Anafylaxe

Výskyt anafylaxe je v Evropě odhadována na necelých 10 případů na 100.000 obyvatel se stejným výskytem u alergiků i nealergiků. Proč někteří jedinci reagují tímto abnormálním způsobem, není známo.

Anafylaxe

CO TO JE ANAFYLAXE?

Anafylaxe (anafylaktická reakce) je soubor náhle vzniklých závažných až život ohrožujících reakcí, které se většinou vyskytují na více místech těla, kterými mohou být kůže, dýchací ústrojí, zažívací trakt a srdečně - cévní systém.

Většinou se nedá předvídat a je zprostředkována buď obranným systémem organismu (pravá anafylaktická reakce) nebo vzniká na jiném podkladě (anafylaktoidní reakce). Klinický obraz i terapie jsou však u pravé anafylaktické i u anafylaktoidní reakce stejné.

Nejtěžší formou anafylaxe je anafylaktický šok.

JAKÝ JE PRŮBĚH ANAFYLAXE?

Příznaky vznikají náhle a mohou se dále vyvíjet různě rychle, podle původce rozvoje anafylaxe.

Anafylaxe se po vystavení (expozici) alergenu objeví většinou do 2 hodin, po požití potravin dříve (do 30 minut) a v ještě kratším intervalu (vteřiny až minuty) po bodnutí hmyzem nebo injekční aplikaci léku.

Čím dříve se anafylaxe rozvine, tím je větší riziko jejího závažného, až smrtelného průběhu. Ve většině případů má anafylaxe mírný průběh, ale může mít i závažný, život ohrožující průběh.

Vzácně může být průběh anafylaxe dvoufázový, s časovým rozpětím mezi oběma atakami až 8 hodin.

U 20 % pacientů dochází k zopakování (recidivě), která se rozvíjí většinou do 24 hodin. Průběh recidivy bývá mírnější, většinou již neohrožuje postiženého na životě a příčina jejího vzniku je neznámá.

JAKÉ JSOU PROJEVY ANAFYLAXE?

Klinické projevy anafylaxe jsou pro ni typické (Tabulka 1), mohou probíhat v jedné nebo více částech těla v různé kombinaci a s různým stupněm závažnosti v závislosti na typu alergenu, jeho alergenové potenci, způsobu a místě vstupu do organismu a stupni přecitlivělosti postiženého.

Anafylaxe často začíná kožními příznaky (pocit tepla, svědění celého těla nebo jen dlaní a plosek nohou, zčervenání, vyrážka, kopřivka nebo otok (angioedém)).

Dále následuje pocit na zvracení (nauzea) a zvracení, úzkost, strach, usilovné dýchání, tíha na hrudi, křeče břicha. U probíhající anafylaxe je nutné stále hodnotit stav vědomí, protože jeho zhoršení může signalizovat, že mozek má málo kyslíku.

Z hlediska životních funkcí jsou nejzávažnějšími projevy v dýchacích cestách (chrapot, otok hrtanu, stridor, kašel, pískoty, zkrácené a zrychlené dýchání, astmatický záchvat) a srdečně - cévní příznaky (pokles krevního tlaku, bledost, studený pot, zvýšení počtu srdečních tepů (tachykardie), nepravidelnost srdečních tepů (arytmie), svírání na hrudi (projevy angíny pectoris), kolaps).

Při plně rozvinutém anafylaktickém šoku pacient upadá do bezvědomí a má svalové záškuby, povolení svěračů způsobí pomočení a pokálení.

Asi u 10 % pacientů postižených anafylaxí dochází k úmrtí, a to zástavou dechu (70 %) a srdeční činnosti (24 %).

Projevy anafylaxe u dětí se ve své podstatě neliší od projevů v dospělosti, avšak v dětském věku jsou častější kožní příznaky a projevy v trávicím traktu než dýchací potíže a srdečně - cévní projevy.

Při rychle postupující anafylaxi může zcela chybět nebo být méně výrazná kopřivka a otok (angioedém).

Anafylaxe může být zaměněna za jiná onemocnění. Např. za epileptický záchvat, panickou ataku, za tzv. vazovagální synkopu s poklesem krevního tlaku, která bývá u dospívajících dívek, projevuje se menším počtem srdečních tepů a bledostí, avšak tento stav ve vodorovné poloze rychle odezní, atd.

