Kontaktní alergie

Kontaktní alergií trpí 4 - 7 % nemocných v ordinacích kožního lékaře a toto onemocnění tvoří až 50 % všech profesionálních chorob. Výskyt u dětí není znám, ale odhaduje se, že ve věku do 5 let je 10 – 20 % dětí přecitlivělých na alespoň jeden alergen.

Vyrážka

CO TO JE KONTAKTNÍ ALERGIE?

Samotná alergie znamená, že jde o přehnanou reakci obranného systému organismu (imunitního systému) na jinak běžnou cizorodou látku, kterou ovšem obranný systém organismu vyhodnotil jako nebezpečnou a na obranu organismu spustil celý proces obranných reakcí.

Kontaktní alergie je druh alergie, která je vyvolána kontaktem kůže s běžně neškodnou látkou, kterou však obranný systém organismu vyhodnotil jako nebezpečnou a vyvolal obrannou reakci na kůži (zánět kůže).

JAKÁ LÁTKA MŮŽE VYVOLAT KONTAKTNÍ ALERGII?

Látek, které mohou vyvolat kontaktní alergii je známo více než 3.000, označují se slovem „alergen“ a nejčastěji se vyskytující alergeny jsou u dětí a dospělých stejné.

Mezi nejčastější kontaktní alergeny patří nikl (u dětí i u dospělých).

Kontakt s kovy niklu se zvyšuje ve školním věku a v dospívání (7 – 20 % dospívajících dívek a mladých žen je přecitlivělých na tento kov).

Nikl je obsažen v bižutérii, kovových doplňcích oblečení (kovové špičky, tkaničky, knoflíky, zipy, druky, patentky, spony), drobných mincích, řemíncích hodinek, obroučkách brýlí, příborech a kuchyňském nádobí, barvách, chemických hnojivech, cementu, klenotech ze stříbra a ze zlata (dodávají lesk). Největší podíl niklu je v nerezavějící oceli (65 %), pak v neželezných slitinách (13 %) a v pokovování (9 %).

Mezi další alergeny patří další kovy, lokální léčiva (např. neomycin, benzokain), parfemace (častá i v produktech označených „bez parfemace“), konzervační látky (např. parabeny), formaldehyd, pryž a lanolin, kalafuna, peruánský balzám, epoxidová pryskyřice, černá hena (hena samotná a s přírodními barvivy je relativně bezpečná, avšak pro urychlení barvení se k ní přidává parafenylendiamin (PPD), který je většinou zodpovědný za alergické reakce u barev na vlasy.(např. obrázky s černou henou si přivezou děti jako suvenýr „malování na kůži“ z dovolené u moře), barvy na vlasy (zdrojem kontaktní alergie může být parafenylendiamin (PPD), resorcinol).

Mezi nejsilnější alergeny patří dinitrochlorbenzen (DNCB) a primin (z Primula obconica), kterými lze udělat přecitlivělost prakticky u každého člověka.

Další zdroj alergenů představuje obuv (kůže, guma, lepidla, barvy, kovy, akcelerátory při výrobě pryže) a nošení kožených bot (chrom) - může být nebezpečné hlavně v létě bez ponožek.

Akcelerátory při výrobě pryže se vyskytují nejen v botách, ale také v ponožkách, plavkách, hračkách, pružných páscích např. u plen.

Barviva, hlavně v oblečení, představují častý alergen.

U dětí závisí důležitost jednotlivých skupin alergenů na věku dítěte, životním stylu a kontaktu s novými alergeny. V časném dětství bývají alergeny rostlinné, parfemace a konzervace (ty mohou být obsaženy i v přírodních produktech), propolis a tea tree olej.

Tabulka: Časté alergeny a jejich výskyt

Vlasová část hlavy

barvy na vlasy, laky, tužidla,

Oční víčka

kosmetické přípravky, oční kapky, alergeny přenesené vzduchem, zanesené dotykem prstů ze vzdáleného místa,

Ucho a vnitřní část ucha (zvukovod)

náušnice (nikl, plasty), brýle (nikl, plasty), barva na vlasy, mobil (nikl), místně podávaná léčiva,

Obličej

kosmetika, brýle (nikl, plasty), hudební nástroje (nikl), součásti hraček (plasty, pryž), přípravky na holení,

Krk, výstřih

bižuterie, řetízky cvočky, knoflíky, patenty, zipy (nikl), kosmetika, barva na vlasy, límce, šály, šátky,

Třísla, podpažní jamky

deodoranty a parfémy, depilační krémy, barviva oděvů, aviváž,

Zápěstí

hodinky, řemínky, řetízky,

Ruce

rukavice, mycí pasty, krémy, kontakty pracovní (např. mince a bankovky u pokladní) a zájmové,

Oblast pupku

džínové knoflíky, přezky pásků, zipy, ozdoby (nikl),

Oblast genitálií a konečníku

místní léčiva, prezervativy (pryž, latex), antiperspiranty, deodoranty, parfemace,

Dolní končetiny

depilační prostředky, barviva oděvů, holínky, léky podávané místně na kůži,

Nohy

antiperspiranty, desinfekce, obuv (pryž, lepidlo, kůže), přípravky proti plísním.

JAKÉ JSOU PROJEVY KONTAKTNÍ ALERGIE?

