Alergie na léky

Po užití léku může dojít k nepředvídatelné potenciálně život ohrožující reakci, která průběhem připomíná alergickou reakci, avšak nemusí jít o alergickou reakci na lék, ale může jít o nežádoucí účinek léku, který nemá mechanismus účinku alergické reakce. Tato reakce tvoří asi 15 % nežádoucích účinků léčiv a postihují cca 7% populace.

Léky

JAKÉ JSOU RIZIKOVÉ FAKTORY PRO VZNIK LÉKOVÉ ALERGIE?

Rizikové faktory pro vznik lékové alergie jsou pro různé léky rozdílné, avšak společné pro většinu léků jsou rizikové faktory, ke kterým patří:

  • mladší a střední věk
  • ženské pohlaví
  • dědičné vlohy pro vznik alergie
  • typ léků podle jejich chemické struktury
  • předchozí užívání léku nebo léku, který je na chemicko-molekulární úrovni podobný (tzv. zkřížená alergie)
  • injekční podání do žíly
  • některá onemocnění pacienta (např. u AIDS je vyšší výskyt alergie na léky ze skupiny sulfonamidů, při nedostatečnosti ledvin je to alergie na alopurinol)
  • některé kombinace léků (např. léků pro léčbu onkologických onemocnění (cytostatik).

Více než ¾ reakcí na léky se týkají nežádoucích reakcí na léky, která je závislá na velikosti užité dávky a nemá souvislost s alergií. Jsou to např. sedativní účinky po užití některých antidepresiv, narušení střevní mikroflóry po užívání antibiotik, apod.

Pro druhou skupinu reakcí na léky platí, že nejsou závislé na velikosti užité dávky.

Právě do této skupiny patří alergické reakce, nesnášenlivost léku u citlivých osob a reakce, které svým průběhem pouze napodobují alergickou reakci.

JAKÉ JSOU DŮLEŽITÉ KROKY V DIAGNÓZE LÉKOVÉ ALERGIE?

Pro pacienta a možnosti jeho budoucí léčby různých onemocnění je důležité objasnit, o jaký druh reakce na lék šlo. Při chybné diagnóze, která stanoví, že pacient je alergický k nějakému léku, tato diagnóza u pacienta zbytečně omezí použití léků, které pro něj mohou být přínosem, resp. musí užívat starší typy léků, apod. Např. při chybné diagnóze „alergie na penicilin“ je pacientovi zamezeno užívání celé řady antibiotik a jeho léčba infekčních onemocnění je výrazně limitována sníženou nabídkou léků.

Na druhé straně podcenění nebo nediagnostikování pacientovy alergie k léku přináší pro pacienta riziko, že při opakovaném podání léku, na který je alergický, může dojít k velmi závažnému až smrtelnému průběhu pacientovy reakce na lék (anafylaxi).

Z uvedeného důvodu je důležité přesné určení diagnózy, která sestává z velmi podrobné anamnézy a testů laboratorních, kožních a provokačních.

Základním kamenem diagnózy je podrobná anamnéza, při které se zjišťuje:

- přesný názvu léku včetně jeho lékové formy

- popis průběhu reakce a její příznaky:

  • přítomnost kožní reakce (druh a umístění na těle, přítomnost svědění, zčervenání)
  • přítomnost dýchacích potíží (pískot, dušnost, kašel, ztráta hlasu, rýma, kýchání, výtok z nosu, ucpání nosu)
  • přítomnost projevů v trávicím traktu (zvracení, pálení žáhy, průjem, křeče v břiše)
  • přítomnost psychických projevů (strach, panika, závrať, mdloba, mravenčení, pocení, zrychlené povrchní dýchání)
  • srdeční a žilní příznaky (zrychlení tepové frekvence, pokles krevního tlaku, nepravidelné stahování srdce (arytmie), kolaps
  • přidružené příznaky (horečka, malátnost, otok, postižení jater, postižení ledvin)

- časové návaznosti reakce na užití léku,

- další důležité informace jako je přítomnost alergického onemocnění, jiných onemocnění, probíhající infekce,

- zda byl lék, který vyvolal alergickou reakci užíván již dříve,

- zda již dříve proběhla alergická reakce po užití nějakého léku,

- jaké jiné léky (např. proti bolesti kloubů, hormonální antikoncepci, očkování; hypnotika, laxativa), doplňky stravy, bylinné čaje, umělá sladidla nemocný užívá,

- zda a jaká jsou v domácnosti zvířata.

Pro získání podrobné a úplné anamnézy, která je nenahraditelným zdrojem informací, je doporučováno vyplnění dotazníku ENDA: http://www.csaki.cz/dokumenty/Czech_ENDA_Questionnaire.pdf, jehož vyplněním se usnadní orientace v proběhnuté reakci pacienta na užití léku a sníží se riziko opomenutí důležitých souvislostí. Po komplexním zjištění anamnézy následuje celkové vyšetření, krevní testy a kožní testy.

Své nejasnosti, které se týkají reakce na užití léku u jejich konkrétního pacienta, mohou lékaři konzultovat se specialisty z pracovišť pro lékové alergie (http://www.csaki.cz/sit-pracovist).

JAKÁ JE TERAPIE LÉKOVÉ ALERGIE?

Na prvním místě je eliminace léku, který alergickou reakci způsobil a vysazení všech léků, které nejsou nezbytné.

Po odeznění alergické reakce se lék, který ji zapříčinil, nahrazuje vhodnou alternativou a pacient je vybaven letákem s uvedením náhradního léku.

Pokud není možné lék nahradit, protože jej pacient bezpodmínečně potřebuje (např. pro léčbu nádorového onemocnění), přistupuje se k opakovanému podávání malých dávek léčiva při současném monitorování pacienta na nemocničním lůžku. Tento efekt snížení citlivosti pacienta k pro něj alergizujícímu léku je dočasný, protože už po delší než třídenní pauze v podávání se snášenlivost obranného systému organismu pacienta k léku ztrácí a postup se musí opakovat.

Alergická reakce na léky mívá pestrý a rozmanitý průběh. Je důležité rozpoznat varovné příznaky (např. výsev pupínků na kůži, pokles tlaku, otok, bolestivá kůže, potíže s dýcháním), které naznačují varovný průběh a, i pokud si laik není svým rozpoznáním varovných příznaků jistý, je nezbytné při jakékoliv neobvyklé reakci včas a dříve, než alergická reakce pacienta případně ohrozí na životě, kontaktovat lékaře, resp. rychlou záchrannou službu (bezplatné volání 155).

Bc. PharmDr. Ivana Minarčíková, Ph.D.

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.

aplikace lékárny v čr