi-Cola®, koncentrované jablečné nebo pomerančové džusy a čaje. Důvody mohou být různé, ale obvykle tyto nápoje nesplňují doporučené složení (minimální obsah iontů, nízká osmolarita) a je tedy lepší se jim při rehydratační terapii vyhnout. Přesto se některé z těchto nápojů doporučují při nevolnosti a zvracení (např. vychlazená Coca-Cola při zvracení, nebo neslazený černý čaj při průjmech). Podávají se ve velmi malém množství (po lžičkách) pro zklidnění trávicího traktu, ne k léčbě dehydratace.

V každém případě je potřeba mít neustále na mysli, že dehydratace u dětí může mít vážné následky, a tak je potřeba včas vyhledat lékařskou pomoc. Na tu se obraťte vždy:

  • Pokud má dítě během 8 až 10 hodin 8x průjem, nebo alespoň 2x nebo víckrát zvrací;
  • Pokud dítě během nemoci soustavně odmítá nabízenou stravu i tekutiny;
  • Pokud dítě opakovaně vyzvrací cokoliv, co pozře;
  • Pokud dítě začne trpět středně těžkou dehydratací (viz projevy dehydratace).

Zvláštní opatrnosti je třeba dbát u novorozenců a kojenců, kdy hrozí riziko rychlého zvratu.

Lékař pomůže najít příčinu dehydratace a nejlépe určí další strategii léčby, případně hospitalizaci.

PharmDr. Klára Bechná

Lékárna Na středisku, Kopřivnice

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.

aplikace lékárny v čr