SvěděníAkutní projevy (obvykle silný alergen):

V místě kontaktu kůže a alergenu dochází k zarudnutí (erytém) a otoku (edém) kůže. Následně vznikají malé pupínky (papulky) a puchýřky, které jsou uspořádány blízko sebe do skupinek, na okrajích je jejich výskyt jednotlivý. Následně se mohou vytvořit až puchýře naplněné čirou tekutinou a po té, co prasknou, se objevují oděrky (eroze), mokvání a strupy (krusty).

Okraje místa, na kůži, které na alergen reagovalo, nebývá ohraničen a maximum zůstává v místě kontaktu.

Chronické dlouhodobé projevy kontaktní alergie se obvykle týkají opakovaného kontaktu kůže s alergenem a dlouhodobému vystavení kůže alergenu.

V místě je jemné začervenání kůže (erytém), olupování a zhrubnutí (lichenifikace) kůže, v kůži mohou vznikat trhliny (ragády) a může se měnit pigmentace kůže (zabarvení).

U dětí jsou nejčastěji postiženy nohy, chodidla, ruce a obličej.

JAKÝ JE PRŮBĚH KONTAKTNÍ ALERGIE?

Průběh kontaktní alergie má dvě fáze, a to:

První, tzv. senzibilizační fáze, ve které dochází k vyvolání přecitlivělosti. Vyvolání přecitlivělosti prakticky znamená, že došlo k aktivaci obranného systému organismu, který si během této fáze „zapamatoval“, že si na tento alergen má dát v budoucnu pozor, a že je nutné organismus proti tomuto alergenu bránit.

Doba trvání této fáze se liší podle typu alergenu. Obvykle trvá 4 dny až týdny; u silných alergenů 10 -14 dnů, u většiny běžných alergenů měsíce až roky opakovaného vystavení kůže alergenu často spojené s drážděním kůže alergenem.

Druhá, tzv. výbavná fáze, ve které dochází po opětovném kontaktu s alergenem k nové reakci obranného systému organismu a zároveň si obranný systém „vyloví z paměti“, že s tímto alergenem měl již jednou problém, a že se proti němu musí organismus bránit a dochází k projevu alergické reakce na kůži.

Tato fáze trvá 18 - 72 hodin po kontaktu kůže s alergenem, přetrvává několik dnů, avšak bez přítomnosti alergenu klesá.

JAKÝM ZPŮSOBEM SE PROVÁDÍ DIAGNÓZA KONTAKTNÍ ALERGIE?

Diagnóza kontaktní alergie se skládá z anamnézy a epikutánních testů.

Při anamnéze se lékař dotazuje na řadu okolností, které souvisí se vznikem a vývojem kontaktní alergie, zjišťuje např., jak vypadal a jaký byl časový průběh kožní reakce, na jakých místech kůže se reakce projevila (lokalizace), zda a jaké projevy byly v jiných oblastech než projevy na kůži, apod.

Epikutánní testy jsou kožní testy, které zjišťují reakci kůže k alergenům.

JAKÁ JE TERAPIE KONTAKTNÍ ALERGIE?

Nejdůležitějším krokem v terapii je vyvarovat se dalšího kontaktu s alergenem.

Vlastní léčba patří do rukou lékaře. Její hlavní součástí je místní podání léčiv, která působí na kůži (tzv. lokální léčba). Tato léčiva se volí podle formy kožní reakce, např. důležitá jsou změkčovadla (emoliencia), u mokvajících ekzémů se volí antiseptické roztoky a vysychavé obklady. Dalším krokem je podání léčiv s celkovým účinkem, např. pro zabránění svědění se podávají léky označované jako antihistaminika, v případě většího rozsahu onemocnění se může přistoupit k podání léčiv ze skupiny kortikosteroidů.

JAKÁ JSOU RIZIKA PRO VZNIK KONTAKTNÍ ALERGIE?

Pro vznik alergické kontaktní reakce se předpokládá vliv kombinace dědičných dispozic a vlivů vnějšího okolí. Proto je u každého člověka riziko vzniku přecitlivělé reakce obranného systému organismu jiné, avšak riziko se zvyšuje se zvyšujícím se počtem alergenů, se kterými přichází člověk do kontaktu, např. u mnohočetného piercingu.

Doba potřebná pro vznik přecitlivělé reakce obranného systému organismu se liší také v závislosti na chemických vlastnostech alergenu. Např. u silných alergenů přecitlivělost vzniká poměrně brzy (např. u dinitrochlorbenzenu během 5 až 25 dnů), u slabých alergenů za dlouhou dobu (např. u chromu během 10 let).

Při opakovaném vystavení kůže alergenu nastává přecitlivělá reakce obranného systému organismu již během 24 - 48 hodin.

Mezi rizikové faktory pro rozvoj kontaktní alergie patří narušení kožní bariéry, které může znamenat její poranění, výskyt vředů (ulcerace) na kůži, změknutí kůže působením tekutiny (macerace), zánět kůže (dermatitida), zakrytí kůže plenou nebo jiným špatně prodyšným materiálem, pod kterým kůže nemůže „dýchat“ (okluze).

Přecitlivělost na silné nebo běžné alergeny trvá doživotně, na slabé alergeny postupně vymizí.

Bc. PharmDr. Ivana Minarčíková, Ph.D.

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.

aplikace lékárny v čr