Porucha štítné žlázy a nadváha

Štítná žláza je orgán tvořený dvěma laloky vejčitého tvaru, které jsou spojeny tzv. můstkem. Nachází se v podkoží na přední straně krku pod štítnou chrupavkou (lidově řečeno ohryzkem) a po obou stranách průdušnice. Velikost štítné žlázy je závislá na celé řadě faktorů (věk, pohlaví, rasa, tělesný povrch, zásobení organismu jódem a selenem).

Nadváha

Mikroskopicky se štítná žláza skládá z tzv. folikulů (drobných uzlíků), které jsou tvořeny folikulárními buňkami. Folikulární buňky produkují dva hormony štítné žlázy – tyroxin a trijódtyronin, které jsou uskladněny v dutině uvnitř folikulů. Odtud jsou v případě potřeby uvolňovány do krve. Dalšími důležitými orgány jsou dva páry příštítných tělísek, jež se obvykle nacházejí na zadní straně štítné žlázy a produkují parathormon, který reguluje metabolismus vápníku a fosforu v těle. Ve folikulech štítné žlázy jsou kromě folikulárních buněk také buňky parafolikulární neboli C-buňky, které produkují kalcitonin, který se účastní řízení kalciové (vápníkové) rovnováhy a má opačný účinek než parathormon.

Aby štítná žláza dobře fungovala, je nutný dostatečný přísun jódu a také selenu. Jód je ve formě jodidu vychytáván štítnou žlázou z krve a poté je „zabudován“ do hormonů štítné žlázy. Tyroxin obsahuje 4 atomy jódu (označuje se T4) a trijódtyronin 3 atomy jódu (označuje se T3). Funkce štítné žlázy a tvorba T4 a T3 je regulována především tzv. tyreoidálním stimulačním hormonem (TSH) produkovaným buňkami předního laloku podvěsku mozkového (neboli adenohypofýzy), který je pod dalším regulačním vlivem podvěsku mozkového (hypotalamu). Princip regulace je tzv. zpětná vazba, která spočívá v tom, že pokud poklesne hladina hormonů štítné žlázy v krvi, stoupá produkce TSH v adenohypofýze, což vede ke zvýšené tvorbě hormonů T3 a T4 ve štítné žláze, a naopak. Druhý prvek, který je pro správnou činnost štítné žlázy důležitý, je selen. V lidském těle se vyskytuje ve stopovém (malém) množství a hromadí se ve štítné žláze a částečně v ledvinách. Je důležitý pro správnou syntézu, aktivaci a metabolismus hormonů štítné žlázy. Mezi potraviny bohaté na selen patří maso a masné výrobky, mořské plody, mléko a mléčné výrobky, kvasnice a chléb.

Štítná žlázaHormony štítné žlázy ovlivňují metabolismu všech živin (bílkovin, cukrů i tuků), zasahují do energetické rovnováhy organismu (zvyšují energetický výdej) a jejich přiměřené množství je nutné pro správnou funkci všech orgánů a tkání organismu po celý život. Zvláštní význam mají v prenatálním období a u novorozenců a kojenců, kde významným způsobem ovlivňují psychomotorický vývoj, jejich nedostatek tak může být příčinou poruch chování v pozdějším věku.

Nedostatek hormonů štítné žlázy označujeme jako hypotyreóza, nadbytek jako hypertyreóza.Hypotyreóza i hypertyreóza mohou být způsobeny řadou příčin. Nejčastěji je to autoimunitní zánět (neinfekční zánět způsobený poruchou imunity). Kromě toho může být štítná žláza postižena i jinými záněty, uzly či nádory, případně tzv. strumou. Struma (lidově řečeno vole) je prosté zvětšení štítné žlázy z jakékoliv příčiny a nesouvisí s její funkcí (může být spojena s hypotyreózou, hypertyreózou i s normální funkcí štítné žlázy). Mezi faktory, které se mohou podílet na rozvoji poruch činnosti štítné žlázy, patří rodinná anamnéza (geny), metabolická onemocnění (např. cukrovka 1. typu), životospráva (kouření), těhotenství, ale také věk (nad 50 let) nebo pohlaví (ženské).

