Potravinová alergie

Potravinovou alergií trpí kolem 4 % populace, z toho 3 % dospělých a 8 % dětí. Výskyt primární potravinové alergie zůstává stabilní, avšak zvyšuje se výskyt druhotné potravinové alergie, která je zapříčiněna zkříženou alergií potravinových alergenů s inhalačními alergeny (více viz dále).

Alergie na mléko

CO TO JE POTRAVINOVÁ ALERGIE?

Označení „alergie“ znamená, že jde o přehnanou reakci obranného systému organismu (imunitního systému) na jinak běžnou cizorodou látku, kterou ovšem obranný systém organismu vyhodnotil, jako nebezpečnou a na obranu organismu spustil celý proces obranných reakcí.

Potravinová alergie je vlastně alergie, která je vyvolaná běžně se vyskytující a neškodnou potravinou, kterou však obranný systém organismu konkrétního člověka vyhodnotil jako nebezpečnou a vyvolal obrannou reakci organismu.

Vedle potravinové alergie, při které je aktivován obranný systém organismu, dochází také k jiným nežádoucím reakcím na potraviny, při kterých však není obranný systém organismu aktivován, a se kterými je potravinová alergie zaměňována. Zejména se jedná o nesnášenlivost potravin, nejčastěji jde o nesnášenlivost sacharidů (hlavně laktózy), která postihuje 20 – 30 % evropské populace.

Potravinová alergie

JAKÉ JSOU PROJEVY POTRAVINOVÉ ALERGIE?

Projevy potravinové alergie zahrnují velké spektrum symptomů, které se projevují na kůži (kopřivka, otok (angioedém), atopický ekzém je spojen s potravinovou alergií u 30 – 40 % dětí s atopickým ekzémem), v trávicím traktu (zvracení, bolesti břicha, koliky, průjem), v dýchacích cestách (rýma, kašel, dušnost), v srdečně - žilním systému. Zároveň je nutné zdůraznit, že potravinová alergie může být vyvolána požitím potraviny, vdechnutím nebo kontaktem s kůží.

Tabulka 1: Projevy potravinové alergie

Oblast těla

Projev

Kožní

svědění, zčervenání, kopřivka, otok (angioedém),

Oční

svědění, slzení, infekce očních spojivek, otok okolo očí,

Dýchací cesty od nosa k plícím (horní dýchací cesty)

svědění, nosní otok, rýma, kýchání, chrapot, otok hrtanu,

Dýchací cesty v oblasti plic (dolní dýchací cesty)

kašel, pískoty, dušnost, svírání/ bolest na hrudi,

Trávicí trakt

svědění v dutině nosní, otok rtů, jazyka (angioedém), patra, svědění až svírání hrdla, křečovité bolesti břicha (koliky), pocity na zvracení (nauzea), zvracení, průjem, pocit váznoucího sousta,

Srdečně žilní systém (Kardiovaskulární systém)

větší počet srdečních pulsů (tachykardie), pokles krevního tlaku (hypotenze), závratě, ztráta vědomí, mdloba,

Ostatní části těla

kovová chuť v ústech, kontrakce dělohy (u těhotných), pocit blížící se katastrofy.

Pokud se příznaky potravinové alergie projevují pouze na úrovni trávicího traktu, je těžké ji odlišit od jiných nemocí, jak u dospělých, tak u dětí. Základními projevy takové potravinové alergie mohou být odmítání potravy, nechutenství, pocit plnosti, říhání, pocit na zvracení, zvracení, ublinkávání (kojenci), pálení žáhy, průjmy, křeče v břiše (koliky) a afty v ústech.

Proto se může stát, že „neprospívání“ u drobného dítěte je jediným příznakem potravinové alergie.

JAKÁ LÁTKA MŮŽE VYVOLAT PRIMÁRNÍ POTRAVINOVOU ALERGII?

Za většinu potravinových alergií je zodpovědná některá z 8 potravin: kravské mléko, vejce, pšenice, sója, arašídy, ořechy, ryby, korýši, měkkýši, mák, jiná semena (sezam, hořčice), ovoce, zelenina.

Problematika potravinové alergie se liší u dětí a dospělých.

AlergieKe vzniku přecitlivělosti u malých dětí dochází přímo v trávicím traktu, často již během kojení.