Tabulka 1: Typické projevy anafylaxe

Postižená

část těla

Projev

Kožní

svědění, nával horka, kopřivka, otok (angioedém), vyrážka,

Oční

svědění, slzení, očím vadí světlo (světloplachost),

Dýchací cesty: nos až plíce

otok nosní sliznice, kýchání, chrapot, stridor, otok sliznice uvnitř krku, kašel,

Dýchací cesty: oblast plic

zrychlené a namáhavé dýchání, dušnost, stáhnutí průdušek (bronchospasmus), modrání kůže (cyanóza), zástava dechu,

Srdečně - cévní systém

pokles krevního tlaku (hypotenze), zvýšení počtu srdečních tepů (tachykardie) a nepravidelnost srdečních tepů (arytmie), svírání na hrudi (projevy angíny pectoris), infarkt myokardu, srdeční zástava,

Trávicí trakt

pocit na zvracení (nauzea), zvracení, křečovité bolesti břicha, průjem,

Nervový systém

bolest hlavy, slabost, závratě, mdloby,

Pohlavní a močové ústrojí

křeče dělohy (těhotné), křeče močového měchýře, ledvinová kolika.

JAKÁ LÁTKA MŮŽE VYVOLAT ANAFYLAXI?

Počet látek, které mohou vyvolat anafylaxi je velmi vysoký.

Příčinou anafylaktické reakce jsou alergeny (potravinové, lékové, hmyzí, alergenové extrakty, latex) a spouštěcím mechanismem anafylaxe může být i fyzická zátěž (Tabulka 2).

Tabulka 2: Nejdůležitější skupiny a původci anafylaxe

Skupina

Původci

Potraviny

vejce, mléko, arašídy a jiné ořechy, mořské plody, ryby, sója,

Léky, diagnostické a biologické léky, léčebné alergenové extrakty

tzv. betalaktámová antibiotika (penicilin, cefalosporiny), chemoterapeutika, myorelaxancia, inzulin, bílkovinové léčivé přípravky (vakcíny, alergenové extrakty, imunoglobuliny), kyselina acetylosalicylová a léky při bolesti svalů a kloubů (nesteroidní antirevmatika), krevní deriváty, rentgenové kontrastní látky,

Jed hmyzu

nejčastěji jed blanokřídlého hmyzu, tj. včely, vosy, sršni, čmeláci,

Fyzická námaha, cvičení

izolovaná fyzická zátěž nebo zátěž v kombinaci s potravinou, léčivy používanými při bolesti svalů a kloubů (nesteroidní antiflogistika), kyselinou acetylsalicylovou,

Latex

rizikovými skupinami jsou např. zdravotníci, nemocní s mnohočetnými operacemi a častými instrumentálními vyšetřeními, pracovníci gumárenského průmyslu,

Neznámá (idiopatická)

neznámý.

Nejčastější příčinou anafylaxe u dětí jsou potraviny. Až na dalším místě stojí léky, hmyzí jedy a další alergeny, fyzická námaha a jiné, někdy i neznámé.

JAKÁ JE TERAPIE ANAFYLAXE?

Postup při péči poskytované na počátku a v průběhu anafylaxe je dán skutečností, že se jedná o urgentní a potenciálně život ohrožující stav, proto je nezbytné, aby neodkladnou první pomoc poskytli i laici.

Prvním krokem je snaha o udržení životních funkcí postiženého.

Pokud je nemocný v šoku, je nutné nemocného uložit do Trendelenburgovy polohy s mírným záklonem hlavy tak, aby byly uvolněny dýchací cesty (jazyk nesmí zapadnout + prevence vdechnutí zvratků) a v případě potřeby zahájit srdeční masáž, resp. srdeční masáž spolu s dýcháním z úst do úst.

Obrázek: Trendelenburgova poloha, tj. jako leh na svahu hlavou dolů

Trendelenburgova poloha

Zdroj: Vokurka M, Hugo J et al.Velký lékařský slovník. 7. vydání. Praha, Maxdorf, 2007, stran 1084 (www.wikiskripta.eu)

Pokud nemocný není v šoku, je při poklesu krevního tlaku postiženého je doporučována poloha pacienta vleže se zdviženými dolními končetinami, u pacienta s dušností je to poloha v polosedě (takový polosed, ve kterém se mu nejlépe dýchá).