Možností jak zjistit poruchy štítné žlázy je několik. Nejčastěji se stanovuje hladina hormonů z krve z pravidelných preventivních kontrol u praktického lékaře. Pokud přichází pacient již s rozvinutými příznaky, je obvykle odeslán ke specialistovi – endokrinologovi, který kromě krevního vyšetření hladin hormonů doporučí provést také ultrazvukové vyšetření, aby zjistil, zda není štítná žláza poškozena (zvětšení, uzly, nádory). V rámci vyšetření může pacienta také zvážit, kontrolovat oční bulvy, jazyk, množství vlasů a kvalitu kůže, u žen se sleduje délka a pravidelnost menstruačního cyklu.

Hypertyreóza (tyreotoxikóza)

Hypertyreóza neboli zvýšená činnost štítné žlázy je onemocnění, které je způsobeno nadbytkem hormonů štítné žlázy. Vyskytuje se asi u 2 % žen a 0,2 % mužů. Mezi nejtypičtější příznaky patří rychlá srdeční akce a srdeční arytmie, bušení srdce, horké pocení a nesnášenlivost tepla, nervozita, nespavost, únava, úbytek svalové hmoty a svalová slabost. Kůže bývá jemná, často opocená, vlasy jsou nekvalitní, jemné, dochází k jejich řídnutí. Častým příznakem je úbytek na váze a sklon k průjmům, nebo naopak může přicházet tzv. „vlčí hlad“, který způsobuje u některých jedinců přibývání na váze. Hypertyreóza vede také ke zvýšenému odbourávání kostní tkáně a úbytku kostní hmoty, což zvyšuje riziko vzniku osteoporózy zejména u žen. Proto je nutné, aby ženám po padesátce a dalším rizikovým osobám byly hormony štítné žlázy kontrolovány častěji. Při hypertyreóze způsobené tzv. Graves-Basedowovou chorobou (autoimunitní onemocnění) se často objevuje exoftalmus (vystouplé oční bulvy). Obvykle je přítomná i struma.

Léčba probíhá výhradně u endokrinologa a spočívá v podávání léků, které normalizují množství hormonů štítné žlázy v těle - tzv. tyreostatika. Na začátku onemocnění se také podávají léky, které zklidňují srdeční činnost – tzv. betablokátory (bisoprolol, metoprol). Důležitou součástí léčby jsou režimová opatření – fyzické a duševní šetření, zákaz kouření a omezení alkoholu, přidávání B vitamínů, vitamínu D a vápníku. Až v 70 % případů je nutné definitivní řešení, které spočívá v chirurgickém odstranění štítné žlázy.

Hypotyreóza

Neboli snížená činnost štítné žlázy se objevuje v populaci častěji než hyperfunkce (až 5% obyvatel v ČR). Může být vrozená nebo se objeví až v průběhu života (tzv. získaná).
Vrozená hypotyreóza je závažné onemocnění novorozenců, projevující se nevratnými poruchami vývoje mozku. Vrozená hypotyreóza vzniká při těžkém nedostatku jódu matky v těhotenství. Nazýváme ji kretenismus. Toto onemocnění bylo díky přidávání jódu do soli a v některých oblastech také do pitné vody téměř vymýceno. Avšak k poruše vývoje mozku může docházet i při mírnějším nedostatku jódu u těhotné ženy. Proto je důležité, aby v těhotenství a během kojení byl celkový příjem jódu nejméně 250 µg denně. Toho lze docílit zvýšením příjmu jódu buď přirozenou cestou (zařadit do jídelníčku 2-3 x týdně mořské ryby nebo jiné mořské živočichy, mořské řasy, také mléčné výrobky) nebo tabletami s jódem (např. Jodikal® 100 µg, 1 tableta denně) nebo těhotenskými vitamínovými přípravky s obsahem jódu 150 µg (např. Femibion®, GS Mamavit®). ¨