U malých dětí, kojenců a batolat se zpravidla nachází alergie na bílkoviny kravského mléka (2,5 - 5,2 %) a vejce (2 - 3 %), avšak u dětí s atopickým ekzémem je na prvním místě alergie na vejce a až na druhém místě je alergie na kravské mléko. Okolo, resp. do 1 % se vyskytuje alergie na moučné výrobky, sóju, ořechy, ryby, ovoce a zeleninu.

Pokud se objeví alergie typická pro věk malých dětí, dochází k jejímu „vyhasínání“ a téměř 70 - 85 % dětí svou potravinovou alergii na bílkoviny kravského mléka, vejce nebo jiné základní potraviny ztrácí.

Pokud se objeví přecitlivělost na alergeny potravin v dospělém věku, pak vyhasíná vzácně.

V dospělém věku se na první místo dostávají nejrůznější druhy ořechů (1 - 2 %), ryby, měkkýši a korýši, sója, mouka, sýry, mák a aditiva (1 %).

Potraviny jako čokoláda, kakao, káva, jahody, kyselé okurky, uzené ryby a citrusy způsobují alergickou reakci, při které je aktivován obranný systém organismu, velmi vzácně a jejich nežádoucí účinek (kopřivka, zčervenání, ekzém, svědění a následné škrábání) způsobují spíše látky, které jsou v těchto potravinách obsaženy, např. tyramin, tryptamin, serotonin a spouštěče histamínu.

Alergická reakce může být způsobena také tzv. zkříženou reakcí, u které dochází k alergické reakci na potravinu, jejíž alergen je na chemicko-molekulární úrovni podobný s alergenem potraviny, ke které je pacient přecitlivělý, přestože potraviny jsou vzhledově a chuťově různé. Příklady zkřížené alergie mezi různými potravinami ukazuje tabulka 2.

Tabulka 2: Příklady možné zkřížené reaktivity: potravina – potravina

Potravina (alergen)

Velmi častá zkřížená reakce

Méně častá zkřížená reakce

Klinický význam

jablko

bříza

třešeň, broskev, celer

vysoký

třešeň

bříza

jablko, broskev

nízký

kiwi

latex, bříza, bojínek

avokádo, banán, lískový ořech, pelyněk

střední

meloun

celer, latex, ambrózie

banán, mrkev, srha, jiné trávy

nízký až střední

banán

latex

avokádo, melouny, bříza

vysoký

mrkev

celer, pelyněk, bříza

petržel (i nať, koření)

vysoký

celer

mrkev, petržel, koření (mix)

papriky

vysoký

cibule

chřest, pór, pórek

nízký

rajské jablíčko

bříza, žito (pyl), bojínek

arašídy, jablko, latex, pelyněk

nízký

lískové ořechy

líska (pyl), vlašské ořechy

bříza, pelyněk

vysoký

arašídy

sója, rajské jablko

vysoký

hrášek

bříza

nízký

sója

arašídy, čočka, latex

nízký

čočka

nízký

mák

lískové ořechy

nízký

sezam

kiwi, mák, žito (mouka), ořechy stromové (různé druhy)

střední

oliva

jasmín, ananas, kiwi, melouny), ořechy stromové (různé druhy), bříza

nízký

koření (mix)

fenykl, anýz, kopr, koriandr

bříza, trávy, pelyněk, ambrózie

nízký

kravské mléko

kozí mléko, ovčí mléko

kobylí mléko, buvolí mléko

vysoký

slepičí vejce - bílek

žloutek

kuře (maso), maso a peří u slepice, kachny, husy

vysoký

treska

tuňák, makrela

sleď, kapr, úhoř

střední

měkkýši, korýši

krevety

krab, humr, langusta

střední

vepřové maso

kočka domácí (vzdušný alergen)

velmi nízký

latex, kaučukovník brazilský

avokádo, banán, kiwi, mango, papája, melouny, jedlý kaštan, rajské jablíčko, fík, fíkus

jablko, broskev, ananas, mrkev, celer, kopr, pohanka, citrusy, mučenka, pelyněk

nízký až střední

ALERGIE NA BÍLKOVINY KRAVSKÉHO MLÉKA

Alergie na bílkoviny kravského mléka (ABKM) vznikne téměř v 95 % případů ještě před dovršením 1 roku života, avšak většinou nemá celoživotní charakter a u devíti z deseti dětí mizí do dovršení tří let jejich života. Vývoj ABMK je však považován za 50 % riziko budoucího výskytu jiného alergického onemocnění.

