Astma

Výskyt astmatu, stejně jako ostatních alergických onemocnění, výrazně stoupá. Za posledních 10 let došlo k dvojnásobnému vzestupu a počet astmatiků dále narůstá. Mezi astmatiky je 14 % až 50 % alergiků.

Astma

Nejvíce narůstá počet dětských astmatiků, avšak mezi zeměmi jsou výrazné rozdíly.

Při srovnání počtu astmatiků v „západním“ a ve „východním“ Německu byl vyšší výskyt astmatiků v „západním“ Německu, přestože ve východním Německu byli obyvatelé vystavení vyššímu množství exhalací.

V rozvinutých zemích se odhaduje 20 – 30 % dětských astmatiků, v méně rozvinutých zemích 1 – 2 %, v České republice je 9,6 % dětských astmatiků.

CO TO JE ASTMA?

Astma je onemocnění, které postihuje dýchací cesty, konkrétně průdušky. Dochází v nich k zánětu, který zvyšuje reaktivitu dýchacích cest vůči různým stimulům (např. alergenům, virovým infekcím dýchacích cest). Zánět způsobuje otok sliznic dýchacích cest, stáhnutí průduškových cest (bronchospasmus) a produkci vazkého hlenu.

Pokud není zánět správně léčen, dochází k přestavbě stěn průdušek, která může vyústit do stavu, při kterém je již navždy a nenávratně ztížena průchodnost dýchacích cest.

JAKÉ LÁTKY JSOU RIZIKOVÉ PRO VZNIK ASTMATU?

Nejvyšším rizikem pro vznik astmatu jsou alergeny roztočů, protože až 85 % astmatiků je přecitlivělých právě k roztočům.

V poslední době narůstá význam přecitlivělosti na alergeny domácí kočky.

Svoji roli hraje také nárůst tzv. polutantů, což jsou látky, které znečišťují ovzduší a po jejich vdechnutí dochází k poškození povrchu dýchacích cest, které jsou následně prostupnější pro alergeny.

K dalším rizikovým látkám se řadí tabákový kouř, protože např. děti, jejichž matky kouřily více, než jednu krabičku cigaret denně měly 2,5 x větší riziko astmatu.

Vliv na vznik astmatu mají také časté virové infekce dýchacích cest, protože asi u 30 % dětí s opakovanými virovými infekcemi dýchacích cest se vyvine astma.

Pro akutní vzplanutí astmatu může být rizikovým i jen příležitostný kontakt přecitlivělého dítěte se zvířaty, např. u dítěte přecitlivělého k alergenu kočky může dojít k akutnímu vzplanutí astmatu po krátkodobém pobytu u příbuzných, kteří chovají kočku.

JAK SE ASTMA PROJEVUJE?

Projevy astmatu vyplývají z podstaty onemocnění. U astmatu dochází ke zvýšené reaktivitě stěn dýchacích cest a jejich opětovném tvarování (remodelace). V dýchacích cestách během astmatu probíhá zánět, dochází k otoku dýchacích cest, jejich stažení a navíc k produkci hlenu.

V důsledku průběhu astmatu se astma projevuje opakovaným hvízdavým dýcháním, svíráním na hrudi, kašlem a dušností při výdechu. Typické záchvaty dušnosti se objevují hlavně v noci nebo časně ráno.

CO JE ZÁKLADNÍM VYŠETŘENÍM ASTMATU?

Základním vyšetřením astmatu je spirometrie, která je založená na usilovném výdechu a měří se při ní např. maximální objem vzduchu, který je možné vydechnout na jeden nádech (vitální kapacita plic) a objem vzduchu vydechnutý za první vteřinu.

JAKÉ JSOU RIZIKOVÉ FAKTORY PRO VÝVOJ ASTMATU?

Astma je dědičné onemocnění, pro které bylo objeveno již přes 30 genů, které mohou ke vzniku astmatu více či méně přispívat. Důležitým faktorem pro vznik onemocnění je však kombinace poruch genů a skutečnosti, že některé z těchto genů se mohou zúčastnit vzniku astmatu pouze tehdy, pokud jsou aktivovány vlivem zevního prostředí.