V České republice probíhá měření hladiny hormonů štítné žlázy u všech těhotných – hlavně v prvním trimestru. Před otěhotněním nebo při plánování těhotenství je důležitá kontrola také u žen, které patří do rizikové skupiny (věk, rodinný výskyt onemocnění štítné žlázy, předčasné porody v předchozích těhotenstvích, prodělané potraty).       
Získaná hypotyreóza vzniká v průběhu života, nejčastěji se rozvíjí na základě autoimunitního zánětu štítné žlázy. Toto onemocnění je způsobeno poškozením štítné žlázy složkami vlastního imunitního systému – především bílými krvinkami, vzácněji i protilátkami. Ty rozpoznávají tkáň štítné žlázy jako „cizí“ a ničí ji stejným způsobem, jako by se jednalo např. o virovou či bakteriální infekci.
Mezi méně časté příčiny hypotyreózy patří především stavy po odstranění štítné žlázy (k té se přistupuje u nádorů nebo hypertyreózy, která nereaguje na běžné léky).

A jak se projevuje hypotyreóza? Může být bezpříznaková (tu pak řadíme do tzv. subklinické hypotyreózy, kdy příznaky nejsou vyjádřeny vůbec nebo málo), nebo pokud se hypotyreóza rozvine, pak jsou příznaky rozmanité. Na začátku onemocnění také velmi nespecifické. Nejtypičtějšími příznaky jsou ospalost, zimomřivost, únava, nevýkonnost, svalová slabost, chladná a suchá kůže, prosáknutí až otoky kůže a podkoží, nekvalitní vlasy a padání vlasů, zácpa, dále je to řada neurologických příznaků – ztráta soustředěnosti, poruchy paměti a výbavnosti a celkové zhoršení a zpomalení mentální výkonnosti. Vzácněji může docházet k mravenčení končetin. U žen bývá porucha menstruačního cyklu. Často také dochází k nárůstu tělesné hmotnosti (maximálně 5 kg), způsobeném zejména zadržováním tekutiny v těle.
Lékaři se často ve svých ordinacích dozvídají od pacientů, že za jejich nadváhu může právě snížená funkce štítné žlázy nebo léčba, která je předepisovaná na úpravu hladiny hormonů. Ale je tomu opravdu tak?
Nadváha a obezita jsou definovány jako zvýšené až nadměrné hromadění tuku v těle, které představuje zdravotní riziko. Míra obezity se nejčastěji udává hodnotou BMI (z anglického slovního spojení Body Mass Index). BMI 25 a více ukazuje nadváhu, osoby s BMI větším než 30 jsou považovány za obézní. Své BMI si každý může spočítat pomocí jednoduchého vzorce:

Diskuze o tom, zda hypotyreóza může opravdu za nadváhu případně obezitu, jsou rozporuplné. Je důležité zmínit, že pouze velmi málo funkční (nebo absolutně nefunkční) štítná žláza může zapříčinit náhlý vzestup hmotnosti. Tento vzestup je však způsoben především zadržováním vody v podkožním vazivu a jen mírným zmnožením tukové tkáně. Jakmile dojde ke stabilizaci (vyrovnání hladiny) hormonů štítné žlázy pomocí pravidelného užívání léků na lékařský předpis s obsahem hormonu tyroxinu (tzv. hormonální substituce), hmotnost se vrátí na původní úroveň, případně je jen mírně vyšší (průměrně o 10 %). Tyto léky předepisuje lékař specialista – endokrinolog, který pravidelně daného pacienta sleduje a „šije“ mu dávky hormonů na míru. U nekomplikovaného průběhu onemocnění může léky předepsat i obvodní lékař na základě biochemického vyšetření získaného např. z pravidelných preventivních kontrol, případně na základě zprávy odborného lékaře.