ABMK se projevuje především v trávicím traktu (řídká stolice (s příměsí vláken krve a hlenu), ublinkávání, zvraceni, křeče v břišku (koliky)) a její diagnózu je možné stanovit tak, že po vysazení mléčné formule ze stravy obtíže dítěte odezní a po jejím opětovném zavedení do stravy se dítěti obtíže vrátí. Diagnostika a léčba ABKM patři do rukou zkušeného dětského lékaře, dětského alergologa nebo gastroenterologa.

ABMK je často zaměňována s nesnášenlivostí mléčného cukru. Nesnášenlivost mléčného cukru však nezpůsobuje přecitlivělá reakce obranného mechanismu organismu, ale je způsobena chybějícím enzymem, který má mléčný cukr zpracovávat. Chyběním enzymu není mléčný cukr zpracován a vstřebán, proto dochází k jeho kvašení, které nafoukne břicho, břicho potom bolí a přidává se průjem. Nesnášenlivost mléčného cukru se projevuje pouze na úrovni trávicího traktu a nedojde u ní k jiným projevům, jako tomu je u ABMK (např. k vyrážce, otokům, svěděním). Tato nesnášenlivost mléčného cukru se týká 5 – 15 % obyvatel Evropy a projevuje se nejdříve mezi 6 a 10 rokem bez závislosti na předchozí příjmu mléčného cukru.

ALERGIE NA VAJEČNÉ BÍLKOVINY

VejcePři alergii na vejce je důležité si dát pozor na veškerá drůbeží vejce. Působením vyšších teplot jsou vaječné alergeny částečně utlumeny.

V souvislosti s alergií na vaječné bílkoviny je nezbytné si uvědomit riziko nežádoucích reakcí po podání některých očkovacích látek, které mohou obsahovat vaječné komponenty.

U více než 50 % dětí s atopickým ekzémem je nalezena přecitlivělost na vaječné bílkoviny, která se nijak neprojevuje a vynechání vaječné bílkoviny nemá na atopický ekzém žádný vliv. Avšak tato přecitlivělost je považována za více než 50 % riziko budoucího výskytu jiného alergického onemocnění.

JAKÁ LÁTKA MŮŽE VYVOLAT DRUHOTNOU POTRAVINOVOU ALERGII?

Druhotná potravinová alergie je potravinová alergie spojená s pyly (Pollen food allergy).

Pacient je alergický na pyl jen v době květu, avšak u zkřížené potraviny není podstatné, zda pacient zkonzumoval květ, kořen, list nebo plod (např. totožný je olivovník, oliva a olivový olej).

Nejčastěji dochází v našich podmínkách k této reakci po potravinách zkříženě reagujících s břízou a to v jejich syrovém stavu. Dobře tepelně upravené ovoce nebo zelenina (20 minut var) nevede k alergické reakci.

JAKÝ JE PRŮBĚH POTRAVINOVÉ ALERGIE?

Příznaky potravinové alergie se u starších dětí a dospělých v minimálně polovině případů projevují v oblasti dutiny ústní a hovoří se o tzv. Orálním alergickém syndromu. Do očí, resp. uší se může alergická reakce na potraviny promítnout zřídka.

Nejobávanější projevem potravinové alergie je anafylaxe.

Orální alergický syndrom

Tento syndrom se rozvine okamžitě po požití potraviny rostlinného původu u pacientů s přecitlivělostí na pylové alergeny.

Projevy tohoto syndromu bývají obvykle mírné, situované pouze do dutiny ústní. Jedná se o alergickou reakci zprostředkovanou obranným systémem organismu, která nastupuje zpravidla během několika minut po konzumaci potraviny.

Projevuje se pálením, svěděním a otokem rtů, jazyka, patra poruchou polykání, může být přítomno svědění uší a pocit sevření hrdla, někdy je provázeno mírnou rýmou. Tato reakce obvykle spontánně odezní do 1 hodiny.

Jde vlastně o tzv. zkříženou alergii, která je daná existencí podobných nebo totožných alergenů (na úrovni chemicko - molekulární struktury), které jsou obsaženy jak v potravině, tak v pylovém zrnku.

Celková reakce organismu v tomto případě nebývá obvyklá, ale může se vyskytnout v přítomnosti jiných faktorů, jakými jsou stres, infekce, fyzická zátěž a některé léky (zejména léky používané při bolestech kloubů a svalů (nesteroidní antiflogistika), které zhoršují průběh alergické reakce.

