Diagnostika alergie

Diagnóza (stanovení) alergie se skládá z několika kroků, kterými jsou:

anamnéza, fyzikální vyšetření, alergenové kožní testy, laboratorní diagnostika, provokační testy, epikutánní testy

Astma

ANAMNÉZA

Anamnéza ve své podstatě znamená zjištění všech souvislostí a okolností, které mají nebo by mohly mít vazbu k alergii pacienta. Proto je u dětských pacientů nezbytné, aby dítě, alespoň při prvních návštěvách u lékaře, doprovázela osoba, která je informována o životě dítěte, popř. si sebou přinesla poznámky, a která lékaři předané informace při následujících kontrolách dítěte případně doplní.

Anamnéza je základním kamenem diagnostiky alergie, protože kvalitně odebraná anamnéza může diagnózu alergie určit a ostatní vyšetření ji následně pouze potvrdí.

Součástí anamnézy jsou informace o:

- Výskytu jakéhokoliv alergického onemocnění u samotného pacienta a v jeho rodině (úzkém a širším příbuzenstvu).

- Úrovni a způsobu bydlení pacienta, čistotě okolí bydliště, uspořádání bytu, jeho velikosti, způsobu vytápění, přítomnosti vlhkosti, chladu, plísně na stěnách, květin a domácích zvířat.

- Počtu osob, které s pacientem bydlí ve společné domácnosti, druhu podlahové krytiny obývaných prostor, způsobu spaní alergika, druhu lůžka a lůžkovin, přítomnosti peřin.

- Kouření (aktivní i pasivní kouření pacienta).

- Trávení volného času pacienta, jeho zálibách a koníčcích.

- Pracovním prostředí pacienta.

- Průběhu těhotenství, reakci na očkování, výskytu infekcí a odstranění mandlí (nosních, krčních) Tyto informace se zjišťují u dětských pacientů.

Ve vztahu k současnému alergickému onemocnění se zjišťuje:

- kdy se nynější onemocnění poprvé objevilo,

- jak se alergie při svém vzniku projevila,

- na jakém místě alergie nastala,

- roční období, ve kterém se alergie objevila,

- jak se alergie po svém vzniku dále vyvíjela a jak se projevuje v současné době,

- zda existuje něco, co alergii zhoršuje (např. jídlo, léky, fyzická námaha, teplota, počasí, psychické reakce).

FYZIKÁLNÍ VYŠETŘENÍ

Fyzikální vyšetření zahrnuje poslech plic pacienta a objektivní posouzení stavu jeho kůže, očních spojivek, víček a nosní sliznice.

ALERGENOVÉ KOŽNÍ TESTY

Alergenové kožní testy zjišťují reakci kůže na konkrétní alergen (látka, ke které je pacient přecitlivělý).

Obvykle se provádí sada testů na nejběžnější inhalační alergeny, tj. roztoče, plísně, zvířecí alergeny a alergeny, které jsou vdechovány, např. na pyly břízovitých, stromy; pyly trav, pelyňku, ambrózie.

AlergieZákladním principem alergenového kožního testu je zavedení malého množství výtažku z látky (alergenu), na kterou je pacient přecitlivělý, tzv. alergenového extraktu, do horní vrstvy kůže (epidermis).

Testování se zpravidla provádí formou tzv. prick-testu.

Při tomto testu se na pokožku odmaštěnou benzínem nanese kapka výtažku z látky, na kterou je pacient přecitlivělý (alergenového extraktu).

Následně dojde mírným krouživým tlakem na přiloženou lancetu, která má hrot 1 mm k narušení vrchní vrstvy kůže. Při testu nemá dojít ke krvácení.

Za 15 minut po aplikaci prick-testu se odečítá reakce na kapku výtažku alergenového extraktu.

Jako pozitivní výsledek je považován vznik otoku (edému), např. u dospělých o průměru ≥ 3 mm.

U látek (alergenů), na které je pacient přecitlivělý, ale pro které nejsou k dispozici alergenové kožní testy ve formě prick-testu, se používají intradermální testy, při kterých se látka, u které se zjišťuje, zda pacientovi způsobuje alergickou reakci, podává do kůže injekcí, těsně pod povrch kůže.

Opakování testu se provádí nejdříve po 1 roce.

V některých, konkrétně uvedených situacích, není provedení testu možné. K takovým situacím patří:

- právě probíhající akutní horečnaté onemocnění,

- akutní rozvoj příznaků (exacerbace) alergického onemocnění,

- aktuální léčba některými léky,

- kožní onemocnění v rozsahu nebo v místě, kde zamezuje odečet testu,

- těhotenství.

LABORATORNÍ DIAGNOSTIKA

Testy spadající do laboratorní diagnostiky napomáhají k diagnostice alergie.

V rámci laboratorní diagnostiky je odebrána krev pacienta a v ní jsou stanovovány hladiny různých látek. Mezi nejvýznamnější stanovované látky patří vyšetřování hladin protilátek imunoglobulinu typu E (IgE), což je látka, jejíž zvýšené množství v krvi je pro alergické reakce charakteristické.

PROVOKAČNÍ TESTY

V případě použití provokačních testů je pacient v uměle vyvolané nahrané situaci vystaven alergenu, na který je pacient přecitlivělý. Následně se, podle zvolené metodiky, odečítá reakce pacienta na látku, která u něj vyvolává alergickou reakci.

EPIKUTÁNNÍ TESTY

Specifické epikutánní testy slouží k průkazu kontaktních alergenů.

Test je zahájen odmaštěním kůže pacienta (např. benzínem), na kterou se následně aplikuje terčík s látkou, ke které je pacient přecitlivělý (alergen). Následně se terčík, aplikovaný na kůži pacienta,

překryje např. celofánem a nejdříve po 24 hodinách se odečítá reakce.

Bc. PharmDr. Ivana Minarčíková, Ph.D.

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.

aplikace lékárny v čr