Pokud je pacient dobře zaléčený, má správnou dávku hormonů a léky užívá správně – ráno cca 20 min před jídlem (tzn. nalačno), a přesto se mu nedaří zhubnout, je pravděpodobné, že jeho problém bude komplexnější. Také je potřeba dávat si pozor na nevhodné kombinace např. s léky na překyselení žaludku a prevenci vředové choroby (např. omeprazol), které se mají také užívat nalačno, ovšem snižují vstřebávání hormonů.
Pacienti s hypotyreózou mohou mít sklon k vyšší hladině cholesterolu v krvi (objevuje se u výše zmíněné subklinické hypotyreózy), pokud se navíc připojí i vyšší BMI, vysoký krevní tlak a obvod pasu > 102 cm u mužů, u žen > 88 cm, zvyšuje se riziko vzniku kardiovaskulárních poruch (infarkt myokardu nebo mrtvice). Proto je nutné u takto rizikové skupiny pacientů dodržovat redukční dietu.      
Základem redukční diety je omezení tuků, cukrů, konzumace potravin s vysokým obsahem vlákniny (ovoce, zelenina, luštěniny). Pokrm by neměl být příliš pikantní (výrazná kořeněná a pálivá jídla podporují chuť k jídlu), ani příliš slaný. Sůl sice obsahuje jód, který je pro štítnou žlázu důležitý, je však nutné držet se v rozmezí 3-5 g soli na den, což je přibližně polovina kávové lžičky, přičemž spodní hranice je určena osobám trpícím vysokým krevním tlakem. Strava by měla být vyvážená, nejlépe v poměru bílkoviny: tuky: sacharidy = 20: 30: 50, a měla by v ní být zahrnuta pravidelná konzumace ryb, hlavně mořských.

Kromě toho existují také potraviny, které jsou při onemocnění štítné žlázy nevhodné - tzv. strumigeny neboli látky, které brání štítné žláze v hromadění nebo využití jódu, a pak ty, které mají naopak blahodárný vliv na její činnost. Poradit by vám měl váš ošetřující lékař, nutriční poradce nebo je najdete na internetu. Z výše uvedených informací vyplývá, že samotné onemocnění štítné žlázy (především hypotyreóza) nemůže způsobit vzestup tělesné hmotnosti, může však způsobit zadržování vody v těle a tím navýšení hmotnosti maximálně o 5 kg. Pokud se pacientům s onemocněním štítné žlázy nedaří hmotnost vrátit na původní hodnotu, je důležité dodržovat zdravý životní styl zahrnující výše zmíněnou redukční dietu se zvýšeným množstvím mořských ryb a produktů (alespoň 2x týdně), častý pohyb (ideálně každý den alespoň 30 min) a pravidelně užívat léky předepsané od svého lékaře.

Jako doplněk stravy lze po konzultaci s lékařem přidat například selen, který je pro správnou činnost štítné žlázy stejně důležitý jako jód, nebo kelp – hnědá mořská řasa s vysokým obsahem jódu. A v případě, že pacient potřebuje snížit váhu, je dobré do stravy přidat psyllium nebo glukomannan, které v žaludku zvětšují svůj objem (bobtnají) a prodlužují tak pocit sytosti. Nutný je však dostatečný pitný režim (2-3 litry denně neslazených nápojů). Vhodné jsou také přípravky na posílení imunity organismu (léčivé houby) nebo proti únavě (eleuterokok, ženšen, maca). O výběru konkrétního přípravku se můžete poradit se svým lékařem nebo lékárníkem.

Dále je žádoucí onemocnění štítné žlázy hlásit u lékaře hlavně před CT vyšetřením (počítačová tomografie) nebo katetrizací tepen. Toto se týká hlavně hypertyreózy, protože při těchto vyšetřeních se do těla přivede větší množství jódu, který může příznaky onemocnění ještě zhoršit. Pacienti trpící hypertyreózou by své onemocnění měli oznámit také v lékárně, především pokud si chtějí koupit nějaký kombinovaný přípravek „na chřipku a nachlazení“.

Mgr. Veronika Maňáková

Lékárna Dr. Max, Zlín

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.

aplikace lékárny v čr