K projevům orálního alergického syndromu patří také kopřivka na sliznici dutiny ústní v místě, kde došlo ke kontaktu s alergenem, která je pozorována častěji po arašídech, vejci nebo krevetách.

V našich zemích orálním alergickým syndromem trpí kolem 50 % pylových alergiků s přecitlivělostí na časné jarní alergeny (pyly stromů) a okolo 25 % pylových alergiků s převahou alergie na pyly trav a obilí. Podíl alergiků s přecitlivělostí na pyl plevele není jednoznačný, ale stoupá.

Anafylaxe

AnafylaxeAnafylaxe je závažná, potenciálně život ohrožující celková reakce organismu, která se charakterizována rozvojem dýchacích anebo srdečně - žilních příznaků.

Smrtelná potravinová anafylaxe je spíše vzácnější, ale její riziko stoupá s výskytem rizikových faktorů, ke kterým patří např. alergie na arašídy nebo ořechy, astma, zejména pokud není pod dostatečnou kontrolou, jiné alergické onemocnění (atopická dermatitida, alergická rýma) a jiná onemocnění (srdečně – cévní onemocnění, dlouhodobé plicní onemocnění).

Podle dat získaných v letech 1990 až 2005 tvořila anafylaxe na arašídy a ořechy 62 % všech anafylaxí, které vyvolala potravina, a které skončily smrtí, kravské mléko bylo příčinou v 17 %, vejce bylo zodpovědné za 7 % případů.

U dětí jsou potraviny nejčastější příčinou anafylaxe a mohou být způsobeny všemi osmi dříve uvedenými potravinami, kterými jsou: kravské mléko, vejce, pšenice, sója, arašídy, ořechy, ryby, korýši, měkkýši, mák, jiná semena (sezam, hořčice), ovoce, zelenina.

Příčinou potravinové anafylaxe dospělých jsou nejčastěji arašídy, ořechy, ryby mořské i sladkovodní, korýši (krevety, garnáti, humři, langusty, krabi a raci) a měkkýši (ústřice, slávky, škeble, chobotnice, sépie).

Byly popsány také vzácnější případy opožděné anafylaxe po pokrmech s fermentovanou sójou nebo opožděná anafylaktická reakce na maso savců v souvislosti s přisátím klíštěte.

Alergické reakce na potraviny mohou mít závažný průběh, a proto je nezbytné sledovat složení potravin, což usnadňuje informační povinnost značení alergenů a výrobků z nich v připravených potravinách.

Tabulka 4: Číselné označení potravinových alergenů v potravinách

Číslo

označující alergen

Potravinový alergen

1.

Obiloviny obsahující lepek

2.

Korýši

3.

Vejce

4.

Ryby

5.

Arašídy (podzemnice olejná)

6.

Sójové boby a sója

7.

Mléko

8.

Ořechy (suché skořápkové plody)

9.

Celer

10.

Hořčice

11.

Sezam

12.

Oxid siřičitý a siřičitany v koncentracích nad 10mg/kg nebo 10 mg/l

13.

Lupina (vlčí bob)

14.

Měkkýši

Pokud nejsou potraviny označené nebo je jejich označení nevěrohodné (např. pouliční prodej), pak je lepší je nekonzumovat.

Největším nebezpečím jsou tzv. skryté alergie, tedy stav, při kterém se v potravině vyskytuje alergen, který by tam konzument, vzhledem ke složení potraviny, nečekal (např. hamburgery mohou obsahovat sóju, jogurty mohou obsahovat potravinářské gumy, apod.).

Tabulka 5: Příklady skryté alergie

Alergen

Skrytá potravina

Ořechy

Zmrzliny, sušenky, müsli, těsta (pizza), tuky (másla, margaríny), pokrmy asijské kuchyně, atd.,

Sója

müsli, hamburgery, uzeniny,

Vejce

Bonbony, těsta, těstoviny,

Sezam

müsli, saláty, pekárenské výrobky,

Kvasnice

Majonézy, kečup,

Potravinářské gumy

Jogurty, salátové příchutě, kečupy, zubní pasty,

Lékořice

Želé, marmelády, čokolády,

Med

Kontaminace pyly,

Plísně

Sýry, pivo, víno, džusy, citrusové plody (kontaminace),

antibiotika

Maso hovězí, vepřové, drůbeží, rybí, mléko,

Kravské mléko

Chléb, pečivo, sušenky, čokoláda, pudinky, zmrzliny, cukrovinky, margariny (i ty označené jako rostlinné), omáčky, bramborové kaše (zvláště instantní), šunky, hamburgery, uzeniny, konzervovaná masa, mleté masné výrobky, maso v těstíčku, müsli a fit výrobky, fast food výrobky, „sójové“, „vegetariánské“ sýry, „vaječné“ krémy, těstoviny, směsná koření.