V dalších krocích je nutné:

  • Zamezit dalšímu vstřebávání alergenu

Pokud došlo k průniku vyvolávající příčiny vpichem do kůže (bodnutí hmyzu, injekce léku), je nutné místo vpichu chladit a dle možnosti zaškrtit (končetinu) nad místem vpichu (blíže k srdci), aby se zpomalilo vstřebání alergenu.

  • Použít léky z protišokového balíčku

Pokud je postižený vybaven protišokovým balíčkem, protože již dříve anafylaktickou reakci prodělal, postupujeme podle návodu, který je součástí protišokového balíčku.

V prvé řadě aplikujeme do stehenního svalu injekci adrenalinu (většinou autoinjektor EPIPEN). U postiženého v anafylaxi neexistuje situace, při které se adrenalin nemá aplikovat.

  • Volat rychlou záchrannou službu (bezplatné volání 155) pro její příjezd a konzultaci dalšího postupu (např. jak použít léky z protišokového balíčku, v případě otoku horních dýchacích cest (otok sliznice v krku a tím zásadní zúžení průsvitu dýchací trubice) se zvažuje invazivní uvolnění dýchacích cest s podporou dýchání, atd.).
  • Pokud je pacient schopen spolupráce, podáme mu léky, které jsou obsaženy v protišokovém balíčku.

Podávané v ústní formě podání; např. Prednison tablety, Zyrtec kapky, s preferencí kapek, protože tekutá forma se snáze vstřebá a „nenalepí“ se na sliznice.

  • Pokud jsou v protišokovém balíčku čípky, můžeme je aplikovat i pokud postižený nemůže polykat, popř. i pokud není schopen spolupracovat (např. Rectodelt čípky).
  • Pokud jsou přítomny astmatické projevy postiženého (dušnost, pískot) a nemocný má u sebe nebo v protišokovém balíčku např. Ventolin ve spreji k inhalaci, aplikujeme jej.
  • Zamezit přehřátí, popř. podchlazení postiženého.

I v případě úspěšného zvládnutí urgentního anafylaktického stavu je nutné postiženého alespoň na dobu 24 hodin hospitalizovat za účelem sledování (riziko pozdní reakce oddáleného typu přecitlivělosti).

Každý pacient, který prodělal anafylaxi, by měl být následně vyšetřen specialistou v oboru alergologie a klinické imunologie.

JAKÁ JE PREVENCE ANAFYLAXE?

Prevence opakované anafylaxe spočívá v:

  • důsledném vyvarování se spouštěče (vyvarovat se nebezpečných potravin, místům, kde hrozí bodnutí hmyzem, sledovat výčet složení jídla na etiketách a v restauracích, dát pozor na skryté potraviny),
  • dlouhodobém užívání léků proti alergiím (antihistaminika nebo kromony),
  • upřednostnění podání léků ústy před jejich podáním do žíly (pokud by lék vyvolal opětovnou anafylaxi, potom po podání léku do žíly, tedy přímo do krevního řečiště, by se anafylaxe mohla rozvinout v řádu sekund),
  • nutnosti, aby byl pacient vybaven informacemi o postupu v akutním stavu,
  • nutnosti, aby byli pacientovi blízcí, popř. jeho pečovatelé (učitelé, trenéři) poučeni o postupu při anafylaktické reakci,
  • nutnosti, aby každý nemocný, který již prodělal anafylaktickou reakcí, měl neustále u sebe léky a přesný návod k použití léků pro zvládnutí další možné epizody anafylaxe, tzv. protišokový balíček (Tabulka 3).

Tabulka 3: Protišokový balíček

Adrenalin (např. EPIPEN ve formě podání Auto-Injektor).

Kortikosteroidy pro ústní podání nebo aplikaci do konečníku (Prednison tablety, Medrol tablety, Rectodelt čípky).

Antihistaminikum pro ústní podání (Dithiaden tablety, Zyrtec kapky).

Lék pro „roztáhnutí“ dýchacích cest v inhalační formě podání (Ventolin inhalační sprej).

Škrtidlo, desinfekce, jehla, injekční stříkačka.

Návod k použití; u dětí je vhodné zajistit informovanost učitelů, trenérů.

Bc. PharmDr. Ivana Minarčíková, Ph.D.

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.

aplikace lékárny v čr