Dědičnou možnost pro vznik astmatu má asi 30 % obyvatel, z toho jsou díky dědičnosti nejohroženější děti, jejichž oba rodiče mají astma, protože je 60 % pravděpodobnost, že dítě onemocní astmatem. Pokud astmatem trpí jeden z rodičů, je pravděpodobnost vzniku astmatu u dítěte 20 %, pokud rodiče astmatici nejsou, je pravděpodobnost pro jejich dítě 5 %.

JAK SE ASTMA LÉČÍ?

Léčba astmatu, stejně jako diagnóza astmatu, je doživotní.

Cílem léčby astmatu je dosažení kontroly astmatu a zabránění vývoje a vzniku konečného stádia astmatu, při kterém dochází k nenávratně ztížené průchodnosti dýchacích cest.

Pro nastavení správné intenzity a druhu léčby tak, aby byla dosažena a udržena kontrola astmatu, se sleduje tíže astmatu, charakterizovanou skladbou a závažností obtíží nemocného.

Astma pod kontrolou je charakterizováno:

v posledním měsíci:

- žádnými nebo jen minimálními denními potížemi a potřebou úlevových léků (obojí ne více než 2x týdně),

- neomezenou fyzickou aktivitou,

- trvalou nepřítomností nočních potíží,

z dlouhodobého hlediska pak:

- trvale normální funkcí plic,

- nepřítomností akutních vzplanutí nemocí (exacerbací),

- nepřítomnost nežádoucích účinků léčby.

Pro léčbu se používají dvě hlavní skupiny léčiv:

- V dlouhodobé preventivní léčbě, která má zamezit vzplanutí akutních astmatických obtíží, se používají léky, které účinkují přímo proti zánětu v dýchacích cestách.

- Při vzplanutí akutních astmatických obtíží se používají tzv. úlevové léky, které mají za úkol „roztáhnout“ dýchací cesty. O svých úlevových lécích má být každý pacient poučen tak, aby je mohl při akutních obtížích sám použít.

Ke kontrole astmatu pomáhá také léčebná rehabilitace a klimatická i lázeňská léčba.

Léčba každého pacienta je individualizována.

Některá léčiva si astmatici podávají inhalační formou, při které se léčivá látka vdechuje, a tak se dostává přímo do dýchacích cest, ve kterých účinkuje.

Při volbě konkrétního inhalačního systému se doporučuje zohlednit především pacientovy preference a možnosti (manuální zručnost, zrak, schopnost učení a paměť), dosavadní zkušenosti, socioekonomickou situaci (doplácení za některé inhalační formy).

Zvolený způsob inhalace je nezbytné pacientovi předvést, naučit jej ho provádět a způsob inhalace opakovaně kontrolovat (i v případě, kdy pacient ujišťuje, že „inhalovat umí“).

Pokud je již pacient na některý z inhalátorů zaučen, je vhodné při volbě nového léku vybrat pokud možno stejný typ inhalátoru. Je nepřípustné, aby inhalační systém byl zaměňován v lékárně bez vědomí předepisujícího lékaře a případná změna inhalačního systému, kterou provede lékař, musí mít vždy medicínský důvod, který pacientovi přináší užitek a je nezbytné provést nový nácvik změněné inhalační techniky.

Pacient by měl při své léčbě svého astmatu aktivně spolupracovat.

Tato aktivní spolupráce spočívá v každodenním užívání léků také v období, kdy je astma pod kontrolou, a kdy se pacient „cítí zdráv“, protože právě preventivní užívání léků zamezuje vzplanutí akutních obtíží.

Zároveň má pacient vyhodnocovat závažnost a frekvenci příznaků svého astmatu a flexibilně použít úlevové léky, pokud u sebe pozoruje zhoršení stavu svého astmatu.

Pokud dojde k akutnímu vzplanutí astmatu (exacerbace), dochází k aktuálnímu navýšení léčby, a následně se vyhodnocují důvody akutního vzplanutí nemoci a léčba se případně přehodnocuje.

Pro nemocné s těžkým astmatem, které nereaguje na léčbu, byla zřízena Centra pro těžké astma (www.tezke-astma.cz), která o tyto pacienty pečují.

Bc. PharmDr. Ivana Minarčíková, Ph.D.

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.

aplikace lékárny v čr