Potravinová anafylaxe navozená fyzickou námahou, cvičením (Food-dependent exercise induced anaphylaxis)

Tato anafylaxe se objevuje častěji u adolescentů a mladých dospělých. Příznaky se objevují obvykle za 60 minut až 3 hodiny po konzumaci rizikové potraviny, v rozmezí 10 až 15 minut od začátku cvičení.

Před rozvojem samotné anafylaxe se může objevit svědění dlaní, brnění, mravenčení (parestezie), kýchání, kašel, dušnost, nával horka, anebo bolest břicha.

Typickým vyvolavatelem této anafylaxe je pšenice a korýši nebo měkkýši. Méně častou příčinou jsou arašídy, ořechy, vejce, kravské mléko, celer a rajské jablko, případně další potraviny podle regionálních jídelních zvyklostí (v našich podmínkách mák).

Pacient by měl problematickou potravinu vyloučit ze svého jídelníčku nejméně 4 hodiny před plánovanou zátěží.

JAKÝM ZPŮSOBEM SE PROVÁDÍ DIAGNÓZA POTRAVINOVÉ ALERGIE?

Diagnóza potravinové alergie se skládá z anamnézy, kožních testů a laboratorních testů (ke zjištění hladin imunoglobulinů, jejichž hladina se zvyšuje při aktivaci obranného systému organismu).

Anamnéza představuje dotazování lékaře na různé souvislosti, které by mohly přispět ke správnému stanovení diagnózy a jejím cílem je identifikace spouštěcí potraviny.

Anamnéza se opírá o komplexní dotazování pacienta, při kterém se zjišťuje: jaká potravina, za jak dlouhou dobu po expozici se objevily příznaky a jakého byly charakteru; zda reakce nastala po konzumaci potraviny, po kožním kontaktu nebo po vdechnutí. Zda se stejná reakce opakovala vícekrát, po jak velkém množství potraviny byla vyvolána, zda byla potravina v syrovém stavu nebo byla tepelně upravena.

Během anamnézy je zásadní, aby bylo onemocnění správně diagnostikováno, a aby např. nebyla potravinová alergie zaměněna s nežádoucí reakcí na potraviny, při které není aktivován obranný systém organismu, a proto je odlišně léčena. Např. významná část dětí a dospělých alergiků je citlivá k vaječnému bílku, ale vejce ve stravě běžně tolerují. V českém průzkumu mezi 288 českými pacienty s atopickým ekzémem bylo 20 % citlivých k vaječnému bílku, ale alergie byla zjištěna u 5 %.

JAKÁ JE TERAPIE POTRAVINOVÉ ALERGIE?

Současné možnosti léčby potravinové alergie nejsou optimální.

Jedinou terapeutickou možností zůstává vynechání příčinného potravinového alergenu z jídelníčku pacienta, včetně nositelů zkřížených alergií. V této souvislosti je nutné si dát pozor na skryté potraviny, které mohou příčinný potravinový alergen nečekaně obsahovat.

Pro zamezení vzniku anafylaxe je nezbytný naprostý zákaz nebezpečné potraviny, která obsahuje osudový alergen, a v případě zkřížení alergie, také zkřížené osudové alergeny.

U některých pacientů se k podpůrné léčbě potravinové alergie trvale podává léčivá látka kromoglykát (NALCROM).

Předmětem výzkumu je hledání nových způsobů alergenové imunoterapie, které by vedly k opětovnému navození tolerance vyloučené potraviny, tj. obranný systém organismu by potravinu nepovažoval za nebezpečnou.

Léčba akutní alergické reakce a anafylaxe je nezbytnou dovedností lékařů první linie.

Lehké a středně závažné alergické reakce (kopřivka, svědění, otok) by měly být léčeny co nejdříve od začátku příznaků pomocí léků proti alergiím (antihistaminiky).

Bc. PharmDr. Ivana Minarčíková, Ph.D.

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.

aplikace lékárny v čr